Alestorm - Sunset on the Golden Age

Alestorm – Sunset on the Golden Age

Alestorm - Sunset on the Golden Age
Země: Velká Británie
Žánr: folk / power metal
Datum vydání: 1.8.2014
Label: Napalm Records

Tracklist:
01. Watch the Plank
02. Drink
03. Magnetic North
04. 1741 (The Battle of Cartagena)
05. Mead from Hell
06. Surf Squid Warfare
07. Quest for Ships
08. Wooden Leg!
09. Hangover [Taio Cruz cover]
10. Sunset on the Golden Age

Hodnocení:
Atreides – 6,5/10
H. – 5/10
Ježura – 5,5/10
nK_! – 6,5/10

Průměrné hodnocení: 5,9/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Upřímně neznám nikoho, kdo by poslouchal power metal a v životě alespoň neslyšel o Alestorm. Přinejmenším v mém okolí ne, tak moc se tihle skotští piráti stačili za sedm let existence rozlézt mezi lidi a uchytit se v jejich paměti. Nejinak tomu je i v mém případě – jejich existenci registruji od vydání druhé fošny “Black Sails at Midnight”, přičemž se docela úspěšně zaškatulkovali mezi ty power metalové kapely, pro které mám trochu slabost. Nikdy jsem na nich vyloženě neujížděl, ale na rozdíl od hromady jiných power (a alko) kapel mě většinou byli schopni zabavit alespoň na pár poslechů, byť nikdy nešlo o zábavu kdovíjak náročnou. O tom ale ostatně Alestorm nejsou. Nicméně od novinky “Sunset on the Golden Age” jsem prakticky nečekal nic jiného.

Předchozí deska sice byla v tomto ohledu slabší a spíš než samotné album mě víc bavily jeho bonusy (hlavně cover “You Are a Piretae!” ze seriálu “Lazy Town”), proto mě potěšilo, že chytlavých melodií a debilních refrénů, které se člověku zaryjí do paměti, je tentokráte větší množství. Alestorm sice pořád jedou dokola jedno a to samé, to ale samo o sobě nijak zvlášť nevadí. Popravdě, pouštět se tahle smečka korzárů do nějakých experimentů, nejspíš by to dopadlo katastrofálně, takže jsem mnohem raději za jejich nenáročné odrhovačky, které často nepostrádají vtip a nadhled, což se o pěkné řádce kapel příliš říct nedá. Nečekejte žádný pokrok někam dopředu, Alestorm jsou loď uvízlá pár let na mělčině a na všech jejích palubách se nezřízeně paří. Že se nezměnilo vůbec nic, mimoděk stvrzuje i Christopher Bowes, který pořád zpívá stejně špatně.

Na “Sunset on the Golden Age” je vidět, že Alestorm to mají opravdu hodně na háku (či spíš na kotvě), o čemž svědčí třeba 8bitové intro “1741 (The Battle of Cartagena)”, “Surf Squid Warfare” nebo zatraceně chytlavý cover “Hangover”. Jen škoda, že to Bowes a jeho posádka občas nedotáhli trochu dál, protože surfařský motiv ze začátku druhé jmenované písně by stál za hřích i v dalších částech skladby, protože navzdory vtipnému názvu je zbytek spíš průměr. Mnohem záživnější vypalovačka je “Wooden Leg!” nebo “Quest for Ships”. Vyloženě špatné nejsou ani delší písně, již zmíněná “1741 (The Battle of Cartagena)” a závěrečná jedenáctiminutová “Sunset on the Golden Age”, i když zkrátit ji na polovinu, taky by se nic nestalo. Uznávám, že k těm mořím a pirátění nějaká ta balada bezesporu patří, tohle ale Alestorm zrovna nevychytali. Nejslabší mi tak připadá samotný úvod, a sic “Drink” se docela dá, rozhodně mě nezaujala tolik jako další písně.

Když to vezmu podle písní, je novinka standardem Alestorm. Pár chytlavých písní, které se budou hrát živě, sem tam nějaká lepší, jeden sranda cover a průměrný zbytek, který sice není vyložená vata, protože na každém songu se najde alespoň nějaká slušnější část (snad až na “Mead from Hell”, která je nic moc celá), vedle živelnějších písní ale působí dost nevýrazně. Co si budeme povídat, po stránce instrumentální toho Alestorm kdovíjak mnoho nenabízí. Produkce je tradičně na slušné úrovni, i když hloubka a větší prokreslenost by tomu podle mě slušely. Opět mě potěšila tu a tam vykukující basa i fakt, že Alestorm docela hojně využívají sborového zpěvu, takže Christopher člověku nerve uši nonstop.

Sečteno podtrženo, “Sunset on the Golden Age” mě baví. Rozhodně víc než předchozí album, i když mi chybí nějaká vyložená pecka, jakou je třebas “Keelhauled”“Black Sails at Midnight”. Trochu ostuda, že její místo tu zastává cover popíkové písně. Alestorm recept nijak zvlášť nezměnili a nic se nezměnilo ani na mém vztahu k nim. Ten vždycky připomínal spíš pirátovu návštěvu bordelu po pár letech na moři, kdy člověk vleze dovnitř, vypne, vyřádí se, vyčistí si hlavu a dalších pár let se tam neukáže, neb jeho uši čekají mnohem náročnější a zajímavější výzvy. V případě desek Alestorm jsou sice návštěvy spíše v rozmezí pár měsíců, nicméně princip je stále stejný. Na delší poslech to vážně není a až na pár výjimek se deska vcelku rychle oposlouchá, takže sic se někomu může zdát moje hodnocení nízké, mně šest a půl bodu přijde jako velmi obstojný lup.


Další názory:

Alestorm je jednou z těch kapel, u nichž se mi zdá, že jejich popularita hrubě neodpovídá kvalitě jejich produkce. I když, je pravda, že zrovna Alestorm zase nejsou žádná žumpa, a pokud člověk vypne mozek, dá se u jejich muziky vlastně slušně pobavit… akorát v mém případě ta zábava trvá tak dvě, maximálně tři písničky, dál už mě to začne spíše obtěžovat a třeba 50 minut v rámci alba dávám jenom horko těžko a v podstatě s velkým sebezapřením, byť samostatně si většinu těch písniček nemám problém pustit. Možná i proto mi jako nejlepší songy na “Sunset on the Golden Age” přijdou především ty ze začátku alba, jmenovitě “Drink” (ten refrén se povedl, to uznávám), “Magnetic North” a dejme tomu, že ještě “1741 (The Battle of Cartagena)” také není marná, ačkoliv mi strašně připomíná nějakou starší věc Alestorm. Poté pro mě následuje pásmo nudy (v tom lepším případě) nebo blbostí (to v tom horším), přičemž tu druhou kategorii reprezentují především tuctová “Mead from Hell” a halekačka “Wooden Leg!”, která je otravná jak plyn. Z nudy mě opět vytáhne až závěr alba v podobě parádního coveru “Hangover” a titulní “Sunset on the Golden Age”, jíž by ovšem menší zkrácení prospělo, protože těch 11 minut je fakt moc. Jinak se ta deska poslouchat docela dá, ale není to moc pro mě…
H.

I když na alko metalové odrhovačky nadávám, kde můžu, pro Alestorm jsem vždycky měl slabost, a to z jediného důvodu – tahle parta se nebere moc vážně, takže mi nedělá problém se u jejich muziky adekvátně pobavit. Na tom se nic nemění ani se čtvrtým albem “Sunset on the Golden Age”, které přiváží další sbírku pirátsky stylizované muziky. Čistě pocitově mi novinka v rámci tvorby Alestorm připadá zvukově nejvyspělejší a hudební náplní nejserióznější, což je poměrně sympatické, i když jedenáct a půl minuty dlouhou titulku si pánové teda odpustit mohli, protože takový formát zkrátka neutáhnou. Jinak je to tak půl na půl. První čtvero skladeb se mi fakt líbí, a jestli Alestorm někdy vydají bestofku, minimálně “Drink” a “Magnetic North” by se tam objevit měly. Cover “Hangover” od Taio Cruze není zlý, ale že bych z něj byl nijak zvlášť nadšený, to zase ne, no a ten zbytek… Má to svoje světlé momenty (nechápu proč, ale docela mě baví i tupě vyřvávaný refrén “Wooden Leg!”), má to svoje horší momenty, jenže dohromady jaksi nic moc. Jako celek mě ale “Sunset on the Golden Age” vlastně relativně baví a poslouchat se v každém případě dá, takže za mě lehký nadprůměr s miniaturním plusem do budoucna, protože jsem uvažoval i o půl bod vyšší známce.
Ježura

Vzato jednoduše a stručně – “Sunset on the Golden Age” mě baví o trochu méně než předchozí “Back Through Time”, ale pořád se jedná o solidní porci pirátského metalu, která žádného matadora žánru ani nováčka bezpečně neurazí. Jednoznačně nejlepší písní se zdá být klipová “Drink”, která se prostě zažere pod kůži a nelze se jí zbavit žádnými konvečními způsoby. Na každém novém albu Alestorm se objeví jedna výrazná vypalovačka (dříve např. “Keelhauled” nebo “Shipwrecked”) a já se prostě nemohu rozhodnout, zda je “Drink” ze všech nejlepší. Možná, uvidíme ještě časem. Další songy, které stojí za to: “Magnetic North”, cover “Hangover” nebo některé části “Sunset on the Golden Age”, která je ale obecně až moc dlouhá. Naopak co za poslech nestojí: “Quest for Ships” a “Wooden Leg!”. Pokud budete mít možnost, doporučuji sehnat a poslechnout si bonusový druhý disk obsahující akustické verze některých starších písniček.
nK_!


4 komentáře u „Alestorm – Sunset on the Golden Age“

  1. Výstižné.
    Počul som názor, že Alestorm sú tam, kde dnes mohli byť Running Wild; a ak porovnávame obidve “pirátske” kapely, skutočne z toho výjdu Alestorm víťazne. Aj keď na klasické počiny Running Wild z osemdesiatych rokov, s ich hutnosťou, valivosťou a energiou, Alestorm asi mať nikdy nebude.

  2. To je troška melodeathu, troška klasikého metalu, trochu jakože Finntroll motivů, nějaké ty éterický “dimmu” klávesy, hrozný zpěvák a je vystaráno. A pejsek s kočičkou by to upekli líp..

    Hrozná kapela, Running Wild alespoň nevykrádají 10 kapel najednou.. :-D

  3. Současný Running Wild jsou fraška a po roce 2000 už je to strašná a horko těžko poslouchatelná bída. Z obecnýho hlediska jsou ale podle mě pořád mnohonásobně lepší než Alestorm a pochybuju, že se to někdy změní. Alestorm je jen odrhovačka, kdežto Running Wild mají na kontě z minulosti i opravdu excelentní desky. Třeba takový (nevím proč, ale dost podceňovaný) The Rivalry je výtečný a vytírá si s kompletní tvorbou Alestorm zadek :)

    1. Souhlas, ono hodně současných heavymetalových dinosaurů stojí za starou bačkoru. Ale ty zdařilé desky v devadesátkách jim prostě nikdo neodpáře..

      Jinak ještě ono je halekačka a halekačka. Mě třeba nevadí folk halekačky od Korpiklaani. Je to takové méně humpolácké, nadnesené, méně s prominutím debilní..A navíc oni to umí na desce vyvážit nějakou pěknou folkovou melodií, severskou melodikou, nebo lidovou instrumentálkou..

      Alestorm jdou strašně na krev ve všem, včetně těch hopsaček a pak to takhle vypadá.. :-D

Napsat komentář: Hellhammer Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.