Země: Španělsko Žánr: death metal Datum vydání: 23.4.2021 Label: Season of Mist Underground Activists Tracklist: 01. Negative Arrival 02. Magno Evento 03. Maneuvre 04. Foregone 05. Drainage Mechanism 06. Watcher Witness 07. Fair Warning 08. Lavath 09. Forja 10. Inwards 11. Vour Concession 12. Devorador de mundos Hrací doba: 63:16 Odkazy: facebook / bandcamp / instagram

Existence španělského tělesa Altarage se odjakživa potýkala s otázkami ohledně autenticity. Kapela je dodnes probírána v kontextu ostatních kapel, z nichž se nejčastěji skloňují Portal. Altarage přitom v očích mnoha recenzentů srovnání s australskou nezemskostí neustojí. Z kvalitativní perspektivy a v rámci památnosti vlastně Altarage nejde moc bránit. Diskografie Portal je totiž bezpochyby vyváženější a všeobecně významnější.

Zůstává ovšem otázka, zda se Altarage skutečně snaží o bezostyšný obšleh. Kytarový tón, všeobecná disonance i vizuál si o domněnky ohledně vykrádání vyloženě říká. Na druhou stranu mi přijde, že málokdo mluví o konzistentním úsilí, které Altarage vynakládají, aby se dané nálepky zbavili.

S postupnou existencí vnímám Altarage oproti Portal o dost jinak. Jádro je sice stejné, obě kapely se od něj nicméně odráží do jiných směrů. Berou esenci zla, ale zatímco Portal na posluchače naléhají pomocí chaosu a děsu, Altarage jdou primárně po zvukovém nátlaku. Daný element krystalizuje na každé další desce více. „The Approaching Roar“ z roku 2019 dává jasně najevo, že Altarage chtějí, aby poslech evokoval nátlak hydraulického lisu. Skladby se nebály extrémně zpomalovat a hrát si se strukturami, které nemají daleko od no wave éry Swans. Kapela navíc celý materiál balí do těžkotonážní produkce, za kterou by byl vděčný i Justin K. Broadrick.

„Succumb“ v robustním počínání pokračuje. Nebojím se říct, že je novinka v několika momentech takřka industrialmetalová, a to nejen díky přítomnosti metalických samplů a podvratných glitchů, ale i samotným hudebním postupům. Pomalých, o hlavu mlátících chvilek přibývá, v určitých pasážích jsou ale ještě monolitičtější. Samotná délka napoví, že by na notu jednolitosti mohla hrát „Devorador de mundos“. Je to tak – megalomanské finále desky zní jako disonantní Godflesh, kteří si chtěli střihnout variaci na (ne)hudbu z kultovní „Public Castration Is a Good Idea“ od Swans. Kecal bych, kdybych tvrdil, že jsem „Devorador de mundos“ vždy poctivě doposlouchal. Své opodstatnění na desce ale určitě má – umně totiž posiluje celkový strojový feeling, který se zde otře i o drone.

Industriální tendence u čistého zvukového nátlaku na „Succumb“ nekončí, odráží se totiž i v rytmice. Aspekty industrialu dobře reprezentuje čtvrtá „Foregone“, kterou dělí ritualistické bubnování s kovovými šelesty v pozadí a ke konci vystřelí brutální mechanickou mlátičku. Podobně působí závěr „Forja“ nebo „Drainage Mechanism“, ve které vskutku industriální název doprovází takřka breakbeatový předěl, kde v tichých místech navíc skvěle vynikají vokály.

I „Succumb“ žel obsahuje momenty, v nichž se Altarage dostávají do slepé uličky. Buďto jeden motiv omílají příliš dlouho, nebo zahrnují pasáže, které jsou od začátku slabé. V některých skladbách tak dochází k pocitům čekání na „ty silné“ momenty. Občas mě sere i přílišná snaha kapely působit divně – například zamýšlené „sekání” v první skladbě je úplně k hovnu. Mínus představuje i zvuk, který od minula trochu ztratil na mohutnosti.

„Succumb“ má více hluchých míst než „The Approaching Roar“, skladatelské zaváhání zato vynahrazuje tříbením vlastního ksichtu. Při poslechu je záměna s ostatními disonantními death metaly podstatně těžší, čehož Altarage docilují začleňováním industriálního nádechu a silnějšího brnkání na „heavy“ strunu. „Succumb“ v závěru nevnímám jako triumf, ale další solidní krok na správné cestě.