Země: Španělsko Žánr: black metal Datum vydání: 17.6.2020 Label: Debemur Morti Productions Tracklist: 01. The Weaver of Tendons 02. The Presence in the Mist 03. The Sculptor of Thoughts 04. The Wanderer of Abstract Paths 05. The Watcher in the Walls 06. The Scribe of Dust Hrací doba: 35:59 Odkazy: web / facebook / bandcamp / instagram K recenzi poskytl: Debemur Morti Productions

Španělští Aversio humanitatis fungují už celou dekádu a svůj debut „Abandonment Ritual“ vydali hned po prvním roce své existence. Nemůžu však tvrdit, že bych tuhle kapelu registroval takovou dobu. Já osobně jsem si Aversio humanitatis všiml až před třemi lety, kdy vydali povedené EP „Longing for the Untold“.

Nebudu vám tady nakecávat, že „Longing for the Untold“ platí za nějakou nadčasovou perlu, již bych si musel pravidelně připomínat. Rozhodně ale šlo o povedenou nahrávku, jejíž kvality jsem posléze uctil i koupí vinylu. V rámci přípravy této recenze jsem „Longing for the Untold“ opět oprášil a stále jsem s ípkem spokojený a mohu tedy potvrdit, že i s odstupem času se jedná o dobrou muziku. Pokud vás tedy zaujalo letošní album „Behold the Silent Dwellers“ a starší věci neznáte, minimálně „Longing for the Untold“ by vám za prubnutí mělo stát.

Tím se pomalu dostáváme k druhému dlouhohrajícímu zářezu „Behold the Silent Dwellers“, s nímž se Aversio humanitatis přestěhovali pod elitní label Debemur Morti. No, řekl bych, že Španělé si členství v takové exkluzivní stáji zaslouží, protože na „Behold the Silent Dwellers“ jednoznačně potvrzují, že „Longing for the Untold“ nebyla náhoda a že tahle kapela skutečně ví, jak vymyslet vymazlený moderní black metal.

Kdo zná předešlé EP, toho by „Behold the Silent Dwellers“ překvapit určitě nemělo. Aversio humanitatis pokračují v obdobném stylu a základní směřování nezměnili. V dílčích ohledech se ale obě nahrávky odlišují. „Behold the Silent Dwellers“ má plnější a čitelnější zvuk, což ale v tomhle případě na poutavosti muziky naštěstí neubírá a vzhledem k hudební náplni takové ladění pasuje. Snad i díky tomu se mi novinka naposlouchávala snáze než svého času „Longing for the Untold“, nicméně nemám pocit, že by „Behold the Silent Dwellers“ díky téhle dejme tomu větší „stravitelnosti“ ztrácelo na životnosti. Také nové album drží uspokojivý počet poslechů a Aversio humanitatis se v tomhle ohledu nemají za co stydět.

Mírný posun vnímám také ve vlastní hudební složce. Řekl bych, že „Behold the Silent Dwellers“ je o trochu „poštovnější“ než předchůdce, objevuje se víc jasných, leckdy až melancholičtěji laděných melodií. Ani tentokrát to však nemyslím ve zlém. Pokud nás čtete pravidelně, jistě víte, že zrovna já si nikdy nenechám ujít příležitost zjebat jakýkoliv slaďoučký post-black metal a vynadat všem těmhle kapelám do prašivých buzerantů. U Aversio humanitatis nic takového není třeba. Španělé na „Behold the Silent Dwellers“ ukazují, že i tahle disciplína se dá dělat vkusně, zábavně a bez ztráty blackmetalové esence.

Popravdě řečeno, „Behold the Silent Dwellers“ je ve skutečnost hodně dobrá deska. Pro mě osobně se zase nejedná o jeden vrcholů roku 2020, přesto uznávám její kvality a budu rozumět tomu, pokud ji někdo mezi to nejlepší pandemického roku zařadí. Jde totiž o chytře poskládanou muziku, která by rozhodně měla zachutnat lidem, co mají rádi skupiny jako třeba Selbst, Schammasch nebo Zhrine. Mě osobně navíc Aversio humanitatis z právě jmenovaných baví nejvíce.