Blasphemy - Victory (Son of the Damned)

Blasphemy – Victory (Son of the Damned)

Blasphemy - Victory (Son of the Damned)

Země: Kanada
Žánr: black death holocaust Canadian Ross Bay assault metal
Datum vydání: 15.5.2018
Label: Nuclear War Now! Productions

Tracklist:
01. War Command
02. Blasphemous Attack / Gods of War
03. Demoniac
04. Victory (Son of the Damned)
05. Victory (Son of the Damned)
06. Goddess of Perversity
07. Fallen Angel of Doom
08. Darkness Prevails
09. The Desolate One
10. Desecration
11. Weltering in Blood
12. Blasphemy
13. Hording of Evil Vengeance
14. Nocturnal Slayer
15. Ritual

Hrací doba: 48:10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Nuclear War Now! Productions

Normálně bych se s rehearsal nahrávkou dávno zavedené kapely nezahazoval, ale teď udělám výjimku. Demo „Blood Upon the Altar“ a debut „Fallen Angel of Doom“ blackmetalových skinheads Blasphemy z Kanady lze směle postavit naroveň styčným žánrovým nahrávkám, jako jsou „I.N.R.I.“, „Under the Sign of the Black Mark“, „A Blaze in the Northern Sky“, „Ritual“, „Hvis lyset tar oss“ nebo „In the Nightside Eclipse“, když vyjmenuji aspoň nějaké, které krásně podtrhují rozmanitost žánru už v jeho počáteční podobě. Skandinávští puristé mohou samozřejmě namítnout, že Blasphemy s black metalem nemají nic společného, jelikož mají příliš blízko k raným Carcass nebo Blood, ale tyhle disputace odložíme a zde budeme kapelu považovat za blackmetalovou. Ovšem důvodem, proč tady o Blasphemy píšu, není jejich příslušnost k nejzákladnějšímu žánrovému kánonu, jako spíše fakt, že „Victory (Son of the Damned)“ kurva vraždí.

Už po vydání „Blood Upon the Altar“ kapela sklízela veliký úspěch mezi maniaky po celém světě, „Fallen Angel of Doom“ potenciál překonalo a není divu, že s vydáním další desky „Gods of War“ se kapela připojila k prvnímu evropskému blackmetalovému turné (jak bylo promováno) ve společnosti Immortal a Rotting Christ (údajně se měli přidat Master’s Hammer, ale potvrzení tohoto infa nejsem schopen dohledat). V té době byli Blasphemy v pokročilém rozkladu a kapela po návratu z tour zanikla.

Koncertní návrat v obměněné sestavě se odehrál v roce 2000 a tento konkrétní záznam byl pořízen o rok později během přípravy na koncert ve Vancouveru, měsíc po vystoupení, které bylo zvěčněno na živáku „Live Ritual: Friday the 13th“. O něm řeč nebude, osobně jej nemám rád pro nekvalitní zvuk, avšak zásadní je, že die-hard verze původního vinylového vydání, nabídla i vypálené CD se zmíněnou zkouškou. I přesto, že obě nahrávky byly pořízeny stejným přístrojem, zvuk „die-hard rehearsalu“ je jiný, velice surový, ale perfektně čitelný. Pokud jste někdy měli problém s produkcí „Fallen Angel of Doom“, tak zde si můžete všechny riffy bez problémů vychutnat v jejich nečisté velkoleposti. Caller of the Storms se svou kytarou hraje v mixu prim, ale ostatní strunné nástroje nejsou upozaděny přespříliš. Bicí poháněji kytary zcela perfektně, zvlášť když se 3 Black Hearts of Damnation and Impurity do toho pořádně opře, avšak nejvýraznější jsou zde vokály. Rozléhající se basákův kanál zní mocně, ale je to Nocturnal Grave Desecrator and Black Winds, kdo ze svého hrdla pudí něco neskutečného. Jeho hlasový projev byl na studiových nahrávkách vždy skvělý, ale zdejší animální ryk je dominantou, která v posluchači nutně probouzí chuť někoho prohodit výlohou.

Anebo to bude spíše hudbou? No to samozřejmě taky. Skladby jako „War Command“, „Blasphemous Attack“ nebo „Desecration“ na svých původních nahrávkách možná ještě zněly poněkud neohrabaně a umírněně ve srovnání s pozdějšími těžkými kalibry z Blasphemy vycházejích jako „War Cult Supremacy“, „Desecration of the Holy Kingdom“, „Whore of Bethlehem“ nebo „Triumph Through Spears of Sacrilege“, ale zde jsou naživo přehrány s vrcholně ukrutnou intenzitou (zvláště kurva „Desecration“!!!). Sakra účinné je i pořadí skladeb; Úvodních sedm minut bez přestávky odehraných „War Command“, „Blasphemous Attack“, „Gods of War“ a „Demoniac“ stoprocentně potvrzuje výše uvedené. Masakr.

Blasphemy

V tracklistu nechybí žádný zásadní kousek, ale fanoušky jistě nejvíce upoutá přítomnost skladby, která nahrávce dala jméno a již bylo možné slyšet jen na několika koncertech. „Victory (Son of the Damned)“ tu zazní hned dvakrát (poprvé s mírně zmršeným začátkem) a do tvorby Blasphemy zapadá perfektně, ale o nesvatý hymnus na úrovni „Ritual“ nebo „Fallen Angel of Doom“ se taky nejedná.

Záznam ze zkušebny zmástroval známý James Plotkin (ex-Khlyst, ex-Khanate), na CD / MC (15.5.) a 2LP (11.7.) jej samostatně vydají Nuclear War Now!, zmíněný živák „Live Ritual: Friday the 13th“ vyjde ve stejnou dobu a label má v plánu opětovně vydat i veškerý zbývající materiál kapely včetně oficiálně nevydaných rarit. Minimálně tenhle záznam je dle mého názoru povinností pro všechny fanoušky Blasphemy a možná i pro ty, kterým se do raných nahrávek nepodařilo z nějakého důvodu proniknout, ale bestiální black metal jim není cizí.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.