Země: USA Žánr: black metal / noise Datum vydání: 13.10.2017 Label: Sentient Ruin Laboratories Tracklist: 01. Periurbanization 02. Exurbanisation 03. Galvanization 04. Conversation 05. Decomposition Hrací doba: 25:35 Odkazy: – K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Solidní dávkou hlukařiny nikdy nepohrdnu. Stejně tak mám rád, když se noise smíchá s blackmetalovou černotou – tato kombinace sice obvykle nedosahuje takových sonických extrémů jako čistokrevně noisová lázeň, ale většinou to vyvažuje tuze ohavnou atmosférou. A když nic jiného, zpravidla to přinejmenším dost nakládá a dává do těla. A přesně něco takového jsem čekal i od „Civilizing“…

Calques je dvoučlenná formace ze Spojených států amerických, kde se scházejí členové kapel Japanese Women (tenhle název mě fakt baví) a Hadals, což jsou v obou případech záležitosti, jejichž tvorba není určena lidem holdujícím zábavné a veselé muzice. I když jen tak mezi námi, o mnoho zajímavější mi připadá Hadals, jejichž hudba je o mnoho experimentálnější a ošklivější. Ale to jen tak na okraj, protože jsme se zde dnes sešli především kvůli Calques. Tak se pojďme podívat, jak se jim jejich prvotina vyvedla…

Minialbum „Civilizing“ nabízí pětici skladeb, které dohromady dávají nějakých pětadvacet minut metalového extrému. A ne nutně jen metalového, jelikož hned úvodní stopa „Periurbanization“ rozjede industriálně-hlukovou koláž. Nejprve tichý začátek, po němž nastoupí nějaké to skřípění a pištění. Nejedná se ovšem o nějakou anti-humánní fašírku, při jejímž poslechu by člověku krvácely uši. Pro koho není noise španělská vesnice, toho věci jako „Periurbanization“ nemůžou rozházet ani omylem. A naopak ti, jimž by něco takového mohlo pocuchat nervičky, se zase k nahrávce „Civilizing“ s největší pravděpodobností nikdy nedostanou.

Může to znít trochu jako kritika, ale věřte, že ještě nejde o nic zásadního. Naopak bych si dovolil tvrdit, že „Periurbanization“ patří k tomu nejzajímavějšímu, co Calques na tomhle počinu nabízejí. Následující písně možná nevykazují nějaké známky melodičnosti*, přístupnosti nebo jiných podobných nežádoucích vlastností a rozhodně se, navzdory názvu celého alba, nejedná o nic, co by chtělo svého posluchače zcivilizovat, ale to ještě automaticky neznamená kvalitu. Calques se snaží hrát intenzivně, ale jejich snaha se trochu míjí účinkem. Jinými slovy řečeno, není to prostě ono a do stavu, kdy by jejich muzika dokázala srazit na zem a zadusit, jim mnohé schází.

(*i když… sem tam se náznak objeví…)

Upřímně mě trochu zklamalo, že „Civilizing“ není nijak výrazně hlukové. Calques hrají spíš black metal a v některých dost primitivních (to nemusí být nutně myšleno negativně) riffech je navrch cítit spřízněnost s punkem. Což ovšem znalce kontextu (rozuměj: Japanese Women) nemůže překvapit. Ale ten noise v tom nějak schází. Určitá patina tu sice je, ale posluchače prahnoucího po hudebním extrému to nejspíš neuspokojí. Objeví se už jen nějakých pár vsuvek jako třeba v „Galvanization“, ale vždy se jedná jen o takové cudné zaskřípění. O nějakém hlukovém běsnění nemůže být řeč ani náhodou.

Navíc mi ani nepřijde, že by Calques nějak excelovali alespoň v té metalové složce. Je to celé v pohodě, v reálu „Civilizing“ není nějak špatná nahrávka, ale nic zásadního se na ní prostě neděje a celé je to jenom takové obyčejné. Když se objeví nějaký nadějný motiv, Calques jej většinou hodně rychle nechají být a pokračují ve svém standardu, který je – už bychom se asi měli podívat pravdě do očí – průměrnějšího rázu.

Základní vize Calques mi připadá v pořádku, byť se nejde o nic zásadně originálního. Samotné provedení však pokulhává. „Civilizing“ mě o svých kvalitách jednoduše nepřesvědčili, uhranutí, v jaké jsem doufal, se nedostavilo. Vzato kolem a kolem prostě žádný zázrak a do poslechu případných dalších nahrávek kapely se rozhodně nepoženu. Na samotné „Civilizing“ pak myslím zapomenu dost brzy.