Calvera - Calvera

Calvera – Calvera

Calvera - Calvera
Země: Česká republika
Žánr: alternative
Datum vydání: 4.2.2015
Label: Silver Rocket

Tracklist:
01. BBBBlues
02. Noční běžec
03. Hlína
04. Mapy Evropy
05. Kafe
06. 70
07. Sakury
08. Karlovka
09. Se Satanem

Odkazy:
bandcamp

Zakládání vedlejších projektů je věc naprosto běžná a lze na ni narazit jak mezi velkými kapelami, tak i v tom nejhlubším undergroundu. Takřka ve všech případech ovšem platí, že tyto vedlejší projekty získávají pozornost právě díky zavedenosti těch hlavních skupin “projektujících” muzikantů. Ne vždy je to ale nutným pravidlem a občas se prostě stane, že se člověk nějakou náhodou dostane nejdříve právě k tomu vedlejšímu projektu. Co nás čeká v dnešní recenzi, to je myslím zřejmé – pohádka o tom, jak byl jednou nejdřív vedlejšák.

Projekt Calvera má na svědomí Michal T. z kapely Fetch!, o jejíž existenci jsem až do nedávné vlastně vůbec netušil. Právě ona je tím hlavním Michalovým působištěm, nicméně jsem se k ní dostal právě skrze Calveru. V rámci Fetch! Michal zpívá a hraje na kytaru, v rámci Calvera však počet strun snížil z šesti na čtyři a chopil se baskytary. Možná vás napadne otázka, kdo má na svědomí ostatní nástroje, nicméně odpověď je velice prostá – nikdo. Calvera je totiž baskytara. Jenom. Tyhle dvě slova (Calvera-baskytara) jsou vlastně synonyma.

“Moje blues nemá žádnej cíl”
(BBBBlues)

Nějak se mi zdá, že je v posledních letech (no, ono už je to vlastně docela dlouho) takovým nepsaným pravidlem, že má každý plnou hubu keců o tom, jak je jeho muzika novátorská, originální, jak posunuje hranice a jak tady nic takového ještě nebylo, a realita má podobu průměrné nudy, která zní skoro stejně jako všichni okolo (přičemž ti všichni samozřejmě kecají nemlich to samé). A pak se tu objeví projekt, jenž sice není úplně první na světě, kdo přišel s čistě baskytarovým konceptem, přesto lze jeho přístup bez sebemenších obav označit jako neotřelý či nevšední – a ten má na svém Bandcampu napsáno: “Onemanpičus s basou, nic novýho, všechno už tu bylo. Ukradený riffy, melodie, slova, náměty, kdo ví?” A to je docela paradoxní… možná, že už tu všechno bylo, ale zrovna tohohle tu zatím bylo tak málo, že z eponymní debutové desky Calvery rozhodně nebudete mít ten pocit, jako kdybyste poslouchali “ukradený riffy”.

Calvera je vlastně sólový projekt v úplně doslovném významu, protože celá desky stojí a padá právě na Michalově baskytaře a vokálu – což by nemělo být nic překvapujícího vzhledem k faktu, že zde vlastně nic jiného není. Pouze v “Hlíně” a “Karlovce” se ozvou bicí a v “70” a “Sakurách” zase “zvuky a pazvuky”. Jinak je celé album složeno z vrstvených baskytarových linek, čtyři struny v roli rytmiky i melodie, čtyři struny vždy a všude. Navrch zalít zajímavými texty, které možná na první pohled mohou budit dojem jednoduchosti, ale hned na ten druhý v sobě nějakou myšlenku rozhodně mají (což dnes bohužel není pravidlem), a výsledkem je nahrávka, o níž se vlastně nedá říct, že s něčím stojí a padá, protože vůbec nepadá.

“Jsem osamělej běžec na noční trati,
detaily se ve tmě ztratí
jako suchej strom ve zdravým lese,
kdo ti tvojí lásku dneska nese?”
(Noční běžec)

I přes poměrně neobvyklý hudební koncept je ale “Calvera” především písničkovou deskou, jakkoliv to může znít trochu prapodivně u alba, na němž nenajdete nic jiného než baskytaru, nicméně je to tak – a funguje to naprosto parádně! Já jsem se s tou nahrávkou poprvé setkal prostřednictvím skladeb “Hlína” a “Kafe”, které se objevily k poslechu těsně před vydáním, a na první poslech jsem si říkal, že to zní docela zajímavě, ale není to nic zvláštního, prostě takové normální písničky, abych se za víc jak hodinu přistihl, že ty dva songy už vlastně jedu podesáté za sebou a pořád chci víc. Právě v tomhle vidím tu největší sílu alba – i přes neobvyklé nástrojové obsazení je vlastně takové nenápadné a i přes svou nenápadnost je vlastně neskutečně zajímavé a ohromně trvanlivé. Zbylých sedm tracků totiž není o nic horších než “Hlína” a “Kafe” a všechny dohromady jsou tak zábavné, že i po měsíci velmi intenzivního poslechu je stále chuť poslouchat dál (experimentálně ověřeno na sobě samém). To je na vlastně nenápadné album sakra dobrý výsledek – zvláště v době, kdy se všichni bijí do prsou, jak je jejich muzika skvělá, a těm albům dochází dech někdo po dvou, třech posleších.

“Vezmi si kousek země,
vezmi si kousek nebe,
vezmi si kousek ze mě
a pojď blíž a nestůj vzadu v rohu,
ať víš, jaký to je”
(Mapy Evropy)

Dobře, je pravda, že po takové době se mi už malinko oposlouchala první a poslední písnička “BBBBlues” a “Se Satanem”, nicméně i tak jsou pořád dobré a hlavně je to v době, kdy mám za sebou několik desítek poslechů. Jenže ten zbytek je pořád neuvěřitelně zábavný a samotnému se mi nechce věřit, že třeba “Nočního běžce”, “Karlovku” nebo “Mapy Evropy” si stále ohromně užívám, i když ty skladby znám vlastně úplně nazpaměť. Jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, ono to je skutečně až takhle super a třeba působivý nástup bicích v “Karlovce” mě prostě dostane úplně vždycky… stejně jako hutná “Hlína”, zadumanější kousky jako “Kafe” a “Sakury” nebo “70” o dobách, kdy Michal nosil knír za světovej mír, kdy holky byly vlasatý a trochu chlupatý a kdy jsme ještě netušili, jak můžeme bejt mnohem víc v prdeli. Jedním slovem – všechny tracky jsou obrovská paráda.

Když jsme před nedávnem psali shrnutí loňského roku, prohlásil jsem ve svém okénku něco v tom smyslu, že s výjimkou uhrančivé ostravské diskotéky v podání Schwarzprior jsem si loni z žádného alba na československé scéně na prdel nesednul. Letos je to ale jiné – rok 2015 sotva začal a já už na prdeli sedím. A to k tomu stačila vlastně jen jedna baskytara. Žádná sranda, dámy a pánové… musíte slyšet!

“Kdo nepoznal, tak chce taky,
kdo to poznal, klečí strachy”
(Karlovka)


2 komentáře u „Calvera – Calvera“

  1. Potvrzuji slova autora. Těch poslechů sice ještě nemám za sebou tolik, ale brzy to doženu. A naživo Calvera funguje ještě lépe.

    1. Jsem rád, že se shodneme :) Jinak souhlas, živě je to taky super… sice jsem zatím bohužel viděl jen jednou, ale bavilo mě to fakt hodně…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.