Země: Švédsko Žánr: doom metal Datum vydání: 3.6.2016 Label: Napalm Records Tracklist: 01. Death Thy Lover 02. Sleeping Giant 03. Sinister and Sweet 04. The Goose Hrací doba: 25:28 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

Abych řekl pravdu, současné situaci v Candlemass ne úplně rozumím. Kapela před vydáním posledního alba „Psalms for the Dead“ ohlásila, že toto bude úplně poslední a že tímto počinem bude ukončena studiová kariéra skupiny. Již od počátku však bylo jasně řečeno, že jen nebude vznikat nová muzika, ale koncertování bude probíhat i nadále. V pohodě, to beru, i když mě to hodně mrzelo, protože pro Candlemass jsem měl vždycky slabost a tahle kapela má u mě prostě trochu speciální místo. Sice jsem už několikrát prohlásil, že mám metalovou scénu u prdele a zajímá mě jen tak muzika, ale je to pravda jen do jisté míry. Tenhle žánr mě přece jen provází skoro celý můj život, tudíž k tomu mám poněkud sentimentální vztah, a tak je mi prostě smutno, když to takhle skvělé kapely balí, zatímco mrdky jako Sabaton za nadšeného potlesku plní haly. Ale co se dá dělat.

Hlad po tvorbě hudby však zjevně jen tak utnout nejde, pročež se hlavní skladatel Leif Edling takřka okamžitě pustil do nové kapely Avatarium, jejíž produkce je rovněž výborná. Na druhém albu si to Avatarium namířili víc do retra, takže snad z touhy po čistokrevném doom metalu si Leif udělal nový osobní projekt The Doomsday Kingdom, s nímž před pár měsíci vydal povedené ípko „Never Machine“. No, a aby to náhodou nebylo příliš jednoduché, tak zničehonic přestalo platit, že Candlemass už novou muziku nenahrají. Nejsem si jist, jestli to bylo skutečně myšleno skutečně jako „nebudeme nahrávat nic nového“, anebo spíš mírnější „nebudeme nahrávat desky, ale sem tam písničku třeba jo“, to už si úplně přesně nevzpomínám, ale já jsem to pochopil tím prvním způsobem. A přesto tu nový materiál je – trvá 25 minut, jmenuje se „Death Thy Lover“ a je onálepkován jako EP.

V případě „Death Thy Lover“ se ale sluší vypíchnout ještě jednu věc. Candlemass měli vždycky trochu trable se zpěváky. Však historku o tom, jak byl Messiah Marcolin vyhozen, dostal druhou šanci a pak byl vyhozen znovu, protože je to diplomaticky řečeno komplikovaná povaha a i navzdory jeho nespornému pěveckému talentu s ním nešlo vyjít, všichni známe. Nehledě na epizody s dalšími pěvci. Zdálo se, že situace byla vyřešena, když Candlemass do svých řad přijali Roberta Lowea ze Solitude Aeturnus. S ním dali dohromady několik velmi dobrých alb, ale těsně po vydání „Psalms for the Dead“ byl Lowe taktéž odejit – prý kvůli tomu, že flákal koncerty.

Na Robertovo místo nastoupil ostřílený Mats Levén, jenž zpíval třeba v kapele Yngwieho Malmsteena, u At Vance, v Therion a v mnoha dalších formacích, mezi nimiž nechybí ani dva projekty, v nichž se potkal s Leifem Edlingem. Jedná se o seskupení Krux a Abstrakt Algebra (což je kapela kterou Edling založil po prvním rozpadu Candlemass, aby pak Candlemass obnovil, když o Abstrakt Algebra nahrávací společnosti nejevily zájem… je to všechno pěkně zamotané, což?). Nehledě na fakt, že už v roce 2006 se v samotných Candlemass mihl. Původně byl Levén veden jen jako koncertní host, ale v loňském roce byl pasován na regulérního člena a „Death Thy Lover“ je vůbec prvním studiovým počinem (oficiálním, několik raritních demáčů už v minulosti vyšlo na kompilacích či B-stranách singlů), na němž se Levén představuje jako zpěvák Candlemass.

Jak vidno, ta personální historie Candlemass a všech spřízněných projektů, vedlejšáků, bokovek a dalších kapel je pěkně spletitá, že by to vydalo na vlastní a pěkně macatý článek (třeba se do toho i někdy pustím a napíšu to, kdo ví…), takže toho nechme. Nějakou představu, jakou pozici „Death Thy Lover“ v historii Candlemass má, jsme si snad již utvořili, tak pojďme na vlastní náplň novinkového minialba, tedy na hudbu.

Již jsem výše řekl, že Candlemass mám fakt hodně rád. Jsou lidi, pro něž tahle skupina znamená první tři desky a pak už nic, ale já mezi takové nepatřím. Fakt upřímně jsem si užíval i tvorbu v poslední dekádě, počínaje sněhobílým bezejmenným albem, které nazpíval ještě Messiah Marcolin, konče údajně labutí písní „Psalms for the Dead“ – vážně mě to bavilo. Navzdory trochu prapodivné situaci okolo konce-nekonce jsem se tedy těšil i na „Death Thy Lover“, ale tentokrát to se mnou nic moc nedělá. Hudebně se EP samozřejmě nese v typickém duchu Candlemass, čili epičtější doom metal postavený na výrazných riffech a s čistým vokálem. V tomto ohledu „Death Thy Lover“ nijak nevybočuje, což bych ale nepovažoval za negativum, protože přesně tohle od nich chci slyšet.

Jenom se mi zdá, že tentokrát to prostě nemá takovou tu sílu a lehkou skladatelskou ruku, jaká ani na posledních deskách nechyběla. „Sleeping Giant“ možná má solidní ústřední riff, „Death Thy Lover“ také není vyloženě špatná a „The Goose“ je zase příjemně zadoomaně utahaná, jenomže v tom není ona pověstná chemie jako dřív. Všechny čtyři přítomné písně jsou na úrovni těch nejslabších kusů z posledních řadových nahrávek, spíš ještě o kousek níže. Nechtěl jsem to říct na plnou hubu, ale nakonec to asi zaznít musí – „Death Thy Lover“ na mě působí jako nějaký šuplíkový materiál, k jehož vydání nedošlo kvůli nedostatečné kvalitě, jako odřezky a přebytky ze skladatelských seancí posledních desek, nyní servírovány jakožto zbrusu nový počin. Nevím, jestli to tak skutečně je, ale úroveň toho materiálu takové nelichotivé dojmy vzbuzuje.

Jistě, Candlemass jsou stále natolik kvalitní a zkušená formace, že nehrozí, aby se jednalo o neposlouchatelnou záležitost. Poslouchatelnost ovšem automaticky nezaručuje vysokou kvalitu. Buďme upřímní – „Death Thy Lover“ je jednoduše průměrná práce. S legendárním statusem Candlemass sice neotřese, ale v rámci tvorby skupiny patří k tomu horšímu. Chtě nechtě se vkrádá neodbytná myšlenka, že kdyby tohle EP nikdy nevyšlo, posluchači by nebyli ochuzeni vůbec o nic, což z „Death Thy Lover“ dělá docela zbytečnou nahrávku.