 |
|
Země: USA Žánr: nu-metal / alternative metal Datum vydání: 19.5.2015 Label: Napalm Records Tracklist: Odkazy:
|
Určitě jste o amerických Coal Chamber už někdy v životě slyšeli. Buď patříte ke generaci, která kdysi na přelomu století ujížděla na tehdy velmi populárním nu-metalu, nebo znáte DevilDriver a jejich frontmana Deze Fafaru (je totiž i principálem Coal Chamber).
Dez Fafara kdysi dávno Coal Chamber zrušil kvůli problémům ostatních členů s drogami. Teď jsou všichni zase evidentně čistí a skupina se po několika obměnách momentálně nachází v téměř původní sestavě. Američané se před čtyřmi lety vrátili na scénu po skoro devítileté pauze, odjeli úspěšné turné a oznámili novou, v pořadí čtvrtou řadovku. Poslední album nazvané „Dark Days“ kapela vydala v roce 2002.
Co si budeme povídat – očekávání byla velká. Dokonce tak velká, až jsem si chvílemi říkal, zda nakonec nebudu zklamán. Přeci jen třináct let je hodně dlouhá doba a i přes nesporné kvality kapely při živých vystoupeních musí člověk přeci jen uznat, že zlatá éra nu-metalové muziky je již dávno kdesi hluboko v propasti minulosti.
První věcí, která je z poslechu patrná, je až zarážející podobnost „Rivals“ s libovolnou deskou zbratřených DevilDriver. To připisuji primárně faktu, že za dobu působení v DevilDriver se Dez Fafara zkrátka hlasově vyprofiloval a vyhranil. Je tak pro něj téměř nemožné vrátit se polohou do dob skoro před patnácti lety. Tehdy byl zkrátka mladší a hlasivky nedostávaly soustavný kotel. Určité rozdíly oproti jeho výrazu z DevilDriver ale znatelné jsou. Především už z podstaty je hudba Coal Chamber mnohem melodičtější a tomu se musí podřídit i zpěvák.
Samotná muzika se od dob letitého „Dark Days“ moc nezměnila. Pořád jde o klasické Coal Chamber s typickým rychlým tempem, skřípavými riffy, silnými basovými polohami a především jednoduchými texty. Většinou písní se line jen stále opakovaný refrén, sem tam proložený několika řádky krátkých slok. To ale vůbec nevadí, protože zrovna v tomhle aspektu je čiré bláznovství očekávat od Coal Chamber cokoliv jiného. Svou produkci vždy stavěli na krátkých, jednoduchých a především energických a skočných písních, čehož se drží i na „Rivals“.
Pecky jako „Light in the Shadow“, „Another Nail in the Coffin“, „Wait“, „Over My Head“, „Empty Handed“ nebo titulní „Rivals“ si jako hlavní taháky nové desky dokážu dost dobře představit živě. Nabízí vše, co publikum od live produkce Coal Chamber očekává – zběsilou nálož energie a peklo v kotli. Z tohoto hlediska funguje „Rivals“ na jedničku.
Problém nastává, když má být nový materiál hodnocen z hlediska běžného domácího poslechu. „Rivals“ sice několikrát dobře zabaví, ale po čase se dostavuje neodbytný pocit zatuchlosti a pasáže, které původně vůbec nevadily, se najednou začínají zdát zbytečně repetitivní a uměle natahované. Ubrat dvě, tři plonkové písně by také vůbec nezaškodilo.
Obecně jsem spokojen. „Rivals“ není kdovíjak úžasná deska vhodná k dlouhodobému poslouchání. Spíše tak párkrát za rok projet a užít si. Její síla se projeví především při živých vystoupeních, kde naplno vynikne důvod, proč Coal Chamber byli a znovu jsou tak oblíbenou koncertní skupinou. Nakonec – mohlo to dopadnou mnohem hůř.
Podobné články
22.1.2013 Love and Death – Between Here & Lost Recenze
14.10.2013 Korn – The Paradigm Shift Recenze
15.10.2012 Papa Roach – The Connection Recenze
4.4.2015 Papa Roach – F.E.A.R. Recenze
29.7.2007 Korn – Untitled Recenze
23.12.2011 Korn – The Path of Totality Recenze
Pustil jsem si nějaký pecky z debutu a nostalgie jak prase. A to jsem až na těch pár písniček Coal Chamber vlastně moc neposlouchal. Ale jak ty songy, tak image kapely perfektně reprezentují celou tu nu-metalovou vlnu a preburtální obodobí mýho života, kdy jsem podobnou hudbou žil. To byla tak kouzelně špatná muzika :D
Nejlepší goth nu metal band
To mi přijde trošku zvláštní říkat v souvislosti s kapelou jako Coal Chamber zrovna “goth”…
Tak jejich image je (nebo spíš byla, nevim jak vypadaj teď) taková typicky devadesátková industriálně-gotická směska. Ale hudebně ani prd.
Asi tak nějak :-)
Sám Dez Fafara miluje gotiku a Horory a i jejich image a texty byly plné temnoty, šílenství, beznaděje a hlavně nasranosti která patří k nu metalu na 100% oni vytvořili to co např Soulidium Goticky laděný nu metal
Ještě zkus Soulidium spíš takový upírský post grunge s nu metalem za mě bomba ale bohužel se rozpadli tohle prostě nechápu úžasná kapela vždycky skončí proč? ?
Já teda „Rivals“ ani moc poslouchat nechtěl, protože až na několik málo songů je mi starší tvorba Coal Chamber v podstatě ukradená, ale zvědavost mi nedala, dlouhá pauza mě zlákala a musím říct, že je to takový ten jejich běžný standard. Oproti starším albům sice standard příjemně přitvrzený, vliv DevilDriver je tam znatelný, ale nic převratného, což se asi ani čekat nedalo. Hlavním tahákem je stále charisma Deze Fafary, který je vážně skvělý a i několik průměrných songů jako „Wait“ a „The Bridges You Burn“ pozvedá o notný kus výš. Nejlepší pecky: „I.O.U. Nothing“, „Light in the Shadows“ a titulka. Ty jsou super. Škoda, že takových válů se nesešlo na “Rivals” víc na úkor nezbytné vaty, bez níž to Coal Chamber asi ani neumí…
Za mně Rivals je jejich nejlepší album už ten dokonalý zvuk který nahrávka má stojí minimálně za poslechnutí hutný do jisté míry brutální rachot který se vkrade pod kůži a už nepustí…tam kde před 13 lety skončili tam taky s novou fošnou navázali ale není to žádný Dark Days pt.2 je to důstojné a promyšlené pokračování s vlastním výrazivem a osobitým ksichtem…titulní skladba Rivals je pecka jak hrom…celé album je v podstatě famózní možná je na něm trošku vaty mně to však vůbec nevadí ani mně to nijak při poslechu neznepokojuje ….taky musím pochválit práci bubeníka Mikeyho Coxe je vidět že je stále muž na svém místě prostě paráda radost poslouchat jeho vyhrávky a proměny intenzity…
Co mě tak napadá, tak z těchto pozérských nu-metalových maňásků byli stejně nejlepší Amen, ti se s tím moc nepárali no. Jejich album We Have Come for Your Parents je dodnes celkem v pohodě, narozdíl od Coal Chamber a podobných slabých napodobenin starých Korn.