Daemonheim - Tidian

Daemonheim – Tidian

Daemonheim - Tidian
Země: Německo
Žánr: black metal
Datum vydání: 30.5.2014
Label: Naturmacht Productions

Tracklist:
01. Nachtflamme
02. Lindwurmjagd
03. Harzblut
04. Tidian
05. Totenkuss
06. Zwölf Ritter
07. Nastrand

Hodnocení: 5,5/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Naturmacht Productions

Popravdě řečeno, od kapely Daemonheim jsem tak nějak už v předstihu očekával, že půjde o black metalový průměr s ambicí a že mě poslech nebude příliš bavit. Nakonec to ovšem dopadlo malinko jinak… deska “Tidian” je tedy majstrštykem, který mě překvapil? No, vlastně ani to ne, až takhle jednoduché to taky není. Jakkoliv to asi bude znít poměrně schizofrenně, “Tidian” je nahrávka, která mi přijde dobrá i špatná zároveň. Co je tím myšleno? To se pokusíme si objasnit na následujících řádcích…

Vznik Daemonheim se datuje do roku 1999, první demosnímek s názvem “Frostnacht” vyšel o další dvě léta později. Po dalším demáči už kapela začala střílet dlouhohrající alba, která jsou v současné době přesně tři, a to včetně aktuálního počinu “Tidian”, jenž je hlavní hvězdou naší dnešní seance. Co dalšího zajímavého lze o Daemonheim říct? Inu, skupina zpívá striktně ve svém rodném jazyce, nehraje (a prý ani nikdy nebude hrát) živě a její texty se týkají přírody a také mytologie a historie oblasti jejího původu… Oukej, chápu, tyhle kecy vás vlastně nezajímají, protože to si případně zvládnete zjistit sami, takže pojďme šmahem na samotnou hudbu…

Zcela záměrně jsem ještě nezmínil jednu základní informaci – odkud Daemonheim pocházejí. Jak se totiž záhy ukáže, právě země jejich původu je poměrně důležitá nejen co do textů, ale i co do samotné hudby. Daemonheim totiž pocházejí z Německa a hrají německý black metal. A tím “německým black metalem” opravdu nemyslím jen to, že jsou právě z tohoto státu, protože Němcům už by se to označení “německý” black metal snad mělo zavést jako oficiální škatulka.

To máte tak… on je ten typický black metal z Německa svým způsobem vlastně specifický. Specifičnost je ve svém jádru dobrá věc, ale v tomhle případě (myšleno obecně, ne konkrétně Daemonheim) spíš ne. Není žádným tajemstvím, že tento národ je po všech směrech trochu ujetý na jistou kýčovitost, což se asi nejvíc týká především Bavorska, ale nejen toho. Nemám žádné statistiky, z jakých spolkových zemí ta která kapela hrající onen “německý” black metal pochází, ale Daemonheim mají původ v jihozápadním Sasku-Anhaltsku a týká se jich to rovněž… částečně.

Jde o to, že právě ona jakási (v tomto případě nejčastěji folklórní/pohanská) kýčovitost proniká i do black metalu (resp. spíš do metalu obecně). Samozřejmě, v Německu je poměrně velké množství black metalových formací, jichž se nic takového v žádném případě netýká, jsou i výjimečné případy, kdy se tohle povede zužitkovat ku prospěchu věci (osobně však takovou výjimku znám snad jen jednu – Aaskereia), ale obecně vzato, když vidím black metalovou skupinu z Německa, jež se byť i jen vzdáleně otírá o cokoliv folklórního, už předem do toho spíš nemám chuť.

A právě tohle všechno se dá do jisté míry vztáhnout i na Daemonheim a jejich počin “Tidian”, na němž se všechno to, co bylo právě popsáno, v některých momentech vskutku mocně hlásí o slovo – a přesně v těchto chvílích zní muzika Daemonheim stejně blbě, jako tomu většinou bývá, což je ale na jednu stranu docela škoda. Osobně se nijak netajím tím, že tenhle druh hudby diplomaticky řečeno zrovna nemusím a nemám zábrany to fakt zdrbat, protože mi to přijde špatné, ale zrovna Daemonheim se mi nechce úplně nemilosrdně odstřelit, protože se na “Tidian” najde i pár zajímavých věcí.

Onen typický německý black metal totiž Daemonheim nedrhnou celou hrací dobu a v některých momentech se přiblíží spíše klasickému black metalu, který svou náladou nenáleží žádné konkrétní zemi. Vím, že to možná zní trochu zmateně, ale přijde mi to tak… Každopádně, nejsem si jistý, jestli jde ten klasičtější black metal kapele opravdu o tolik lépe od ruky, nebo to na mě působí tak dobře pouze vedle těch nepovedených pasáží, ale i tak se ukazuje, že úplní neumětelové tuhle Němci zase nejsou. Nicméně zde bohužel není skladba, jež by se celá nesla v tomto duchu, ty lepší momenty se s těmi o poznání horšími vzájemně proplétají v rámci každé písně. Asi nejlépe mi ovšem v tomto ohledu znějí “Totenkuss” a “Nastrand”.

V několika vzácných chvilkách se pak Daemonheim pokusí o nějaký menší experiment mimo nastolené koleje. Nejde o nic velkého a není tam toho moc, nicméně když se tak stane, je to vyloženě balzám pro uši mezi tím zbytkem. Asi nejkřiklavějších příkladem je závěr titulního songu “Tidian”, v němž se nejdříve akustický dojezd zvrhne do elektroniky a působí to vyloženě svěže. Rozhodně bych si nechal líbit takových momentů víc.

Když nad tím tak přemýšlím, jakou známku by si Daemonheim vlastně zasloužili, nakonec vlastně vždy skončím u toho, o čem jsem hned na začátku říkal, že to tahle kapela není – je to průměr s ambicí, byť je pravda, že s o trošku větší, než tomu u podobných smeček bývá. Přesto jsem z finální podoby “Tidian” docela rozpačitý, neboť některé velmi slibné momenty jsou pohřbívány poměrně nudným balastem. Škoda, protože si myslím, že potenciál by tu byl i na víc…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.