Země: Norsko Žánr: black metal Datum vydání: 24.7.2020 Label: Iron Bonehead Productions / Sentient Ruin Laboratories Tracklist: 01. Psalm of the Fallen 02. Trans of Doom 03. Unto the Kingdom 04. Abyssmal Void 05. Deadlight Sanctuary 06. Cloaked in the Lurking Fear Hrací doba: 25:24 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Deadlight Sanctuary mě zpočátku zaujali už svým názvem. Možná autor hledal jen hustodémonský název, ale já si vzpomněl na světlíky neboli deadlights. Fanoušci „It“, „Insomnia“ nebo „The Dark Tower“ od Stephena Kinga určitě ví, že každý, kdo je zahlédne, pravděpodobně zahyne v křečích zbaven příčetnosti. Zmínky o světlících nebo todesové temnotě v jeho knihách vždy dovedly rozdráždit mou představivost, a pokud byl nějaký hudebník zasažen podobným způsobem, určitě bych chtěl slyšet, jak by ono pohnutí zhudebnil (bez ohledu na žánr). Samozřejmě, že vydání skrze Sentient Ruin Laboratories a Iron Bonehead slibovalo hnusnou metalou temnotu.

Každopádně i kdyby „Thamaturgical Rites of the Damned“ vydala kapela Kecske pénisz 88, určitě bych po nahrávce sáhl hned, protože blackmetalových kapel konkrétně vycházejících z „Joined in Darkness“ od Demoncy, Beherit na „Drawing Down the Moon“, případně starých Samael a Archgoat je prostě málo a mám je kurva rád. Prvně vypuštěná „The Eye of the North“ působila dost slibně. Zaujal mě hlavně doomový zlom v druhé půli ozvláštněný „psychedelickými“ klávesami, protože mi okamžitě připomněl mnoho omamných chvil strávených ve společnosti Void Meditation Cult. Takže jakmile přišlo promo, stáhl jsem ho.

Jenže vystřízlivění přišlo záhy. První hřebík při poslechu kompletního EP zatlouklo uvědomění, že „Unto the Kingdom“ není nic víc než fádní obšleh „The Brimstone Hail“ od zmíněných Void Meditation Cult. Vzápětí jsem začal na Deadlight Sanctuary nahlížet trochu jinak, protože „Thaumaturgical Rites of the Damned“ je zkrátka obyčejná kopírka. Těch příliš povědomých riffů tu je víc, a to není jediný důvod, proč se mi hudba začala rekordně rychle ohrávat.

Pár obstojných nápadů a mind-fucking klávesových efektů se tu samozřejmě ještě najde, jenže skladby jsou poněkud natáhnuté a po několika opakováních jsem už měl jasno, že tohle se mi vážně nechce poslouchat dál. Deadlight Sanctuary mají význam pro fanoušky výše uvedených zel, jenže i to se dá podat přesvědčivěji, silněji a kvalitněji. Ostatně Void Meditation Cult jsou toho skvělým příkladem, protože „Utter the Tongue of the Dead“ poslouchám i po čtyřech letech od vydání. A víte co? Kapela má v plánu „brzy“ vydat něco nového, tak proč se spokojit s pouhopouhou vykrádačkou?

Vše podstatné bylo vlastně řečeno. Mohl bych se snad jen otřít o produkci, která sice působí formálně v pořádku, jenže je umělá až běda. Jasné, jasné, „Joined in Darkness“, „Drawing Down the Moon“ a „Utter the Tongue of the Dead“ na tom nejsou o moc lépe, jenže tady je zcela zřejmé, že Deadlight Sanctuary je pouhopouhý „bedroom“ projekt.

Snad je z recenze evidentní, komu je nahrávka určena. Deadlight Sanctuary hodnotím kladněji než spřízněné Goatkraft, kteří zase bídně kopírují Black Witchery, ale jinak není o co stát, zvlášť když jste jen trochu náročnější uctívač.