Decline of the I - Escape

Decline of the I – Escape

Decline of the I - Escape

Země: Francie
Žánr: post-black metal
Datum vydání: 27.7.2018
Label: Agonia Records

Tracklist:
01. Disruption
02. Enslaved by Existence
03. Organless Body
04. Hurlements en faveur de FKM
05. Negentropy (Fertility Sovereign)
06. Je pense donc je fuis

Hrací doba: 53:07

Odkazy:
facebook

Francouzský projekt Decline of the I, za nímž stojí lidé s portfoliem kalibru Merrimack, The Order of Apollyon, Malhkebre nebo Vorkreist, se v minulosti prezentoval dvěma dlouhohrajícími deskami „Inhibition“ (2012) a „Rebellion“ (2015). Obě byly skvělé. Jednalo se o chytrou blackmetalovou modernu s vytříbeným smyslem pro tvorbu silných momentů a husté atmosféry. A přesně to samé, jak co do formy, tak co do kvality, jsem očekával i od letošní novinky „Escape“.

Pozitivní zprávou je, že „Escape“ předešlé tvorbě Decline of the I ostudu rozhodně nedělá. Francouzům se i napotřetí daří držet vysokou laťku a opět předkládají svůj lákavý náhled na soudobý black metal říznutý francouzskou dekadencí ve vytříbené formě.

Skladeb je na „Escape“ šest, přičemž každá z nich dokáže bez zaváhání nabídnout nějaký skvělý moment a hodně vydařenou pasáž, z nichž hned několik nemá daleko do bodu, kdy bychom mohli hovořit o skutečně působivé muzice. Při prvním poslechu asi nejvíc v hlavě utkví teatrální začátek „Enslaved by Existence“, nicméně to je jen špička ledovce a i v ostatních písních se podařilo nastřádat uspokojivě vysoké množství výborných nápadů.

A není to jen o těch momentech, které nějakým způsobem vybočují mimo plus mínus standardní blackmetalový rámec. Ty jsou samozřejmě nejnápadnější a patří k nejlákavějším chvilkám „Escape“. Tak tomu ostatně bylo i na „Inhibition“ a „Rebellion“. Decline of the I ovšem hned na několika místech razantně ukazují, že jim nedělá problém držet kvalitu i v agresivnějších pasážích. Jako příklad nám nakonec může opět posloužit „Enslaved by Existence“. Čím bylo také nepřímo řečeno, že jednolitvé kompozice Decline of the I jsou dost variabilní a zvládnou v průběhu opsat hned několik náladových oblouků.

Jako příklad právě řečeného mohu uvést třeba závěrečný dvanáctiminutový opus „Je pense donc je fuis“, jejž od zbytku „Escape“ výrazně odlišují četné „tribal“ pasáže. Vtipné na tom je, že ani taková lahůdka není nejvyšším vrcholem alba. Přinejmenším tedy pro mě ne. Já osobně jsem si totiž nejvíce oblíbil desetiminutovou „Negentropy (Fertility Sovereign)“ na předposlední pozici. K těmto dvěma dlouhým kusů ke konci desky bych pak do třetice jako nejzajímavější song doplnil úvodní „Disruption“. Berte to nicméně s rezervou, protože i zbylé tři kusy mezi tím jsou skvělé a mají hodně co nabídnout. I proto bych se vůbec nedivil, kdyby měl někdo ty vrcholy rozházené trochu jinak. Tak či onak, jako vždy platí, že nejlepší je beztak vstřebávat nahrávku jako jeden celek.

Decline of the I

Celkově vzato mohu upřímně říct, že jsem od „Escape“ dostal přesně to, co jsem očekával a chtěl. Což neznamená, že by se Decline of the I jen opakovali, ustrnuli na místě a recyklovali svá minulá alba. Od „Escape“ jsem totiž nechtěl něco, co bude znít prakticky stejně jako „Inhibition“ nebo „Rebellion“, nýbrž desku, která bude mít stejně jako obě předešlé svůj vlastní ksicht v rámci tvorby kapely, ale kvalitou se svými předchůdci dokáže držet krok. A to je z mého pohledu určitě splněno. Přijde mi, že se o Decline of the I nemluví ani zdaleka tolik, jak by si vzhledem ke své muzice zasloužili, tudíž recenzi zakončím doporučením, že pokud jste „Escape“ ještě neslyšeli, neměli byste váhat s nápravou (a to samé nakonec platí i pro starší nahrávky).


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.