Země: Německo Žánr: heavy metal / hard rock Datum vydání: 25.2.2011 Label: Nuclear Blast Records Tracklist: 01. Die Boten 02. Gib dich hin 03. Hammer oder Amboss 04. Dir gehört nichts 05. Dr. Pest 06. Moral & Wahnsinn 07. Erwache 08. Heimkehr 09. Wir reiten 10. Hört auf 11. Ein liebes Lied Odkazy: web / facebook / twitter

Recenze je žánr vážný a neměl by být brán na lehkou váhu. I přes to, že jsem se touhle zásadou v případě Die apokalyptischen Reiter řídil, musím přiznat, že materiálu pro skutečně zevrubnou recenzi se mi v hlavě urodilo tak málo, že jsem se rozhodl zaměřit svoje hodnocení především na dojmy, které album vyvolá v člověku, který s ním přišel do styku poprvé. Berte to tedy jako včasné avízo a zkuste přimhouřit oko nad nevděčným údělem nebohého recenzenta. A pro rýpaly – dělám to zadarmo (smích).

Onen názorový deficit pramení především z toho, že jsem se s Die apokalyptischen Reiter poprvé setkal právě skrze “Moral & Wahnsinn” a neměl jsem sebemenší tušení, do čeho se to vlastně pouštím. Po několika důkladných posleších musím kapitulovat a přiznat, že pořád netuším, co to je. Power, heavy, thrash, death, symphonic, whatever metal, ze kterého tu a tam vykoukne ska feeling, flamencová vyhrávka na španělku, případně odkaz na Marilyna Mansona nebo Red Hot Chilli Peppers. Skrze to vše se více či méně nápadně proplétá nit atmosféry předválečného kabaretu, ve kterém je hlavní hvězdou úchylný vrah s dikcí ne nepodobnou té páně Lindemannově… Pokusit se tenhle stylový guláš někam zařadit je úkol bez přehánění nadlidský a já to riskovat nebudu.

S přihlédnutím k předcházejícímu odstavci asi není těžké dovodit, že výsledek bude v lepším případě delikátní směsí zmíněných ingrediencí, hodnou labužnického ucha. Na opačné straně možností se ale nachází stav, kterému se nejvíce blíží pojem “přeplácanej průser”. Výsledek se nachází někde na půl cesty s nepominutelným příklonem k té optimističtější straně mince. Zajímavý je ale způsob, jakým je toho dosaženo. Ať poslouchám jak poslouchám, na “Moral & Wahnsinn” nejsou extra dobré ani extra špatné skladby, které by vzájemným poměrem určovaly celkovou atraktivitu alba. Namísto toho jsou zde vcelku nadprůměrné, stylově vyhraněnější skladby jako třeba úvodní “Die Boten”, “Erwache” nebo klipovka “Dr. Pest”. Potenciální kámen úrazu ale spočívá v těch skladbách, kde se kapela rozhodna víc zaexperimentovat s hudebními složkami a ne vždy to dopadlo na výbornou. Když nad tím ale přemýšlím, možná je to zatraceně vychytralý tah. Přistihl jsem se totiž, že u většiny takových skladeb si najdu nějakou pasáž, která mi něčím imponuje a jsem kvůli ní ochoten přetrpět třeba i nezáživný zbytek songu. Jestli je to skutečně účelová manipulace posluchačem, pak smekám. Na mě to funguje skvěle…

Stejně roztříštěné dojmy jako z celkového zvuku desky mám i z jednotlivých nástrojů. Jednou si přeji, aby se zpěvák svým neotesaným projevem ani nepokoušel narušit jemně stavěné kytarové sólo, ale zanedlouho jsem schopen přísahat, že je to právě Fuchsův hlas, se kterým album stojí a padá. Z dříve opěvovaných kytar ale zase jindy usínám nudou… Pochválit ale rozhodně nemůžu zvuk bicích – především v úvodní “Die Boten” vyloženě tluče do uší, jak jsou nelidsky utlumené, ploché, bezpohlavní a tupé kopáky a o moc lepší to není ani na zbytku alba. Nejlépe to asi vystihuje citát “Tam asi někdo nechal celej šatník, když to nahrávali…”

Když mám to všechno nějak sumarizovat, slova hledám jen těžko. Album je totiž stejně ujetě pestré jako jeho přebal (ex post tleskám, lepší vizualizaci obsahu si lze představit jen stěží). Jestli se mě někdy někdo zeptá, co si o “Moral & Wahnsinn” myslím, dozví se jediné – ať si ho poslechne a pokusí se udělat vlastní názor. Já mám sice za to, že to není špatné dílo, ale jeho tolikrát zmiňovaná rozmanitost, dovedená ad absurdum, je zárukou, že se rozhodně najdou jak lidé, kteří ho totálně pohřbí, tak ti, kteří ho vynesou do nebes. A pak taky spousta těch, kteří ho úplně nepoberou. Jestli vás tenhle vhled do pomatené zelené hlavy z obalu alba navnadil, neváhejte a poslechněte se ho. A pak třeba napište, co si o něm myslíte. Skutečně by mě to totiž zajímalo…

Další názory:

Tak vám pořád tak nějak nevím, co si mám vlastně o “Moral & Wahnsinn” myslet. Na jednu stranu mají Die apokalyptischen Reiter čuch na sympaticky ujeté nápady, díky čemuž se rozhodně nedá říct, že by novinka z jejich dílny nudila, avšak na druhou stranu se kapela nevyhnula ani momentům napěchovaným omáčkou. Stále se nemohu rozhodnout, jestli jde o správně úchylnou a zábavnou muziku, nebo o prachsprostou německou jódlovačku. A zatímco při jednom poslechu převažuje ta první domněnka, při dalším ji přebíjí názor druhý – proto jsem se nakonec rozhodl číselně nehodnotit. Die apokalyptischen Reiter se však nedá upřít alespoň šibalský nadhled (a že toho je kolikrát na metalové scéně opravdu potřeba) a také to, že některé songy jsou opravdu výborné (skvělá klipovka “Dr. Pest” jednoznačně vede!). Prozatím mě to docela baví, což je pozitivní zpráva, co bude dál, se teprve uvidí…
H.