Země: Nizozemsko Žánr: ambient raw black metal Datum vydání: 28.3.2020 Label: Iron Bonehead Productions Tracklist: 01. Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugels 02. Als het vuur van mijn toorn is ontstoken zal het branden tot in het diepste dodenrijk 03. Opgeslokt door de ontzielde leegte 04. Glimmende zwaarden door de mist van het evangelie 05. Zalf de voeten van het hoofdeloze lichaam 06. Haat in het aangezicht van de verscheurde zielen Hrací doba: 37:51 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Iron Bonehead Productions

Dodenbezweerder je docela nové jméno, které se vylouplo na nizozemské blackmetalové scéně. Kapela vznikla teprve v loňském roce, kdy také začala do světa pouštět krátké počiny. Výsledkem jejich snažení byly dva rehearsal záznamy, jedno minialbum a jeden demosnímek. Letošek pak konečně přinesl plnohodnotný debut „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugels“ (zkuste to říct třikrát rychle za sebou… vlastně si to zkuste alespoň zapamatovat!).

Hned zkraje mohu prozradit, že „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugels“ by mělo zaujmout ty vás, kdo si libujete v ohavném black metalu, protože ten Dodenbezweerder rozhodně nabízejí, a to v uspokojivé kvalitě. Jakmile se ale člověk podívá na sestavu formace, přestane být vysoká úroveň dlouhohrající prvotiny překvapivá.

Dodenbezweerder tvoří dva muzikanti. Za bicími sedí S, jehož jinak můžete najít v současné sestavě švédských Hypothermia. Důležité jméno pak přijde hned vzápětí. Kytar a vokálů se chopil borec říkající si M, což ve skutečnosti není nikdo jiný než Maurice de Jong neboli Mories, tedy mozek hromady projektů jako namátkou De magia veterum, Cloak of Altering, Pyriphlegethon, Hagetisse a v neposlední řadě samozřejmě i Gnaw Their Tongues.

Mories ty nahrávky mrdá v tak obrovském tempu, až je prakticky nemožné to všechno sledovat a poslouchat. Vždyť jen letos se už vedle „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugels“ stihnul podepsat pod další dvě velké desky s projekty Golden Ashes („In the Lugubrious Silence of Eternal Light“) a Hagetisse („The Seven Sorrows of the Virgin“). A můžu jen doufat, že snad nevyjde nic dalšího, než stačím tuhle recenzi dopsat a nahodit online.

Na druhé straně ale musím říct, že cokoliv si z Moriesovy tvorby pustím, tak se mi to líbí. Možná bych hovořil jinak, kdyby měl najeté všechno, ale takovou oběť fakt odmítám podstupovat. Stačí mi, když si sem tam něco vyzobnu, abych si to pořádně užil. K Dodenbezweerder jsem se sice dostal jako slepý k houslím, poněvadž jsem si tu kapelu k poslechu vybral díky vydání na značce Iron Bonehead Productions, a zapojení Moriese jsem si všimnul až zpětně, ale i tak mi „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugels“ opět potvrzuje, že tenhle frajer prostě ví, jak udělat kvalitní kus hnusné muziky.

Dodenbezweerder každopádně hrotí syrový blackmetalový tlak s ambientními vlivy. Neměli byste si ale představovat klasickou raw orthodox garáž. „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugel“ zní trochu jinak, oproti tomuhle podání černého kovu se může pochlubit vysokou intenzitou a silně klaustrofobickou atmosférou. Asi nebude nijak těžké si odvodit, že takové vyznění má Mories nacvičené z množství dalších projektů, které si často hrají s noisem či dronem, takže tenhle sound lze u Dodenbezweerder považovat za vcelku logický důsledek. Nehledě na to, že „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugel“ díky své zahuhlanosti skutečně místy působí až trochu „hlukově“. Pokud bych měl vytáhnout nějakou asociaci mimo personálně související projekty, které vás jistě nepřekvapily, poukázal bych třeba na album „III“ od Borgne.

„Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugel“ dle očekávání stojí primárně na zabahněném kytarovém běsnění a nepříčetném ryku, i když práce živého bubeníka je desce také cítit, a samozřejmě také na celkové ošklivé atmosféře. Ta se mi zdá výborná, tudíž mi nijak nevadí, že skladby se mezi sebou vyzněním nijak zvlášť neliší, snad jedině s výjimkou třetí „Opgeslokt door de ontzielde leegte“, jež se vyladila do ambientnějšího vyznění. Svou náladou nicméně do kontextu nahrávky zapadá bez jakýchkoliv obtíží.

Debut Dodenbezweerder je každopádně mazec pro náročnější kunčafty, pro něž má přednost zvuk před kompozicí. Obtížnost „Vrees de toorn van de wezens verscholen achter majestueuze vleugel“ samozřejmě netkví v náročnosti vlastních hudebních motivů, nýbrž v ohavnosti soundu a nihilistické atmosféře. Kdo na nastavená pravidla přistoupí, dostane silný zážitek.

P.S. Název kapely znamená „Nekromancer“ a u názvu desky překladač hlásí „Strach z hněvu tvorů skrytých za majestátními křídly“. Hodně cool.