Země: Švédsko Žánr: funeral doom metal Datum vydání: 5.5.2014 Label: Solitude Productions Tracklist: 01. Earthless 02. A Quietly Forming Collapse 03. White Coffins 04. The Dead Swan of the Woods 05. Oceans of Despair 06. The Slow Ascent Hodnocení: H. – 7/10 Kaša – 7,5/10 Průměrné hodnocení: 7,25/10 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Transcending Obscurity PR

Je takovým nepsaným pravidlem, že když se nějaký muzikant ze zavedené kapely pouští do svého vedlejšího projektu, většinou tak činí proto, aby si od hudby své domovské formace trochu odpočinul, vyzkoušel si něco malinko jiného a lidově řečeno si takříkajíc zabejčil. Většinou, ale ne vždy… a do té kategorie “ne vždy” víceméně spadá rovněž Johan Ericson ze švédské doomové stálice Draconian. Nicméně jak už jen název jeho bočního projektu Doom:VS napovídá, i v tomto případě je to záležitost opět doomová…

Naštěstí však samozřejmě nejde o úplně jednu a tu samou muziku. Draconian rozhodně nejsou čistokrevným doomem a vlastně jsem je za doomovou kapelu označil především proto, aby mi to sedělo do toho začátku. Jinak totiž Draconian tvoří muziku, která zcela znatelně čerpá z odkazu prvních tří desek (dnes již bohužel nefunkčních) Norů Theatre of Tragedy, tedy se jedná o jakýsi gothic/doom/death metal.

V rámci Doom:VS sice Johan Ericson zůstává věrný doom metalovému žánru, pustil se ovšem na pole jeho pohřební podoby – v překladu řečeno, Doom:VS je funeral doom metal. O úplně novou akvizici se nejedná, jelikož Johan tento projekt přivedl k životu už v roce 2004 a od té doby vydal dvě velká alba – “Aeternum Vale” (2006) a “Dead Words Speak” (2008). Jak už jistě všichni správně tuší (a to včetně těch, kteří nepatří k zasvěceným v historii této skupiny), v letošním roce na zmiňované dvě nahrávky navázala třetí dlouhohrající deska, jíž byl dán do vínku název “Earthless” – a ano, přesně ona je tím, o čem si dnes budeme povídat.

První dva počiny “Aeternum Vale” a “Dead Words Speak” se mi vlastně dost líbily, tudíž jsem se stejným požadavkem – tedy aby se mi to líbilo – přistupoval rovněž k poslechu “Earthless”. Jednoduše řečeno, Johan Ericson tento požadavek dokázal splnit, díky čemuž mohu s naprostým klidem prohlásit, že se mi “Earthless” opět líbí. Nicméně na druhou stranu, kdybyste po mně chtěli srovnání s jeho předchůdci, i přes její nepopiratelnou kvalitu bych musel právě novinku označit jako tu nejslabší ze všech tří doposud vydaných dlouhohrajících nahrávek. I když… říct “nejslabší” nejspíš vzbuzuje dojem, že to není nic moc, takže se radši poopravím a řeknu, že “Earthless” je stále dobré, akorát prostě nejméně dobré.

Nabízí se úplně klasická obligátní otázka – v čem je problém? No… to máte tak, já to vlastně ani neumím pořádně říct, ve své podstatě vlastně vůbec nikde. Jak již bylo řečeno, kvalitativně je “Earthless” opět na velice vysoké úrovni, pouze pocitově mě “Aeternum Vale” i “Dead Words Speak” bavilo o něco více. Což samozřejmě může být jen subjektivní záležitost, jelikož tak či onak, pořád platí, že Johan i na “Eartless” dokázal přijít s nejedním výtečným momentem a skvělou melodií.

Co do výraziva se od minula nic moc nezměnilo a Johan Ericson stylově pokračuje po stále stejné cestě. Co to znamená, ptáte se? Pokud si vezmeme pouze množinu funeral doom metalové scény (dá se tomu vůbec říkat scéna?), pak Doom:VS patří rozhodně k těm nejstravitelnějším záležitostem. Ano, samozřejmě, muzika je stále velice pomalá, nechybí ani hluboký growling a další zcela nezbytné propriety tohoto specifického subžánru, ale když to řeknu takhle blbě, prostě to ani zdaleka není takové zlo, jaké umějí vykouzlit jiné kapely. Jednoduše to není žádný Esoteric nebo tak něco, nekonají se mnohaminutové monotónní a neprostupné kytarové stěny, žádná sžírající deprese. Doom:VS je na poměry funeral doom metalu vlastně docela zapamatovatelná (fakt tam jsou i záchytné body!) a melodická záležitost, jejíž atmosféra je spíše melancholická. To není špatně, jen říkám, jak to je… a jak ten nejextrémnější funeral doom, tak i to podání Doom:VS má něco do sebe, o tom žádná.

Nyní už jsem vlastně řekl vše, co jsem na adresu “Earthless” říct chtěl. Jde o povedenou nahrávku, jež si svou nastavenou laťku kvality drží po celou hrací dobu… kdybyste mě hodně nutili, asi bych vypíchnul “White Coffins” a titulní “Earthless”, ale to je jedno, protože album je povedené jako celek. A pokud jste se s Doom:VS doposud nesetkali, jistě se vám “Earthless” bude líbit o poznání víc než mně, protože vás nebude trápit, že “Aeternum Vale” i “Dead Words Speak” byly ještě o něco lepší. A pokud jste se doposud nesetkali s funeral doom metalem obecně, právě Doom:VS je skupina, s níž byste začít mohli, protože právě díky své (na poměry žánru) stravitelnosti by se vám zalíbit mohla… co si budeme povídat, začínat třeba se zmiňovanými Esoteric, to byste se asi se zlou potázali, protože to už jsou věci spíš pro zkušené funeral doom metalové matadory…

Další názory:

To pro mne je deska “Earthless” prvním seznámením s Doom:VS a klidně přiznám, že jsem o ní zavadil jen tak náhodou, když jsem si procházel albové novinky a strašně se mi zalíbil její obal. Neměl jsem sebemenší ponětí, kdo za albem stojí. Při bližším pohledu a zjištění, že za jménem Doom:VS se skrývá Johan Ericson z Draconian, jsem však očekával něco trošku jiného. Nakonec jsem dostal táhlé a hutné kytarové riffy, hluboký growling a nepěknou atmosféru, která z “Earthless” srší na všechny strany, ale jak už kolega zmínil v hlavní recenzi, album je to relativně melodické. To mi osobně taky nevadí, protože tomu nejzáhrobnějšímu doom metalu vyloženě neholduji, ale přesto na těch albech obdivuji tu atmosféru, která “Earthless” tak nějak chybí. Nicméně, to nemění nic na tom, že Doom:VS upatlal dohromady desku, která baví a kterou bych já osobně doporučil jako takový pomyslný start začínajícím posluchačům daného stylu, protože ten extrém zde není vyveden do takového extrému. Nejlepší songy? Těžko říct… Mně se hodně líbí úvodní titulka a melodická “Oceans of Despair” s opravdu vyvedenou kytarovou linkou, ale povedené jsou vlastně všechny. A protože nemám s čím srovnávat, tak můžu s klidným srdcem udělit o malinko vyšší hodnocení.
Kaša