Země: Švédsko Žánr: doom / death / gothic metal Datum vydání: 23.6.2011 Label: Napalm Records Tracklist: 01. The Drowning Age 02. The Last Hour of Ancient Sunrise 03. End of the Rope 04. Elysian Night 05. Deadlight 06. Dead World Assembly 07. A Phantom Dissonance 08. The Quiet Storm 09. The Death of Hours 10. Wall of Sighs [bonus] Hodnocení: H. – 8/10 Seda – 7,5/10 Průměrné hodnocení: 7,75/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Hned na začátek se musím přiznat, že jsem se na “A Rose for the Apocalypse” opravdu těšil, jelikož mě tuze zajímalo, s čím Draconian přijdou po předchozí, přinejmenším skvělé nahrávce “Turning Season Within”. Stejně tak se ale musím i přiznat, že jsem byl z novinky zpočátku mírně rozčarovaný, přestože obsahuje vlastně všechno, co jsem po Draconian chtěl – a to ve vrchovaté míře. Přesto mi tam něco prostě nesedělo. Nevím, možná to bylo dáno jen tím, že jsem se na album prostě jenom nedokázal dostatečně soustředit; přibližně až po nějakých třech týdnech, kdy jsem se k “A Rose for the Apocalypse” vrátil, jsem nahrávce přišel na chuť. Zato ale pořádně, to se musí nechat. Poslouchám to album teď opravdu často a musím říct, že si to opravdu užívám. Čili přesně opačný postup než kolega pode mnou.

Tak jsem vám hned v prvním odstavci vykecal to, co mělo padnout asi až tak v polovině recenze, ale to nevadí. Pojďme si teď však říct, co je zač to “ono”, co jsem od Draconian očekával, jak jsem zmiňoval na začátku. “A Rose for the Apocalypse” je ve své podstatě doomová deska, nikoliv však stoprocentně čistokrevná. Má totiž spíš než ke klasickému pojetí doomu blíž k subžánru doom/death metal, navíc říznutému gothic metalem. Rozhodně nebudeme daleko od pravdy (vlastně se do ní přímo strefíme), když řekneme, že Draconian – nejen na novince, ale v celé své tvorbě – navazují na odkaz prvních počinů takových Theatre of Tragedy.

Budeme-li předpokládat, že ani desky “Theatre of Tragedy” a “Velvet Darkness They Fear”, ani předchozí nahrávky samotných Draconian nemáte poslechnuté, jistě budete chtít vědět, co že se to vlastně na “A Rose for the Apocalypse” bude dít. I když jsem to už v podstatě řekl, podíváme se na to ještě trochu podrobněji. Dominantním prvkem muziky Draconian je prolínání oněch dvou výše zmiňovaných tváří – zatěžkaného, pochmurného doomu a lehkého, uklidněného gothic metalu. Těšit se můžete na mohutné riffové hradby, které znějí opravdu mocně, doplněné o brutální chropot a v neposlední řadě také velkou porci tklivých melodií. To vše se střídá s klidnými, až odpočinkovými pasážemi, v nichž se k hlavnímu slovu dostává ženský vokál. Sem tam sice z těchto kolejí Draconian malinko vybočí, ale spíše jen minimálně. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý recept, řeknete si, což je samozřejmě pravda, avšak stěžejní je to, že funguje. Na jednu stranu, proč vymýšlet nějaké experimentální vylomeniny, když si kapela dokáže na výtečnou poradit s tím, co už má a umí? A silnou atmosféru “A Rose for the Apocalypse” určitě má, to je to hlavní.

Hodina ve společnosti “A Rose for the Apocalypse” plyne povětšinou v pomalém tempu, nikoliv však nezábavném. Jak už jsem se vám na začátku přiznal, sice to mně osobně chvíli trvalo, než jsem albu přišel na chuť, nemyslím si však, že by to byla zbytečná námaha. Neslyším tam jedinou špatnou skladbu – a to včetně bonusové (= pouze na digipack vezi) “Wall of Sighs”. To by mě docela zajímalo, z jakého důvodu se tento kousek nedostal na regulérní verzi, jelikož svou kvalitou za zbytkem písniček nezaostává ani v nejmenším. Když k tomu připočtu pěkně udělaný digipack i booklet, vychází mi album, jež sice nebude hýbat metalovou scénou ani vaším vkusem, přesto bude velice dobře odvedenou žánrovou záležitostí, která žádného příznivce doom metalu dle mého názoru nezklame.

Co říct závěrem? Když už přehazuji logickou kompozici recenze a na začátku vám říkám to, co by mělo být na konci, povím vám na konci to, čím měl článek začínat, to znamená nějakou tu omáčku. Draconian ze Švédska, dnes už stálice doom metalové scény, přicházejí se svou novinkou “A Rose for the Apocalypse”, která je celkově čtvrtou dlouhohrající deskou v historii skupiny, po třech letech od posledního počinu “Turning Season Within”. Jak to dopadlo? Čtěte zase od začátku!

Další názory:

Draconian mají u mě jediný problém. Po častějším a delším posloucháním mě to tolik přestává bavit. Stejně to bylo i např. s deskou “Turnin Season Within”. Ze začátku skvělá zábava a dnes už to tak často, skoro vůbec, nezapínám. Stejný osud asi potká i “A Rose for the Apocalypse”. Po prvních pár posleších bych byl schopný i jít na hodnocení devět, nicméně po delší úvaze to bude “jen” 7,5, což je ale furt skvělé hodnocení. Draconian vědí, jak se k doom metalu postavit. Atmosféru to nepostrádá žádnou a musím zejména pochválit vokály. Jak ženský, tak mužský. Jen škoda, že se mi Draconian tak rychle oposlouchávají.
Seda