Dymytry - Homodlak

Dymytry – Homodlak

Dymytry - Homodlak
Země: Česká republika
Žánr: metal / rock
Datum vydání: 24.3.2014
Label: Alfedus Music

Tracklist:
01. Plameňáci
02. Baskerville
03. Čas nezastavíš
04. Ztracená generace
05. Zlatí hoši
06. Homodlak
07. Nora
08. Země zaslíbená
09. Občas pocit mám
10. Přichází noc!
11. Zase mi lhali
12. Arabia II
13. Eurokozomut

Hodnocení:
Ježura – 4/10
H. – 3,5/10
Kaša – 2,5/10
nk_! – 3/10

Průměrné hodnocení: 3,25/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Jestli bych měl ukázat na nějakou domácí metalovou kapelu, která v posledních letech na našem lokálním písečku vystoupala strmou cestou zatraceně vysoko, budou to jednoznačně Dymytry. Fanoušků mají mraky, ti jsou z nich patřičně hotoví a mezi lidem se stále dál šíří zvěst o jediné české kapele, která může konkurovat světové produkci. Že to absolutně není pravda už jen z toho důvodu, že takových kapel tu máme celou řadu, jen o nich asi dotyční myslitelé ještě asi neslyšeli, ale teď nechme stranou. Aureolu kapely, na kterou by podle některých měl být český národ být hrdý pomalu ze zákona, totiž kapku narušuje nemalý zástup takových, kteří tvorbu Dymytry naopak považují za vidláckou blbost, která se může zalíbit zase jenom vidlákovi. Že se tihle – jak se dnes s oblibou říká – haters většinou rekrutují z řad posluchačů s obecně vzato sofistikovanšjším hudebním vkusem, to je ale jen takový námět k zamyšlení. Mnohem důležitější je, že právě Dymytry se svou třetí deskou nazvanou “Homodlak” se stali námětem dnešního povídání, které si klade nikterak nízký cíl – v rámci možností objektivně zhodnotit, jak si na tom Dymytry v provedení 2014 stojí.

Vzhledem k tomu, jak polarizovaná je metalová obec, když přijde na Dymytry, ještě než se pustím do vlastního hodnocení, zkusím uvést na pravou míru můj osobní postoj k téhle kapele. Stručně řečeno patřím k těm, kteří Dymytry fakt rádi nemají, jejich hudba mi nijak neimponuje a celý ten hype okolo nich mi přijde stejně neopodstatněný, jako třeba ten okolo Sabaton – což nakonec dává celkem smysl vzhledem k tomu, že množiny fans těchto dvou kapel se v našich zeměpisných šířkách z podstatné části překrývají. Těm paralelám ale ještě není konec. I když k oběma kapelám chovám v zásadě negativní emoce, je to z větší části kvůli tomu, jak o nich davy lidí básní, i když moc o čem básnit není, a když na to přijde, vlastní muzika mi nijak zvlášť nevadí. Přítomný čas je však minimálně v případě Dymytry trochu mimo. Platilo to totiž v dobách, kdy měli na kontě akorát řadový debut “Neser”, a protože mě jeho nástupce “Neonarcis” úplně minul, popravdě jsem vůbec netušil, jak na mě “Homodlak” zapůsobí, a byl jsem ochoten připustit si kdejakou možnost. Teď už to ale vím a vizitka to není moc reprezentativní.

Dymytry na své třetí desce bohužel z velké části potvrzují, že skeptici mají opět pravdu a žádná sláva se zde nekoná – vlastně naopak. “Homodlak” je navzdory maskám a všudypřítomným řečem o výjimečnosti vlastně jen další z řady agrárního rocku/metalu, na který je česká scéna tak bohatá; jen je to navlečeno do šatů s cedulkou psy-core a servírováno jako něco nevídaného. Dobře polovinu alba tvoří prvoplánové vidlácké odrhovačky, další část se skládá z materiálu vyloženě dementního a ten zbytek, který se pohybuje mezi přívlastky “poslouchatelný” a “vlastně docela dobrý”, to zachránit ani moc nemůže. Vezměme to ale trochu detailněji.

Paradoxem je, že největší průser desky “Homodlak” spočívá v tom, na čem si Dymytry tak zakládají a čím se okázale chlubí na všechny strany – české texty a jejich náměty, se kterými se může ztotožnit každý. Nechápejte mě špatně, já mám rád, když kapely zpívají v rodném jazyce, češtinu nevyjímaje, jenže ono se to musí umět. Texty na “Homodlak” jsou až na pár výjimek poměrně hloupé, a některé skvosty jsou tak stupidní, až je z toho člověku trapně. Jejich náměty pak naprosto prvoplánově cílí asi na frustrované jedince bez fantazie, kteří samozřejmě uznale pokývou, že se konečně našel někdo, kdo se nebojí vytmavit to těm zbohatlickejm šmejdům (jasně, zlatou mládež taky nemusím, ale “Zlatí hoši” je prostě kokotina, že to svět neviděl), nenažranejm politikům (v jádru můžu jen těžko víc souhlasit, ale když protestsongy, tak od Daniela Landy – možná mu hrabe, ale texty fakt umí) nebo rozpínavejm Arabům (dobře, v případě “Arabia II” je to vlastně docela na pohodu) a tak dále. Při způsobu, jakým jsou zde tahle témata podána, je to prostě hudební populismus par excellence…

Texty respektive zpěv jsou u Dymytry rozhodně první na ráně a mně připadá vyloženě smutné, že díky jejich bídné úrovni dost často zaniká o poznání přívětivější fakt, a totiž že jsou Dymytry přese všechno dost dobří hráči, což je na albu znát. Některé instrumentální pasáže jsou vážně podařené a třeba u takové “Přichází noc!” si pokaždé říkám, že kdyby tenhle song měl aspoň vzdáleně normální text, mohla by to být docela pecka a ne totálně retardovaná vyjebanost jako v současné podobě.

Abych byl fér, musím uznat, že tu jsou také songy, které jsou přijatelné nebo rovnou dobré, a to jak hudebně, tak textově, takže ono to jde a ne, že ne. Dvojka “Baskerville” je fakt solidní a nestydím se přiznat, že mě baví. Stejně jako kolegové níže jsem si i já relativně oblíbil už vzpomenutou “Arabia II”, která celkem příjemně vybočuje z pevně nalajnovaných kolejí alba, a koneckonců si vždycky docela užil poslech i takové “Občas pocit mám”, což je sice úplně obyčejná a tisíckrát slyšná ukázka, že i tvrdý chlapi mají srdce, ale v tomhle případě je to provedené vesměs zdařile a kapele to věřím.

Na opačné straně kvalitativního spektra stojí již zmiňovaná dvojice totálních srágor “Zlatí hoši” a “Přichází noc!” (podobnost s kultovní hláškou z modly primitivního humoru – snímku “RRRrrrr!!!” – není náhodná, ale originál byl tak pitomý, až to bylo vtipné, zatímco tohle je spíš k pláči) a dále třeba krapet autoerotická “Čas nezastavíš” nebo otvírák “Plameňáci”, které slouží ke cti maximálně tak to, že to má být pocta hasičům. Rozhodně se nehádám, jen málokdo si zaslouží složit poklonu tolik jako hasiči, ale být na jejich místě, takovou poklonou bych se rozhodně nechlubil. Mezi těmito extrémy se sem tam sice urodí nějaký slušný moment nebo pěkný refrén, ale vzato kolem a kolem je to pořád agro jak bič.

A to je konec pohádky, vážení. Čekali jste šťastný konec? Obávám se, že nemůžu sloužit, protože “Homodlak” prostě není materiál, který by v celkovém hodnocení měl nárok třeba jen na průměr. Určité kvality to má, to ano. Nějaká ta slušná skladba se taky najde, o tom žádná. Obého je ale tak málo, že to skoro hodinovou desku nemá nejmenší šanci vytáhnout nad hladinu. Je mi naprosto jasné, že pokud se tyhle řádky dostanou k očím některého člena DM3 rodiny (neplést prosím s Beliebers, to je něco úplně jiného), asi se jednou místo domů vrátím k doutnajícím troskám, ale za svým hodnocením si naprosto stojím. A když se dívám, jak tomu naložili kolegové níže, říkám si, že jsem vlastně ještě ten hodný…


Další názory:

Jedna věc se Dymytry musí nechat – když si člověk pomalu začne myslet, že hůř už to nejde, oni vydají další album, které tu laťku posune ještě níž. “Homodlak” je totiž tak špatná nahrávka, že i předcházející “Neonarcis” v jejím světle zpětně vypadá jako dost povedená placka. Tady je totiž… tohle je prostě špatně. Na celé desce, která čítá 13 songů o 55 minutách, jsem všehovšudy našel pouze tři poslouchatelné kusy, jmenovitě druhou “Baskerville”, jež snad jako jediná trochu slušněji šlape, titulní “Homodlak”, která je sice sama o sobě blbá, ale zachraňuje ji poměrně povedený refrén, a nakonec “Arabia II”, jež se dá pohodově strávit i přes šestiminutovou délku, některé pásáže poměrně odsýpají a příjemně mě v ní překvapila kraťoučká citace “Territory” od Sepultury, což bych od Dymytry nečekal. Zbytek je ale vážně totální hovadina plná vidláckých halekaček s místy fakt hodně debilními texty. Upřímně musím říct, že některé momenty (“Plameňáci”, “Zlatí hoši”, “Přichází noc!”) mi připadají doslova trapné a sám sebe se u nich ptám, jestli mám vážně potřebu tohle poslouchat i jenom kvůli tomu hodnocení. Je úplně jedno, že instrumentálně je na tom kapela třeba dobře, když na ty instrumenty hraje takové blbosti. Za mě fakt ne…
H.

Nebudu chodit kolem horké kaše, protože “Homodlak” se s tím taky nemaže a od první minuty hrdě do světa křičí, jaký podprůměr že to je. Nečekal jsem samozřejmě žádnou osvětu a myslel jsem si, že po minulém “Neonarcis”, které bylo už tak dost špatné, to horší být nemůže, ale “Homodlakem”Dymytry velmi rychle vyvedli z omylu. Začnu texty, které jsou přehlídkou toho, proč nemám rád českou rockovou scénu. Kapela může znít nabroušeně jako prase, ale dokud budou texty podávány formou bezduchých hlášek, jež jsou poskládané tak, aby se to aspoň trochu rýmovalo (titulní “Homodlak” je píčovina jak mraky), tak si radši pustím partu Maďarů, kterým nerozumím ani slovo. Když si tak procházím tracklist, tak ať počítám, jak počítám, tak jsem si našel celé tři skladby, které se mi líbí, což je na třináctku kousků sakramentsky málo. Jmenovitě mám na mysli “Plameňáky”, kteří dobře šlapou a melodicky na tom taky nejsou špatně, dále “Arabia II”, jež má snahu posunout Dymytry od zajetého stereotypu krátkých odrhovaček, a “Ztracená generace” vyčnívající svým hitovým potenciálem. Ten zbytek prostě není nic jiného než klasická hospodská vidlácká zábavovka, která se snaží tvářít moderně a světácky, ale v jádru je to úplně stejné hovno, jaké dnes produkují tucty domácích kapel. Dymytry měli akorát to “štěstí”, že to dělají veřejně. Říkal jsme si to už po “Neonarcis”, ale tentotkrát to myslím vážně – Dymytry už nikdy více, protože “Homodlak” je velká nafouknutá bublina ničeho.
Kaša

Nutně očekávané se stalo skutečností a “Homodlak” je první, ale o to více výrazný přešlap pražských Dymytry. Upřímně, po velmi povedeném předchůdci jsem takový průser doopravdy nečekal. Snad jediné, co se mi na tomhle albu líbí, je hudba, která je zahrána s precizností Dymytry vlastní a jíž vévodí bicí Miloše Meiera. Ale písničky jako takové jsem si oblíbil tak dvě nebo tři. A pouze proto, že jsou jen menším zlem oproti pitomému zbytku. Proč? Protože otextování většího procenta nového materiálu stojí (a teď sahám po hodně velkém eufemismu) za vysušený exkrement, o který by neměl zájem ani hovnivál-bezdomovec. Jako nezlobte se na mě, ale co to má všechno znamenat? Vždyť ty texty často vůbec nedávají absolutně žádný smysl! Vrcholem všeho je parodická “Přichází noc!”, která neobstojí ani jako vtipné odlehčení, a to jednoduše kvůli tomu, že z ní mám pocit, jako by se někdo brutálně nafetoval a snažil se napodobit Vypsanou fixu, které však podobné úlety zcela nepochopitelně procházejí. Průvodní text je prostě zcela mimo a hlášky z jinak poměrně vtipného filmu “RRRrrrr!!!” jsou zde úplně náhodně pospojovány do souvislého projevu. Titulní “Homodlak” je také šílenost. Někde na internetech jsem se dočetl, že má ten song text tak imbecilní, až je geniální. Osobně bych se přiklonil k tomu hezkému výrazu “imbecilní” a zbytek odpískal. Vůbec nechápu to absurdní haló na sociálních sítích, kde o “Homodlakovi” (albu) mluví všichni v superlativech. Buď je každý hluchý nebo minimálně dost nadržuje své oblíbené skupině, protože tahle deska je prachsprostý shit, který svým předchůdcům nesahá ani po chlupatá kolena. Celkem se bojím, že budou už všechny následující fošny Dymytry vypadat takto. V tom případě pá-pá, panáčci. Stojí trochu za poslech: “Čas nezastavíš”, “Ztracená generace”, “Arabia II” a maximálně ještě fajn oddychovka “Eurokozomut”.
nK_!


31 komentářů u „Dymytry – Homodlak“

  1. Ale já docela ty kladný ohlasy chápu. Co většina lidí chce slyšet – dobrou melodii zpěvu. Drtivá většina českých posluchačů se soustředí na zpěváka. Zpěvák je ok, hlas dobrej. To, že je text o hovně nikoho nezajímá, refrény jsou jednoduchý dobře se lidem vryjou do hlavy, dobře se zpívaj. To, že skoro u všech songů jedou podle stejný šablony taky nikoho nezajímá. Kytary jsou ok, bicí ok. Že by tady u nás takových kapel byla kůpa bych z pohledu většiny lidí neřek (nebo jo? příklad? napadá mě Škwor, který na tom jsou skoro stejně co se týče oblíbenosti). No a Dymytry asi dobře věděj co dělat a vychází jim to. Že je to vlastně sračka jim může bejt i jedno. A popravdě jako muzikant bych taky jednou chtěl hrát v takový kapele. :-x

    1. To je mi Tě opravdu líto. Ty bys hrál v kapele, která zpívá o hovně a je to vlastně sračka ?
      A ty jsi mluvčí drtivé většiny českých posluchačů ?

      1. jen jsem chtěl sdělit svůj názor na to, proč je lidi tolik žerou. chceš snad říct, že to tak není, že je to něčím jinym? a líto? no chtěl bych hrát v kapele se kterou si stovky lidí na koncertech zpívaj každý slovo (to musí bejt supr pocit)… to se tady u nás u rockovejch nebo metalovejch kapel prostě jen tak nevidí.

        1. Věřím, že něco takovýho musí být super pocit. Ale to už je na každým – já osobně bych byl mnohem raději, kdybych byl v takové kapele a hrál věci, které mají něco do sebe a ne jen bezduché odrhovačky :)

          1. Já asi chápu, jak to Dunce (nejspíš) myslel… když se nebudeme bavit o kvalitě hudební produkce, tak ta pozice Dymytry je z pohledu dalších kapel opravdu záviděníhodná, v rámci scény mají za poměrně krátkou dobu enormní úspěch a opravdu nevěřím tomu, že už dojeli na konečnou. Z tohohle pohledu asi Dymytry už dosáhli na metu, kterou by chtěla drtivá většina začínajících muzikantů (snad s výjimkou fakt ortodoxních zastánců UG v extrémních žánrech jako death, black, grind, …) chtěla. To, že samotná ta hudební produkce je z uměleckýho hlediska píčovina jak vrata, už je samozřejmě jiná věc…

  2. Vydržel jsem jednu skladbu, půl klipu a přečetl jsem si několik srdcervoucích komentářů.Regulérně se mi udělalo zle !
    Patrně to má být recese….

  3. Homodlak je opradu sračka. Za mě 1,5 z 10 možných. Rád bych dal víc …Ale když to srovnávám s Rush . Uff. :-)

  4. Lidi vy me Bavíte,vyloženě… :-D :-D Vyjadřovat se na nějakým BLOGU.. který nese jeste nazev SlipKnotu.:D A že danný pan,který umí tady kritizovat, říká o něčem že je Kokotina a vyjebanost,tak o něm musí mít každy nazor takový že není žádný profik který děla recenze a neumí se vyjadřovat jako slušny člověk….Napsat že nemá rad DYMYTRY tak uz z toho vyvozuje ze to akorád zkritizuje..Jestli ma dělat recenzi tak neutrálně..PS:Nechte si své negativní nazory a myslete si o tom co chcete.ale člověk který to poslouchá,tak tomu se to moc dobře nečte protoze o nich ví hodně a textum chápe.Popřípadě celé muzice.:);)

    1. Někdo si třeba přečte i ten zbytek a ne jenom pár cílevědomě použitejch vulgarismů. A mimochodem: “Jako ty, co byly, jsme generace ztracená, další po nás přijdou, ty taky v prdeli jsou” – tolik ke slušnému vyjadřování.

      Ohledně názvu – už nejsme puberťáci, co měněj nick co dva měsíce. A taky je nesmysl měnit po takřka osmi letech existence “nějakýho BLOGU” jeho (a na tohle slovo pozor) relativně zavedený jméno.

      To, že nemám rád Dymytry, ještě neznamená, že je nemůžu pochválit, kdyby nahráli něco, co si pochvalu zaslouží. To se ale bohužel nestalo – a to “bohužel” není sarkasmus.

      Neutrální recenze neznamená pozitivní recenze.

      Chápu, že se to fanouškům nečte dobře, ale v recenzi jde v první řadě o hudbu. Že špatný hodnocení řadu lidí naštve, tak už to holt chodí.

      A k samýmu závěru – nějak mi nedochází, co je na textech a hudbě Dymytry tak nepochopitelnýho – podle mě je to spíš opačně, a sice že jakýkoli abstrakce potenciálně náročný na pochopení je tam stopový množství.

    2. Nedělám to běžně, ale do této diskuse se musím zapojit…v době před “Homodlakem” jsem se také považoval za velkého fanouška Dymytry, ať si už o nich kolegové myslí cokoliv. Nu, teď už to tak žhavé není, protože ta deska je prostě špatná (viz mé hodnocení) a ani živě není nový materiál žádný šlágr…tolik k neutralitě/objektivitě :P

  5. Autor recenze je podle mě opravdu „mírně” mimo mísu… jak už tu bylo řečeno – už na začátku říct že se mu kapela nelíbí a potom o ní a její albu psát recenzi – pak, se vší úctou, kdo je tady „vidlák”
    já bych to jednoduše neřešil, vždycky tu byli lidi kterým se nelíbil metal obecně, teď holt sou i lidi kterým se líbí jen okrajově, ale člověk který nadává fanouškum slavnější kapely do vidláku si nemůže říkat metalista.. ( v tomhle případě psy-core a ne klasický metal, ale i to se tam podle mě řadí)
    Abych to shrnul – ignorovat recenzi a lidi podobné tomu kdo jí psal, a užívat si s naší Dymytry rodinou .. to zní jako plán, ne ? :D

    1. “vždycky tu byli lidi kterým se nelíbil metal obecně, teď holt sou i lidi kterým se líbí jen okrajově”… to znamená že se mi musí líbit cokoliv, co je metal? Jak tam hraje kytara, tak je to dobrá hudba? :)

      Jinak nějakej styl jako psy-core neexistuje, to si jen vymyslela sama kapela, aby to vypadalo prďácky. Když si založím skupinu a prohlásím, že hrajeme třeba “židle metal”, i když hudebně to bude třeba normální hevík, znamená to, že jsem založil novej styl? Samozřejmě ne…

      Mimochodem, já mám taky plán… ignorovat Dymytry a užívat si dobrý hudby :D

      1. neznamená to že se ti musí líbit jakýkoliv metal, každému se samozřejmě líbí něco jiného – sto lidí, sto chutí… jen říkám že když se metalistovi nějáký druh metalu (když tomu teda nechceš říkat psy-core) nelíbí, tak si ho jednoduše nevšímá a má prostě to svoje… a ne že začnu okamžitě nadávat fanouškům oné kalepy do vidláku.. to že se autorovi Dymytry nelíbí je čistě jen jeho věc, ale proč na ní potom píše recenzi? a dokonce uráží fanoušky kapely ? potom ano, potom je pro mě takovýto člověk opravdu zavrženíhodný vidlák&homodlak , nikoliv metalista…

        1. Podívej se na to z druhý stránky… když děláš stránku o hudbě, tak přece nejde recenzovat JENOM to, co se ti líbí, a to, co se ti nelíbí, ignorovat. Mít totiž hodnocení jenom dejme tomu 8+, tak to je podle mě hudební web o ničem, když umí jen chválit… kritika existuje pozitivní i negativní, ne jenom pozitivní. Když člověk dělá redaktora, tak se mu prostě občas do ruky dostane něco, co se mu nelíbí, nezaujme ho, nesedne mu to, má o tom snad nepsat? Nebo rovnou v recenzi lhát, aby to náhodou někoho neurazilo?

          A když se člověku, kterej poslouchá metal, nějaká metalová skupina nelíbí a má tolik drzosti, že to řekne, tak přestává bejt posluchač metalu? I když na druhou stranu, já osobně se za metalistu fakt nepovažuju a jestli si dobře pamatuju, ani autor recenze ne, takže je to možná v pořádku :-D

          Co se týče týhle konkrétní recenze (myšleno fakt recenze, ne hodnocení pod ní)… osobně se mi některý použití nadávek taky moc nelíbí, přijde mi v pár případech trochu samoúčelný a taky jsem to kolegovi říkal. Nicméně, do textů nikomu nesahám a necenzuruju to…

          1. myslím že si tak docela nepochopil co se tím snažím říct :) … mě by ta recenze ni zas tolik nevadila – ano,
            asi bych to ani nedočetl do konce a autorovi tak ani tak nedal za pravdu, ale víc bych si toho nevšímal, ale pokud nás jakožto fanoušky Dymytry & Dymytry_rodinu a zároveň i kapelu jako takovou uráží a ještě takovýmhle způsobem, tak se nezlob ale nemůžeš se divit že se bráníme a naprosto takovým člověkem pohrdáme ;)
            A pokud se ti nějáká kapela nelíbí, tak se ti holt nelíbí, řekni to když chceš – já neříkám že máš dělat ovečku.. ale v tom případě si toho prostě a jednoduše nevšímej.. ale psát o té kapele je potom docela zcestné, a urážet jí je poněkud (těžko říct jak to napsat slušně, myslím že mě všichni chápou)…
            btw. jestli se nepovažujete za metalisty, proč máte metalovou stránku a ještě s názvem který má cosi společného se Slipknot? Ale to už je jaksi Vaše věc :)

          2. Však se klidně braň, od toho ta diskuze je :D

            To o tom, jestli o nějaký kapele (ale i albu) psát, když se to člověku nelíbí, jsem myslím vysvětlil dostatečně už výš.

            A k tomu považování se za metalistu… neřek jsem, že tu hudbu neposlouchám nebo nemám rád. Je tím myšleno především to, že neposlouchám JENOM metal, ale i spoustu dalších žánrů, přičemž mi přijde (čistě na základě empirie), že lidi, který sami sebe hrdě prohlašujou za metalisty, jsou v tomhle ohledu poměrně zabědněný a cokoliv mimo ten svůj úzkej rozhled považujou za sračku. A to mi přijde natolik hloupý, že nemám chuť se s tím spojovat. Nejsem metalista, jsem fanoušek kvalitní hudby (ať už je to metal, elektronika, pop, rap, jazz nebo cokoliv jinýho).

          3. Co se týče těch urážek – uznávám, že se tam moc vybíravě nevyjadřuju, ale na druhou stranu taky nikomu přímo nenadávám. To o těch vidlácích prvním odstavci si skutečně myslí hromada lidí, ani já, ani ty s tím nic neuděláme a zmínit to jako kontrast k raketovýmu nárůstu popularity kapely podle mě není úplně od věci. A Beliebers v posledním odstavci, to je spíš takový nevinný rejpnutí než co jinýho.

            Moje zkušenost s fans Dymytry je bohužel dost tristní a na ty z nich, který jsou nejvíc vidět a slyšet, pojem vidlák prostě sedí jak zadek na hrnec – což pochopitelně neznamená, že jsou takoví všichni. Třeba s tebou se dá bavit úplně v pohodě, i když máme na věc diametrálně odlišnej názor. Dík za to!

            Jinak na to bytí metalistou mám úplně stejnej názor, jako H.

          4. Debil, jako debil. Metalista nebo diskant, nácek nebo afák…

    2. Ještě poznámka k tomu našemu názvu, co se probíralo výše… mně osobně se “Sicmaggot” taky nijak zvlášť nelíbí. Člověk, kterej to jméno vymyslel (a tuhle stránku založil), už v redakci x let není. Teď už to ale fakt nemá cenu měnit, naopak by to byla blbost. Ale tak furt lepší se jmenovat po Slipknot než podle Dymytry :-D

  6. Takže když poslouchám metal asi od 14 let (takže “jen” něco přes 30 let) a mám na Dymytry úplně stejný názor jako pan recenzent na “pochybném” blogu,jsem holt vzpatlanej vidlák,protože výše zmíněná tlupa,jsou jsou prostě hvězdy jasné nevídané neslýchané..Dost dobrý!

  7. Už se nemůžu dočkat až budu mít možnost se potřetí nedobrovolně pokochat tím Uměním na Metalfestu!Hurááááá!

  8. A recenze by samozřejmě měl psát jen fanoušek kapely,aby si náhodou nějaký nýmand nedovolil poplivat to velkolepé veledílo davy zbožňovaných umělců…

  9. Třikrát hurá pánové :))))
    Konečně nepřiposraná recenze na DYMYTRY, která se nebojí říct jaká cílová skupina jsou v drtivé většině posluchači DYMYTRY (neříkám všichni ale tak 80% určitě, čím ortodoxnější tím horší..)

    Když jsem podobnou myšlenku o cílové skupině napsal v komentech pod jinou recenzí, DYMYTRY rodina mi to dala sežrat..

  10. já osobně mám DM3 ráda, ale i tak musím uznat, že album Homodlak je prostě slabší a song jako “Začíná noc” se nedá poslouchat ale ostatní celkem ujde i když texty lehce pokulhávájí. Každej máme svůj názor a chápu, že se to všem nemusí líbit, ale když vidím jak do sebe kvůli tomu lidi hnusně rejou tak je mi skoro do pláče. Opravdu každej fanda je jinej a ne každej cpe svou oblíbenou skupinu všem pod nos a nevychvaluje je do nebe…

  11. Skončí to tak, že Dymytry během pár let přerostou svoji domovskou zemi jako Kabát a vrátka do zahraničí se jim taky neotevřou. Dymytry budou tak drahý, že si je nebude moct dovolit žádnej fesťák a tak jim nezbyde nic jinýho, než vyhnat tu jejich rodinu na Vypich a uspořádávat tak každejch 5 let koncert tisíciletí…

    Zpěvák už v textech nenadává, zpěvák v textech brečí. Hudba je bordel a tak nevynikne ani to minimum hezkýho. Zvuk tupej jak když bleješ do kýble. Vokály čím dál horší a často se opakující – za zmínku stojí stejnej refrén v Arabii II i v Zemi zaslíbený, projev monotónnější než kdy předtím…

    Lidem se to líbí a já se ptám: proč? Hudební pasivita je holt pohodlnější, přitom vona ta práce s joutubama a s bendzounama, či jinýma internetama taky není zas tak obtížná a člověk zjistí, že ho i baví se tou muzikou zabejvat víc a trochu šířeji než ve smyslu: “To hrálo u nás na motosrazu, to bylo dobrý!”
    Je mi to trochu líto, ale nic s tím nenadělám.

  12. Kedy konečne pochopíte že kvalita a popularita sú rozdielne veci a ludia nebudú nejaký posratx progres metal s textami od profi básnikov počúvat vo velkom. To vidlácke agro so slabými textami sa im páči najviac.

  13. Zajímavé, tenhle Dymytryckej podprůměrnej děs poráží jednu z nejlepších hardrockovejch desek Black Sabbath – Master Of Reality, Homodlah 0,05 z 10!
    Ať žijí klikači :-? ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.