 |
| Země: Polsko Žánr: black metal Datum vydání: 5.12.2014 Label: Arachnophobia Records Tracklist: K recenzi poskytl:
|
O tom, jak moc šla polská black metalová scéna v aktuálním tisíciletí nahoru, už toho byly napsány stohy. Nicméně, nějaká regrese stále není na obzoru, pořád zde vznikají nové a nové kapely, které za pozornost rozhodně stojí, a Polsko tím pádem každým rokem dokazuje, že to není náhoda, že je v současnosti považováno za jednu z nejsilnějších black metalových líhní. Naši severní sousedé v posledních letech skutečně do světa černého kovu posílají jednu kvalitní smečku za druhou, a než se člověk stihne prokousat tím, co už vyšlo, na světě je další várka výtečných debutů od nových jmen i čerstvých desek od už zavedených kapel. V dnešní recenzi se budeme bavit o prvním jmenovaném případě, tedy výtečném debutu.
Skupina Eerie byla založena teprve v loňském roce a její sestavu tvoří duo V.O.W.O.C. (vokály) a Ancestor (kytary – ten jen tak mimochodem hraje i v Outre, kteří letos také vydali vysoce zajímavý debut, ale o tom až někdy jindy v jiné recenzi). Na samém sklonku loňského roku Eerie vydali svůj dlouhohrající debut s názvem „Into Everlasting Death“ (který, když už jsme u toho, je taktéž úplně první nahrávkou, již Eerie vydali – žádné demosnímky nebo tak něco předtím nebyly), na němž jim bicí stopy naklepal Maciej Pelczar rovněž z Outre. A právě na tohle album se samozřejmě nyní letmo podíváme.
„I am of shattered thoughts
Without form – yet so authentic
Like a single flame, uncast – outcast
Like a single flame, of everlasting will to exist“
(Mining Out of Black Earth)
Eerie se na své prvotině nesnaží o žádný extrémně dlouhý ambiciózní opus – album trvá velmi příjemných 33 minut. Pokud by ovšem vzhledem k tomuto faktu někdo podvědomě očekával čistokrevné hoblovací zlo, nedočká se – ostatně už jen pohled na seznam písniček, jenž čítá pouhé čtyři položky, tuto tezi nijak zvlášť nepodporuje. Tři skladby mají +/- sedm minut a čtvrtá (v tracklistu vlastně třetí) „Among the Ashes“ to pak dotáhla na 12 minut, a i když i s takovýmito délkami lze páchat špinavou hoblovačku (vážně takové případy jsou a některé z nich jsou dokonce vážně skvělé), Eerie na to jdou trochu jinak.
Poláci se povětšinou drží ve středních tempech, byť nějaká rychlejší pasáž se samozřejmě tu a tam objeví, a sázejí na proměnlivější strukturu písní. Ty tak rozhodně nejsou jednotvárným omíláním jednoho riffu, ani nekončí u klasického rozvržení slok a refrénů, ale postupně se vyvíjejí, někam spějí a hlavně – obsahují mnoho silných nápadů. „Into Everlasting Death“ je do jisté míry vlastně plné výtečných melodií, na něž mají Eerie opravdu dobrý čuch a dokážou s nimi vytvořit vážně skvělé momenty. A s ukázkou toho, jak kvalitní muziku dokážou vymyslet, Poláci zas tak dlouho neváhají, protože hned v první písni „Mining Out of Black Earth“ se jedna skutečně excelentní pasáž nachází mezi polovinou třetí a koncem čtvrté minuty. Anebo třeba úžasné melodie v druhé půli třetí minuty titulní „Into Everlasting Death“.
„Lost between dimensions
Transgressing the borders of man’s philosophy“
(Into Everlasting Death)
Něco takového se nachází ve všech čtyřech přítomných skladbách bez výjimky a i v těch, jež jsem právě jmenoval, se nejedná o jediné takové kusy. Zároveň však Eerie umí s některými motivy šikovně pracovat i ve více jak jedné písni, například když „Among the Ashes“ začíná takřka totožným výkřikem „Ashes to ashes“, jenž otvírá i závěrečnou pasáž „Of Descending Moon“… tedy, téměř závěrečnou, protože ve skutečnosti celou nahrávku uzavírá působivý proslov (hádám, že asi půjde o úryvek z nějakého filmu), který do celé nálady „Into Everlasting Death“ dokonale pasuje a za albem učiní skvělou tečku.
Přes všechny melodie, kytarové vyhrávky i poměrně variabilní vokální stránku, jež rozhodně nestojí pouze na jedné jediné poloze, však „Into Everlasting Death“ nepůsobí nijak „měkce“ a takříkajíc je to pořád dostatečný black metal. A to samé by šlo říct i v souvislosti se zvukem, který není špinavý ani oldschoolový, přesto black metalovému odéru nijak neškodí.
„Decayed by sharp edges of time
Desolated universe
Ashes to be forgotten
Soaking into black earth“
(Among the Ashes)
Z mého pohledu není moc co řešit: „Into Everlasting Death“ je opravdu parádní deska, která rozhodně stojí za pozornost a která – ačkoliv nepatří na úplný vrchol ve svém oboru – potvrzuje sílu polského black metalu.
