Země: Česká republika Žánr: metalcore Datum vydání: březen 2013 Label: Metalgate Records Tracklist: 01. The Retribution 02. Missed Violence 03. Phenomenon Causing Suicide 04. Time to Let Go 05. Robe of Imbalance 06. The Roots of Discoveries 07. One More Step Left 08. Of a Martyr 09. Charm Ice Fury 10. The Views of the World Collide Hodnocení: Zajus – 8/10 H. – 7,5/10 Stick – 8/10 Průměrné hodnocení: 7,8/10 Odkazy: web / facebook / bandzone K recenzi poskytl: Metal Promotions

Ještě než začnu směřovat k cíli tohoto textu, kterýžto tkví v nejnovějším albu F.O.B., dovolím si krátkou a poněkud osobní vsuvku, jež umožní pochopení sentimentu, který se skrývá v následujících řádcích. Asi nebudu zdaleka sám (alespoň v rámci generace narozené v raných devadesátkách), kdo se k poslouchání metalu dostal postupnými krůčky přes metalcore. Killswitch Engage, All That Remains, As I Lay Dying a další mě uvedli do zcela nového světa agresivních kytar a uřvaných zpěváků. Stejně tak nebudu sám z těch, kdo postupně metalcore přerostli, přestali se o něj zajímat a nechali ho, možná trošku nezaslouženě, ležet v pozadí zájmu a občas se mu i vysmívali, skrývajíce svou vlastní minulost. A jak už to bývá, mnohé zavržené se jednou vrátí. A dá vám to zaslouženou ránu pěstí.

F.O.B. rozhodně nejsou žádní nováčci. Jejich založení se datuje do roku 1995 a jejich diskografie čítá (včetně novinky) již pětici dlouhohrajících alb. Na tuzemské metalové scéně jde navíc o dobře známé jméno, o které není problém zakopnout téměř na každém rohu. Přesto je pro mě však “Reap What You Sow” mým prvním setkáním s jejich hudbou. Právě moje otupělost vůči žánru, který kapela hraje, mi nedovolala prozkoumat žádné z jejích starších alb a k novince jsem se dostal více méně naprostou náhodou. A snad mohu prozradit, že mě naprosto nadchla.

Album otevírá krátké intro “The Retribution”, jehož úlohou je plynule přejít do následující “Missed Violence” a učinit tak počátek desky o něco méně agresivním. Když se totiž F.O.B. rozjedou naplno, jde o pořádnou jízdu. Počátek “Missed Violence” ovšem zdaleka není jediné místo, kde se F.O.B. podobají mnohem víc klasické death metalové kapele než výše zmíněným příkladům. Rytmická sekce, čítající oba zbylé zakládající členy kapely, žene často kapelu dopředu pořádným tempem. Že však nejde o jednoduchou rubačku poznáme hned pár sekund po úvodu “Missed Violence” – vedle řevu zpěváka Máry se do hudby F.O.B. velice často vkládá i čistý zpěv, který formuje tvář kapely velice důkladně.

Zpěv je asi to první, co vás na “Reap What You Sow” zaujme. F.O.B. totiž nesází na jednoduché střídání čistého zpěvu s řevem, nýbrž tvoří skvělé vrstevnaté kompozice, v nichž se oba hlasy prolínají a doplňují. To není nic nového, provedení v podání F.O.B. je však tak dobré, že si zaslouží velikou pochvalu. Druhým místem, ve kterém Táborští metalisté excelují, je svým způsobem nenápadná techničnost. “Reap What You Saw” není typicky technickou deskou, nevmete vám složitou rytmiku či kytarové kejkle do očí, ovšem když na to dojde, ukáže, že se F.O.B. se svými nástroji umí pořádně ohnat. Pro případ stále mohu zůstat u “Missed Violence”, která skrývá mimo jiné i krátké sólo a množství nenápadných zvratů.

Jestliže některé skladby hrají na agresivnější notu, jiné jsou alespoň částečně melodičtější. Chytlavý úvod má například hned třetí “Phenomenon Causing Suicide”, která však rychle sklouzne do smrtelně kovových vod. Některé její momenty doprovázené kulometnou palbou kopáku a hlubokým growlem jsou doslova masivní. I tak ale do skladby dokáže kapela vložit melodickou kytarovou linku a čisté vokály, aniž by to působilo jako laciné zjemnění. Tyto organické přechody z hutnějších do jemnějších pasáží jsou podle mě jednou z největších schopností F.O.B. a její absence důvodem, proč většina metalcoru s čistými vokály působí nedůvěryhodně a fórově.

Asi by bylo zbytečné popisovat do detailů jednotlivé písně, zvláště když se mezi nimi základní recept nijak dramaticky nemění. Nedostatek variability ovšem v tomto případě není problém. “Reap What You Sow” je plné solidních nápadů, které jsou navíc skvěle provázány a fungují jako celek lépe než jako jednotlivé prvky. Přesto je zde několik skladeb, které musím vyzdvihnout. Po množství poslechů jsem si i přes skvělý zpěv ve všech skladbách nejvíce oblíbil instrumentální závěr šesté “The Roots of Discoveries”. Mám zde jistý dojem epičnosti, který ve mě zbytek desky nevyvolává, a proto píseň výrazně vystupuje z řady. Skvělá je i nejmelodičtější záležitost “Of a Martyr”. Jediná píseň, kterou si nejsem jistý, je závěrečná “The Views of the World Colide”. Není to ani tak proto, že by byla oproti zbytku desky slabá, ovšem je výrazně jiná. S mnohem složitější rytmikou a strukturou působí tak trošku jako terapie šokem. Samostatně je výborná, možná i lepší než cokoliv dalšího na albu, ovšem jako jeho závěr moc nefunguje.

F.O.B. mě překvapili. Do poslechu alba jsem se pouštěl s tím, že snad půjde o důstojný materiál, který mě na chvíli zabaví. Ve skutečnosti je “Reap What You Sow” ovšem skvělé album, které jsem protočil mnohokrát a stále mám chuť poslouchat ho dál. Navíc mi vrátilo alespoň část důvěry v metalcore a dodalo mi chuť podívat se, co nového se v tomto žánru událo. Předně se však podívám na starší alba kapely, F.O.B. si pozornost totiž každopádně zaslouží.

Další názory:

Koukám, že jsem byl asi jediný, kdo před poslechem “Reap What You Sow” věděl, co má od F.O.B. čekat, protože mně jejich hudba neznámá určitě není. Nicméně rozhodně souhlasím s tím, že jde o desku opravdu kvalitní a minimálně v rámci stylu může směle konkurovat v podstatě jakékoliv žánrové produkci ze zahraničí (i když je trochu klišé to říkat takhle, ono to pak vyznívá, jako by české kapely měly být něco míň, což rozhodně není pravda, tedy alespoň minimálně v tomto případě ne). Sice to nevidím na 8 bodů jako kolegové, protože na takovouhle známku mi toho album musí dát ještě o něco víc, ale v žádném případě nepopírám, že to dost dobře možná nemusí být problém v kvalitě “Reap What You Sow”, ale spíš v tom, že daný žánr poslouchám spíše rekreačně. I tak se ovšem i podle mě jedná o výtečnou desku, na níž je mým osobním vrcholem song “Phenomenon Causing Suicide”.
H.

O českých F.O.B. vím už dlouho, ale vždy jsem je měl za jakýsi technický death metal, takže jsem byl dost v šoku, když se na mě po intru vysypal plnokrevný metalcore. Ale ne ledajaký! Prvotřídní, neprohnilý, technický, chytlavý a kulervoucí. Všechny skladby se chlubí výraznými motivy a skvělými melodiemi, které mě skutečně nenechaly chladným. Nikdy bych skutečně nečekal, že napálím vysoké číslo české kapele, hrající metalcore, ale neuvěřitelné se stává skutečností. Prvotřídní deska!
Stick