Země: Španělsko Žánr: black metal Datum vydání: 15.11.2013 Label: Avantgarde Music Tracklist: Chapter I. (Darkness Overture) 01. I.I Resignation 02. I.II Grim Funeral Elegy into Twilight of Humanity Chapter II. (Life Clausure) 03. II.I Human Funeral Throne 04. II.II Crypt Reign Chapter III. (Liveration) 05. III.I Abdication Under Funeral Dirge Hodnocení: Atreides – 6,5/10 H. – 6,5/10 Průměrné hodnocení: 6,5/10 Odkazy: web K recenzi poskytl: Avantgarde Music

První pohled (Atreides):

Funeral. My Funeral. Dark Funeral. Black Funeral. Funeral Mist. Pohřeb na tisíc způsobů. Když si člověk zadá heslo “funeral” do vyhledavače na Encyklopaedia Metallum, vypadne na něj takový seznam, že by to vydalo na krchov plný náhrobků a ještě by zbylo na výsypovou loučku. Kupodivu, žánrově se tahle sebranka jmen pohybuje v poměrně širokých vodách od black metalu přes death, ambient až k funeral doomu. Dnešní recenze se bude točit kolem barcelonské pohřební služby Grim Funeral a její aktuální desky “Abdication Under Funeral Dirge“. A dopředu můžu oznámit, že dvakrát použité slovo “funeral” v titulku nijak nepřehání, neboť dnes to bude především ten pohřeb, a pak až všechno ostatní.

Přemýšlel jsem, odkud začít, abych vám přiblížil můj pohled na novinku Grim Funeral. Nakonec jsem si vzal celý proces mého seznámení s deskou, a když jsme se tak pěkně prokousali přes název, můžeme vložit album do přehrávače a prohlédnout si tracklist. Pět skladeb? Průměr. Bez šesti vteřin osmdesát minut délky? Tady se někdo posral v kině. Ale což, říkal jsem si, třeba přestřelená délka nebude takový problém, ostatně poslední výplod Jucifer taky není zrovna nejkratší a nijak zvlášť se mi to v uších nepříčilo. Vzhledem k tomu, že “Abdication Under Funeral Dirge” je mé první setkání s kapelou, nevěděl jsem, co přesně očekávat. Ačkoliv název desky i kapely něco naznačoval, black metalový žánr je stále velmi široký a občas velmi příjemně nepředvídatelný. Jenže to, co na mě vybaflo, když jsem kliknul na tlačítko play, mě ani nezděsilo, ani nepobavilo, ani neuvrhlo do letargie, nevzbudilo to ve mně zkrátka a dobře vůbec nic. Alespoň zpočátku. Postupem času jsem si k albu cestu našel, přesto se ukázalo, že pokud je tenhle pohřeb něčím prokletý, je to oněch osmdesát minut délky. Hodinu dvacet nesoucí se v jednom tempu, jehož charakteristikou je především minimální proměnlivost a nízký počet táhlých, monotónních riffů, je ve většině případů problém doposlouchat do samého konce, ať se snažíte sebevíc. I já s tím měl zpočátku problémy, a to v zásadě nejde o hudbu nijak nestravitelnou, její rozplizlost je ale ubíjející. Jinými slovy, tu o taženém štrůdlu znáte?

Aby bylo jasno, není špatně, že ta hudba je monotónní, že celou délkou se nese táhlá kytarová linka, do které občas hučí nějaký riff a dvoušlapka doprovázený zpěvákovým sebevražedným kvílením, chrčením nebo brumláním. To všechno je v pořádku, čas od času mi takové jednotvárné vyplachovačky, u kterých je změna tempa nebo riffu cizí slovo, padnou do nálady. Ale ani v takovém případě obvykle nedám víc než hodinu v kuse, pokud to není echt zajímavý poslech. A to v případě Grim Funeral neplatí. Kdyby Ur Profanum, jediný člen Grim Funeral, nechal délku někde mezi čtyřiceti a padesáti minutami, neměl bych s deskou problém. Takové hrací době by byla hudba odpovídající. Bohatě by stačily první dvě písně, přidat závěrečnou pětiminutovou eponymní skladbu coby outro a bylo by to tak akorát, aby si člověk zadepčil a nezačal si nudou ohryzávat loket. Víc by ani nebylo potřeba, jenže Grim Funeral na posluchače zvysoka dlabe a je mu jedno, jestli si začne v polovině říkat, že by to mohlo za chvíli skončit, po hodině se úspěšně nudí a na konci poslechu si z dlouhé chvíle hodí mašli a nenechá ani dopis na rozloučenou. Chápu, že o tom to tak nějak celé je a z tohoto úhlu pohledu takový přístup oceňuji, ale v mém případě se prostě minul účinkem. Deska tak zůstává odsouzena do pozice kontroverzního antidepresiva, kterou sice zvládá skvěle, když na to přijde, přesto mi to přijde trochu málo. Od toho se také mé hodnocení odvíjí. Ačkoliv hudba by si zasloužila vyšší ohodnocení, absolutní ztráta soudnosti sráží konečný výsledek na pouhých šest a půl bodu.

Druhý pohled (H.):

“Abdication Under Funeral Dirge” ve své podstatě není vůbec špatná nahrávka, vlastně přímo naopak. Je to deska, která je až nádherně hnusná, odporná, misantropická a podzemní, při poslechu vám zlo doslova odkapává z reproduktorů. Neznalý člověk by si mohl myslet, že je to u španělské kapely docela překvapující, ale rozhodně to není pravda, protože z téhle země už pár undergroundových pekel vzešlo, stačí vzpomenout třeba kultovní Cryfemal, jejichž muziku mi projekt Grim Funeral vzdáleně připomíná, byť jdou na ten prasácký black metal obě kapely trochu jiným způsobem. Rozhodně mi ani nevadí docela velká monotónnost, ani strašně dlouhé skladby, díky nimž se z té desky stává nepřehledná a neprostupná masa. Však považte sami, když nebudeme počítat závěrečnou “III.I Abdication Under Funeral Dirge”, pak se jednotlivé songy pohybují na rozmezí od 15 do neuvěřitelných 25 minut… samozřejmě, jsou i delší věci než 25 minut, ale na takovouhle náplň, kterou Grim Funeral předvádí, je to fakt nálož.

To všechno je však pořád v pohodě a v zásadě se mi to i líbí. Přesto má “Abdication Under Funeral Dirge” jednu obrovskou nevýhodu, která z toho činí takřka nestravitelnou nahrávku – délka celého disku totiž dosahuje astronomických 80 minut, což je vážně peklo, když vezmete v potaz, že zde nenajdete nic jiného než v podstatě pořád stejně znějící podzemní black metal bez jakýchkoliv odboček. Jak se v první vteřině úvodní “I.I Resignation” začne, tak se také za 80 minut skončí a všechno mezitím je pořád to samé, změny jsou tak minimální, že rozeznat jednotlivé songy mezi sebou je takřka nadlidský úkol… vlastně i poznat, kdy jedna píseň skončí a druhá začne, je docela problém.

Atmosféru sice deska nepostrádá, dokonce i vážně dobrou atmosféru, ale tak silná, aby na ní šlo utáhnout hodinu a dvacet minut, zase není. Ještě do hodiny by se to skousnout dalo, ačkoliv i to by už bylo hodně na hraně. Upřímně říkám, že kdyby počin obsahoval třeba jen první dva songy “I.I Resignation” a “I.II Grim Funeral Elegy into Twilight of Humanity” (anebo jakékoliv jiné dva, ony ty ostatní kvalitou horší nejsou) a stopáž se ustálila na nějakých těch +/- 35 minutách, klidně bych uvažoval i o hodnocení osmi body. Ale celé v kuse se to s prominutím nedá soustředěně poslouchat – a to říkám jako člověk, který je obrovský fanda black metalu a podobné prasárny obvykle vyloženě vyhledává. Ukázkový příklad toho, jak nenažranost a velké oči zabily jinak hodně nadějnou a kvalitní nahrávku. 6 a půl bodu… a na méně to nejde zčásti jen ze sympatií k takhle hlubokému undergroundu…