Harlej - Na prodej

Harlej – Na prodej

Harlej - Na prodej
Země: Česká republika
Žánr: rock
Datum vydání: 13.10.2014
Label: Harlej Records

Tracklist:
01. Začnem hrát
02. Thajská
03. Na prodej
04. Majdalenka
05. Přistávám
06. Touhy
07. Kulisácká
08. Dej mi sílu
09. V dálce možná už svítá
10. Než to s náma půjde ke dnu
11. Viva, Viva Barcelona
12. Balada o jedný kulce

Hodnocení:
nK_! – 6/10
H. – 2,5/10

Průměrné hodnocení: 4,25/10

Odkazy:
web / facebook

Vtipná a veselá skupina Harlej patří už několik let mezi stálice naší malé rockové scény. Přeci jen tady neexistuje moc kapel, které hrají přes dvacet let a mají na kontě více než deset řadovek. Pokud tedy nepočítáme Alkehol, Debustrol, Törr a další, se kterými si Harlej pravidelně vyměňují jednotlivé hudebníky. To mi vlastně na těchhle našich klasikách přijde nejlepší – jde vlastně pořád o ty samé lidi, ale dohromady udržují rockový a metalový odkaz více než důstojně.

Předem je potřeba uvědomit si, co kapela jako Harlej hraje a komu by se mohla taková muzika líbit. Pro ty, kteří nikdy neměli tu čest (což se divím), pouze ve zkratce: Harlej je čistokrevný zábavový rokec a podle toho je k němu také potřeba přistupovat. Tahle hudba si na nic nehraje – jde jí jen o jedno – dobře pobavit. Je svižná, skočná a melodická. Tomu odpovídají i texty písní. Jsou jednoduché a každému přístupné, ale neméně vtipné. To se Harlejům musí za celá ta léta nechat – velká část songů v jejich kariéře je opravdu výborně napsaná, hravá a velmi nadnesená. Takový “Svařák” mi sice už několik let leze krkem, ale to se může stát kterékoliv formaci s jakoukoliv nejhranější skladbou. Velká výhoda kapel typu Harlej bezesporu je, když umí krom rychlejších věcí zahrát i něco pomalejšího nebo nějaký ploužák. To potom úspěch roste raketově a myslím, že zrovna Harlej se o početnou fanouškovskou základnu nemuseli nikdy prosit.

V pořadí jedenáctá deska “Na prodej” vlastně nepřináší vůbec nic nového. Obsahuje dvanáct (což je posledních několik let takovým hezkým zvykem) písniček, které nijak nevybočují ze zajetého Harlejího standardu. Stopáž kolem tři čtvrtě hodinky je více než příjemná a do konceptu a stylu muziky bezvadně sedí. Provedení, produkci a mixu nemám co vytknout, ostatně jako vždy. Muzikantům to společně perfektně šlape, a i když nelze čekat nic úžasně světového (kdo by taky čekal?), hudebně je zde vše na jedničku. Současná sestava kapely čítá celkem pět kousků. Dlouholetý matador Antonín Rauer (kytara), vousáč Tomáš Hrbáček (zpěv), nejtvrdší ze všech Kolinss (baskytara), plešatý Libor Fanta (bicí) a nováček Milan “Hofík” Hoffmann (kytara).

Dovolím si takovou malou vsuvku – ani po osmi letech si zatím pořád nejsem jist, jestli je Tomáš Hrbáček v řadách Harleje lepším frontmanem, než byl svého času Ladislav Šafránek. Šafránkův Harlej byl takový rozvernější, kdežto Hrbáčkův hraje o něco více na vážnou notu. Líbí se mi projev obou pánů, ale pořád asi čekám na něco, čím mi Tomáš Hrbáček přiroste k srdci. Ne, že by mi něčím neseděl. Spíše jsem si tenkrát při výměně zpěváků (před deskou “Čtyři z punku a pes”) říkal, zda Hrbáček má na to, aby takovou skupinu utáhl a dokázal ji udržet na náležité úrovni. Nyní už vím, že má, ale pořád mu k dokonalosti ještě drobík chybí.

Album “Na prodej” se skládá z písní rychlejších i pomalejších, vtipnějších i méně vtipných. Zkusím vypíchnout to nej(ne)zajímavější. Úvodní “Začnem hrát” je bezesporu nejslabším kusem a z toho hlediska absolutně nechápu, kdo a proč ji zvolil jako otevírací. Naprostá tuctovka. O to větší škoda je, že celý zbytek desky je kvalitativně asi tak o čtrnáct tříd výše. Nerozumím. Hned následující “Thajská” zaujme humornou formou a další z variací na nejhorší překvapení, které může v životě chlap zažít. Zvlášť v Thajsku. Titulka “Na prodej” neurazí, zastavím se ale až u páté písně jménem “Přistávám”. Myslím, že jde o nejlepší skladbu na albu, a to hlavně proto, že je pěkně upřímná a milá. Takové písně vždy ocením. “Kulisácká” disponuje pěkným nápadem a provedením a líbí se mi také “V dálce možná už svítá”. Ostatní písničky nejsou špatné, ale zároveň se ničím zvláštním nevymykají ze zavedeného stylu, který Harlej jede už léta.

Tak. A je to. “Na prodej” je prostě pohodová a povedená deska, jež určitě žádného fanouška neurazí. Obsahuje dostatek slušných kousků, které si zároveň dokážu představit jako kvalitní koncertní materiál. Osobně se mi líbí více než předloňská “Teleskopický tele”, i když jde vlastně celá ta léta pořád o to samé. V rámci diskografie lehký nadprůměr, muzika kvalitní. Šestka v hodnocení neznamená, že by bylo album nic moc. Právě naopak. Ale nesmíte v tom hledat nic víc než jen řádnou porci dobré zábavy.

Další názory:

“Vtipná a veselá skupina Harlej,” píše kolega hned na začátku svojí recenze. Inu, ne, že bych se do něj chtěl nějak strefovat, ale asi máme značně rozdílné představy o humoru, protože to, co Harlej dlouhodobě předvádí, mi přijde spíš jako prudce nesympatická primitivnost než jako něco vtipného. Jasně, já samozřejmě chápu, že si Harlej neklade za cíl být nějakou sofistikovanou hudbou, ale všechno by mělo mít nějakou mez a ani tím, že je to prdel kapela, neomluvíte, že je většina alba “Na prodej” fakticky blbá. Abych byl férový, výjimečně se najde i něco, co není úplný fail, a třeba takové “Touhy” se poslouchat dají bez nějaké větší újmy na zdraví. Na druhou stranu jsou tu ale i naprosto nebetyčné píčoviny jako “Majdalenka” nebo místy ultra idiotské texty. Třeba “Dali jsme kafe z malýho coffee shopu / Má hlava tápe, spadnul jsem do poklopu,” to je jako vážně perla jako svině. Buď je to tak intelektuálně na výši, že nedisponuji dostatečnou mozkovou kapacitou, abych to pochopil, anebo je to prostě debilita. Spíš ale asi to druhé…
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.