Země: Česká republika Žánr: post-black metal / rock Datum vydání: 3.3.2009 Label: Naga Productions Tracklist: 01. Nostalgia Echo 02. Catharsis 03. Triad 04. At a Funeral 05. Thujone 06. Post lux tenebras 07. Monomania 08. Buried 100 Years Ago Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

Tak jsem se konečně dokopal k tomu, abych si sehnal nové Heiden. A nebyl bych to já, kdybych se o to s vámi nepodělil. Na nahrávku „Obsidian“ se ze všech stran sypou samé kladné až nadšené reakce (zatím jsem narazil jen na jednu negativní recenzi). Záměrně jsem si ale nepouštěl na internetu žádné ukázky nebo něco takového, abych k albu mohl přistupovat s relativně čistou hlavou, ale zároveň s očekáváním.

A první dojem? Naprosté nadšení! Začalo to jen letmým prohlédnutím obalu a bookletu, pokračovalo vložením samotného disku do přehrávače. Na poprvé mě to opravdu sebralo. Ta atmosféra, panečku. Jen se placka dotočila, hned jsem pustil znovu. A znovu. A znovu a znovu…

Když prvotní nadšení opadlo, začal jsem se na „Obsidian“ dívat střízlivějšíma očima a uviděl několik mušek. Nechápejte mě špatně, je to výborné album, přesně se mi trefilo do nálady, v posledních řekněme dvou až třech týdnech jej poslouchám v podstatě každý den, jen moje hodnocení už nevystřeluje vysoko nad 8/10 jako ze začátku. Chvílemi mi „Obsidian“ přijde až zbytečně nadhodnocovaný. To nic ale nemění na tom, že je to vysoce kvalitní deska (radši to ještě zopakuji, aby v tom bylo jasno).

Čím „Obsidian“ vládne a čím vás také dostane, je celková atmosféra, která je neveselá a mírně posmutnělá. Když ale začnete poslouchat opravdu hodně pozorně a uchem se v tom pitvat, objevíte, že ne všechny pasáže jsou tak skvělé a zábavné. Právě proto jsem se já osobně v desce přestal takto pitvat a při poslechu se nechám jen tak unášet pocity z „Obsidian“ vyvěrajícími, všechny ty malé kaňky se tak v nahuštěné, neprostupné atmosféře ztratí.

Za co Heiden zaslouží velkou pochvalu, je výsledný zvuk celé nahrávky. Je jakoby lehce zastřený, možná by se dalo říct až „pod dekou“, díky čemuž právě „Obsidian“ zní tak, jak zní. Naléhavě a uvěřitelně. Další obrovská pochvala kapele patří za vyvedení bookletu a grafiky. Výborný obal (jeden z nejlepších, co jsem kdy u české kapely viděl), booklet nádherný, radost v něm listovat. A to ani nemluvím o tom, že speciálně protekčně pro ČR a Slovensko je k dispozici limitovaná edice s druhým bookletem, kde najdete povídání o celé nahrávce a také několik slov ke každé písni. To vše zabalené ve slušivé, elegantní krabičce. Tohle si z internetu nestáhnete, tady se opravdu vyplatí kupovat. Tleskám.

Je pravda, že na předchozí tvorbě Heiden jsem nikdy nijak neujížděl (respektive mě ta alba nedonutila se jim věnovat nějak hlouběji), ale „Obsidian“ je těžká nálož. Jednoznačně nejlepší dílo v historii skupiny. A jestli se budou stejným směrem ubírat i v budoucnu (což ale není zrovna jisté, když za čtyři desky vystřídali už tři různé styly), mohli bychom se dočkat velkých věcí. To je ale jenom polemizování, odpovědí se dočkáme v horizontu několika let.

Já osobně dávám v hudbě vždy a za každých okolností přednost atmosféře před čímkoliv jiným, právě proto se mi „Obsidian“ tak líbí, neboť atmosféra je zrovna to, co novince Heiden opravdu nechybí. Pokud jste na tom podobně, neváhejte. V tomto případně se opravdu jedná o dosti specifickou záležitost, a tak to závisí jenom na vás a vašem přístupu k hudbě. Já album můžu jenom doporučit. I přes těch několik nedokonalostí a chybek znovu opakuji, že je to výborná věc. Konečným hodnocením ale zůstávám při zemi, protože radši něco podhodnotím než naopak. Každopádně je pro mě „Obsidian“ z letošních českých desek zatím na první místě.