Ignis haereticum - Luciferian Gnosis

Ignis haereticum – Luciferian Gnosis

Ignis haereticum - Luciferian Gnosis
Země: Kolumbie
Žánr: black metal
Datum vydání: 16.6.2014
Label: Goathorned Productions

Tracklist:
01. Sub tuum praesidium
02. Mysterium fidei
03. Ad serpentem tortuosum
04. Luciferian Gnosis
05. Sekhem-Hra Apep
06. De sphinge revelationem mysterii
07. Exercitatus spiritualium
08. Sic luceat lux vestra!

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Musím se přiznat, že jihoamerické pojetí metalu – především tedy těch extrémních subžánrů, byť do jisté míry to platí pro metal obecně – mi nikdy příliš nesedělo. Vždy se mi zdálo, jako kdyby byl i přístup místních kapel k tvorbě vlastní hudby takový “fanouškovský”. Možná to nějakým způsobem souvisí i s onou pověstnou jižní horkokrevností, ale jako by zde obecně vítězila spíše chuť hoblovat a takový řekněme jednodušší přístup nad snahou o inteligentní pojetí hudby, hrou na atmosféru nebo pokusy o dosažení jisté originality. Možná jsem se jen až doposud špatně rozhlížel, měl jsem smůlu a narážel pouze na kapely tohoto druhu, nicméně taková je má osobní empirická zkušenost. A vzhledem k tomu, že onen druhý zmiňovaný přístup mi je vnitřně bližší, není divu, že mám v Jižní Americe opravdu jen hrstku oblíbenců.

Nicméně stále ne všechny jihoamerické smečky jen bezhlavě hoblují, jako to předvádějí třeba kolumbijští black metalisté Horncrowned, o nichž jsme si tu povídali jen několik málo dnů nazpátek. Tuto kapelu zde však znovu nevytahuji jen proto, že byla nedávno recenzována, nýbrž i proto, že toho má s Ignis haereticum, o nichž si budeme povídat dnes, společného trochu více, a krásně tak bude vidět, jak lze k jedné a té samé věci přistupovat dvěma diametrálně odlišnými způsoby…

Oni totiž i Ignis haereticum pocházejí z Kolumbie, taktéž produkují black metal a dokonce i v jejich případě je jejich pojetí černého kovu textově postaveno na okultních tématech, což opětovně korunují latinské názvy. Přesto obě formace znějí značně odlišně, a zatímco Horncrowned svou rádoby zběsilou a samoúčelnou agresí prachobyčejně nudili, Ignis haereticum se snaží spíše o onen inteligentnější a atmosféričtější přístup, po němž jsem volal v prvním odstavci.

Abychom si však plně rozuměli, nechci vzbudit dojem, že je “Luciferian Gnosis” fantastické veledílo, protože to rozhodně není. Nahrávka dozajista má své mouchy a do titulu dechberoucího opusu jí mnohé zbývá, stejně tak se nedá tvrdit, že by Ignis haereticum disponovali nějakým unikátním zvukem. Naopak se vlastně dá říct, že “Luciferian Gnosis” je vlastně takovým tím black metalem, jaký v poslední době docela frčí, protože snaha vytvořit mystickou okultní atmosféru je z počínání Ignis haereticum docela patrná.

Mohlo by se tedy zdát, že “Luciferian Gnosis” není žádný velký zázrak. Ona to je vlastně pravda, protože zázrak se tomuto kolumbijskému triu vytvořit skutečně nepodařilo. Je tu však několik ale, které z desky nakonec přece jen dělají záležitost, po jejímž doposlouchání v člověku zůstanou pozitivní dojmy. Mezi tato ale bezesporu patří to, že i přes nepříliš velkou originalitu jsou Ignis haereticum skladatelsky zjevně na vysoké úrovni. Napříč celou nahrávkou není příliš velký problém narazit na povedené momenty, a to aniž by výsledek ztrácel na kompaktnosti. Jinými slovy řečeno, album je rozhodně soudržné a celých 50 minut vyzařuje jednolitou atmosférou, nejedná se ovšem o monotónní muziku, v jejíchž útrobách by se posluchač ztrácel. À propos těch 50 minut – to je další pozitivum. Takováto stopáž už nepatří k nejskromnějším, Ignis haereticum ji však dokázali naplnit smysluplně, “Luciferian Gnosis” tak rozhodně nepůsobí natahovaným dojmem a není problém udržet pozornost až k finálnímu outru “Sic luceat lux vestra!”.

Někdy se mi zdá, že metalové nahrávky trpí takovým nepříjemným neduhem, že nejsilnější atmosféru má právě intro a outro, což jsou v tomto případě “Sub tuum praesidium” a již zmiňovaná “Sic luceat lux vestra!”. “Luciferian Gnosis” však naštěstí tímto případem není, jelikož není od věci hovořit o poměrně povedené atmosféře v průběhu celého alba. Mohlo by se zdát, že se tak děje především díky zřejmému středobodu desky v podobě dvanáctiminutového opusu “Sekhem-Hra Apep”, který skutečně je asi tím největším vrcholem počinu. Nicméně ani další položky tracklistu nijak zvlášť nezaostávají, ať už se jedná třeba o pomalejší titulní kus “Lucifer Gnosis”, jenž graduje k výtečnému kytarovému závěru, anebo zajímavě vystavěné skladby jako “Ad serpentem tortuosum” či “De sphinge revelationem mysterii”, v nichž Ignis haereticum umně přechází od pomalejších momentů přes povedené kytarové melodie až k typicky black metalové agresi.

Poslední dva doposud nejmenované songy, tedy “Mysterium fidei” a “Exercitatus spiritualium”, se nesou v rychlejším tempu – první zmíněná po celou svou délku, druhá již s nějakou tou vsuvkou ve střední rychlosti. Snad i proto obě patří asi k tomu nejméně zajímavému na “Lucifer Gnosis”, byť “Exercitatus spiritualit” několik kvalitních nápadů taktéž obsahuje. Ignis haereticum mi totiž přijdou přesvědčivější právě v těch momentech, kdy se (většinou úspěšně) pokoušejí vytvořit rituální nálady. Naštěstí však právě toto tvoří většinu hrací doby a navíc v těch delších kompozicích jako “Sekhem-Hra Apep” nebo “De sphinge revelationem mysterii” mají i ty sypačky zjevné opodstatnění. I když… vzato kolem a kolem ani třeba ta “Mysterium fidei” není vůbec špatná, jen mi ty skladby typu “Sekhem-Hra Apep” přijdou prostě působivější.

Navíc je určitě nutno dodat, že ačkoliv Ignis haereticum už nějakou dobu fungují, “Lucifer Gnosis” je jejich první dlouhohrající deskou. S ohledem na tento fakt nelze vlastně prohlásit nic jiného, než že Kolumbijci odvedli výbornou práci. “Lucifer Gnosis” sice určitě ani zdaleka není tak skvělým albem, aby mohlo aspirovat na přední příčky v žánru za loňský rok, ale určitě jde o počin, jaký si budu pamatovat a u něhož si umím představit, že se k němu tu a tam i zpětně vrátím. Budou-li navíc Ignis haereticum na případných dalších počinech směřovat kvalitativně vzhůru, pak se jistě bude na co těšit, když už i “Lucifer Gnosis” je počinem, jaký nemám problém doporučit těm z vás, kdo jste příznivci okultního black metalu.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.