Země: USA Žánr: black metal Datum vydání: 25.10.2013 Label: Season of Mist Tracklist: 01. Force of the Floating Tomb 02. Darkness Flows Towards Unseen Horizons 03. Obscure Verses for the Multiverse 04. Spiritual Plasma Evocation 05. Master of the Cosmological Black Cauldron 06. Joined by Dark Matter, Repelled by Dark Energy 07. Arrival of Eons After 08. Inversion of Ethereal White Stars 09. Infinite Interstellar Genocide Hodnocení: H. – 8/10 Stick – 9/10 Průměrné hodnocení: 8,5/10 Odkazy: facebook / bandcamp

Na metalové scéně je poměrně běžné kdekoho nazývat legendou, a to i v případech, kdy je to přinejmenším diskutabilní nebo dokonce úplná blbost. Například takoví pořadatelé koncertů jsou kolikrát v rámci co nejlepšího proma schopni tímhle přídomkem častovat i skupiny, které fungují sotva pět let a mají za sebou třeba jedno, dvě alba. Tak trochu výjimkou je v tomhle black metal, protože zde nejsou kapely označovány jako legendární, nýbrž jako kultovní. Dneska se tak mluví skoro už o každém druhém projektu, kulty létají vzduchem s větší kadencí než zákusky při dortové bitvě a dost často jde i o samozvaný kult, kdy to o sobě rozhlašují spíš samotní hudebníci. Díky tomu všemu podobné pojmy už dávno ztratily na údernosti, ale i přesto jsou naštěstí stále kapely, jež můžete bez sebemenších problémů za kult označit, a bude to setsakra na místě – a Inquisition jsou jednou z nich.

Přestože jsou Inquisition americkou kapelou a působí v ní Američané, základy formace položil Dagon během svého pobytu v Kolumbii už koncem 80. let. Po svém návratu do USA se dal roku 1996 dohromady s bubeníkem Incubusem a od té doby fungují jako duo a neustále pilují svůj typický a nezaměnitelný sound – a právě to je možná věc, kterou jsem si na Inquisition vždy cenil nejvíce, že ten jejich black metal je totiž natolik charakteristický, že si jej prostě nemůžete splést. O to se stará především Dagon, na němž stojí dva nejtypičtější elementy muziky Inquisition. Tím je doslova unikátní kytarová práce s melodiemi, na něž mají Inquisition snad patent, a upřímně říkám, že neznám jakoukoliv jinou skupinu, jejíž hra na kytaru by zněla podobně, jako je tomu u Inquisition. Druhým zmiňovaným prvkem je svérázný kvákavý vokál, jenž místy opravdu zní, jako kdyby snad pocházel od žáby. Pokud tvorbu Inquisition neznáte, tak si možná poklepete na čelo, co to jako má být za hovadinu, aby tam kdosi do mikrofonu kvákal, ale ono to prostě funguje naprosto excelentně a přidává to té hudbě další dílek do osobitého feelingu Inquisition.

Tohle všechno jsou ovšem věci, které Inquisition už dávno ve své tvorbě zavedli, takže asi málokoho překvapí, že i nejnovější deska s názvem “Obscure Verses for the Multiverse”, která je celkově šestým dlouhohrajícím počinem v historii skupiny, veškeré typické prvky muziky dvojice Dagon–Incubus obsahuje také a v hojné míře. Z tohoto pohledu novinka určitě nepřekvapila, ale asi jen těžko šel někdo do poslechu s tím, že očekává, že Inquisition nějak brutálně uhnou ze svého nastoleného směru nebo se dokonce zbaví svého originálního soundu. Pro mě osobně bylo “Obscure Verses for the Multiverse” zajímavé z trochu jiného důvodu (když pominu, že jeden z důvodů, proč se na album těšit, byl ten, že to jsou prostě Inquisition), a sice že právě minulý opus “Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm” z roku 2010 – i když asi půjdu trochu proti proudu – pro mě byl dosavadním vrcholem celé diskografie kapely, tak jestli se povede nastavenou laťku posunout ještě o kousek výš, což už by znamenalo fakt absolutní bombu, jelikož “Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm” je podle mého skromného soudu po všech stránkách naprosto excelentní deska, jež zcela právem patřila mezi žánrové vrcholy svého roku.

Pravda je taková, že to se v mých očích nepovedlo a novinka svého fenomenálního předchůdce nepřekonala. I když je mi zcela jasné, že se najdou fandové, kteří se mnou nebudou souhlasit, pro mě osobně vrcholem stále zůstává zcela jasně “Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm”. To ovšem v žádném případě neznamená, že by “Obscure Verses for the Multiverse” byla špatná deska, protože tak to není ani omylem. Inqusition i tentokrát nahráli vážně skvělé album, které do posledního puntíku naplňuje to, co chci od Dagona a Incubuse slyšet. Co to je, zaznělo už výše – samozřejmě se jedná o onen charakteristický sound a z něj pramenící nezaměnitelný feeling. Osobně se mi nejvíc zamlouvají songy, kde je právě tohle nejmarkantnější, což je na novince případ například titulní “Obscure Verses for the Multiverse”, “Joined by Dark Matter, Repelled by Dark Energy”, “Arrival of Eons After”, “Inversion of Ethereal White Stars” nebo třeba “Master of the Cosmological Black Cauldron” s jednou perfektní pasáží ve svém středu. Ne, že by ostatní písničky ony typické prvky Inquisition neobsahovaly, protože ta deska je jimi doslova přecpaná celá, ale ve jmenovaných kusech mi přijde, že ony vybrnkávané melodie čistě pocitově hrají o trochu podstatnější roli, což se mi líbí.

Hlavní je však to, že “Obscure Verses for the Multiverse” rozhodně nedělá jménu Inquisition ostudu a jedná se o desku, která naprosto bezezbytku naplňuje kvalitativní standard skupiny. Že jsou mezi jednotlivými počiny mírné odchylky a že třeba předchozí fošna mně osobně sedla ještě víc, už je věc relativně vedlejší, protože stěžejní je fakt, že ta úroveň tam pořád je a že Inquisition opět potvrdili, že nejsou mnohými opěvováni jen tak pro srandu.

Další názory:

Nesvatá dvojice z USA vydala své šesté dlouhohrající album, které bylo jejich fanoušky velice očekáváno. Rozhodně ne nadarmo, Inquisition totiž platí za smečku, která nabízí svojský zvuk, zajímavou textovou náplň a celkově zážitek z poslechu jejich hudby. Není tomu jinak ani na aktuální fošně. Dagonův typicky skřehotavý vokál dominuje výletem kosmickými dálavami. Podtrhuje jej relativně originální zvuk i způsob hraní kytarových riffů a vybrnkávané melodie, které si mě okamžitě omotaly kolem prstu. Za všechny můžu zmínit krásné vybrnkávání v “Joined by Dark Matter, Repelled by Dark Energy”, žádné teplometné palby, kdy nevíte, kdy vám hlava stojí, ale rozvážný postup přes písky času až směrem k temné hmotě. I přes spoustu nářezových pasáží je tu nejsilnějším prvkem především atmosféra. Vše je zabaleno v nádherném obalu z pera Paola Girardiho. “Obscure Verses for the Multiverse” pro mě nejspíše bude platit za jednu z nejlepších black metalových desek letošního roku.
Stick