Země: Česká republika Žánr: metal Datum vydání: listopad 2013 Label: X Production / Redblack Productions Tracklist: 01. Božská komedie 02. Ať shoří v pekle všechny kapely světa! 03. Nejsvětější trojice 04. Píšu ti švabachem 05. Sfoukni za mě svíci 06. Bioprodukt podsvětí 07. Až se to tu otočí 08. Základy zla 09. Polevil jsem v modlitbách 10. Démoni jsou mezi námi 11. Ďábel pode mnou 12. Neprojdou! Hodnocení: 7/10 Odkazy: web / facebook / bandzone

Brněnská Insania pro mě už dlouhá léta představuje kapelu, jíž jsem celkem úspěšně ignoroval, a to i přesto, že jsem si plně vědom jména, které si za svou historii tvrdou prací vydobyla. Přirovnal bych tento stav ke vztahu k knížce, u níž znám pouze název, nicméně obsah jde naprosto mimo mě. Tedy, abych byl přesný, ne, že bych neměl teoretickou znalost toho, čím se Insania na svých albech zabývá, ale přesto jsem je doposud přehlížel. Hodilo by se říct, že záměrně, ale to není úplně přesné, takže spíš vědomě. Je to sice recenzentské klišé, ale když se naskytla možnost napsat recenzi na nové album s titulem “Zapal dům poraž strom…”, tak jsem dlouho neváhal, protože to pro mne konečně byla příležitost nahlédnout pod roušku, jíž jsem doposud neměl zájem odkrývat. Asi se to dá čekat, ponděvadž už je to taky skoro-klišé, ale nakonec se ukázalo, že veškeré předsudky (jo, přiznávám, že českou rock/metalovou scénu zrovna nemusím) šly během prvních pár poslechů rychle stranou a samozřejmě jsem si začal vyčítat, proč jsem byl dlouhá léta takový ignorant. “Zapal dům poraž strom…” mě nakonec přimělo k poslechu předešlých alb, díky čemuž jsem si mohl udělat ucelenější obrázek o současné tvorbě této crossoverové čtveřice. Tolik k mému vztahu ke kapele, ale nyní se pojďme věnovat novince.

Osmé studiové album Insanie naplno vystihuje hudební náplň, kterou si běžný posluchač pod škatulkou crossover může představit. Samozřejmě, že hodně důležité jsou kytary. Ty jsou většinou pěkně řízné a hutné při zachování chytlavosti, ale “Zapal dům poraž strom…” mě velmi mile překvapilo množstvím samplů, klávesových ploch a vlastně veškeré elektroniky, jež pomáhá odtahovat album od tuctových českých kapel, které možná hrají v zásadě totéž, tedy kytarový rock/metal, ale v podání Insanie je cítit strašná hravost a lehkost, kterou umocňují velmi dobré texty plné sarkasmu, kdy i nábožensky orientované rýmy nepůsobí nepatřičně a je radost je poslouchat (“Ježíš vás miluje, ale my vás milujem taky (…) Ježíš nám může a vy nám můžete taky” z druhé “Ať shoří v pekle všechny kapely světa!”). Přestože jsem se zrpvu leknul celkem dlouhé stopáže, kdy v rámci stylu jindy přívětivá třičtvrtě hodinka bývá často vražedná, tak má album takový příjemný spád, že jsem si kolikrát ani neuvědomil, že na mě čeká už jen závěrečná “Neprojdou!”.

Pohodová kombinace HC, punku a crossoveru má v podání Insanie velmi podstatné plus, které nahrávku tlačí hodně vzhůru. Je to taková žánrová volnost a nenásilnost, s jakou “Zapal dům poraž strom…” uhání ke svému závěru. S každou další skladbou jsem dokázal najít momenty, co životnost daného kousku šikovně prodlouží, jako třeba dětský vokál v “Píšu ti švabachem”. Nečekejte sice žádné progmetalové postupy, takže energičnost a útočnost mají hlavní slovo, ovšem neděje se tak na úkor kvality desky, kdy si ani u hitovky “Bioprodukt podsvětí” s mírně tanečním rytmem a všudypřítomnými klávesami nehodí zařazení mezi klasicky tuctové odrhovačky pro vidláky, jak se může zdát. Tento vál nakonec klidně vytáhnu jako jeden z nejlepších z celé desky, protože skočná atmosféra, která naplno propukne ve zpěvném refrénu, doslova nutí zanotovat si. Přičtěte si k tomu velmi povedný sound, kde jsou jednotlivé prvky spojeny dohromady, aniž by druhý jakkoli strádal a musíte uznat, že “Zapal dům poraž strom…” přímo láká k poslechu.

Nebudu jednotlivé písně rozebírat stylem jeden kus za druhým, protože bych tím zcela určitě dokázal pohřbít potenciál, který tkví v hravosti jednotlivých skladeb. Ty, ač jsou v rámci dosavadní diskografie (slyšel jsem předešlá tři alba) kvalitními písněmi, tak dokážu dost dobře pochopit, že standardnímu posluchači přijdou jedna jako druhá, s čímž jsem měl zprvu problém i já. Možná za to může uniformní kompoziční styl, kterýžto se točí “pouze” kolem klasického mustru střídání slok a refrénu, což je sice v souladu s hudebním směřováním kapely, ale dovolím si tvrdit, že drobné zvraty či přechody by se rozhodně neztratily. Mezi ty nejlepší momenty patří hned úvodní klipovka “Božská komedie”, jejíž stavba, kdy se k jízlivému zpěvákovi Polymu postupně přidávají klávesy a kytara s chytlavým sekaným riffem, je velmi nakažlivá. Hodně se mi líbí kytarová “Nejsvětější trojice”, která svým rychlejším tempem, jenž je oproti zbylým skladbám na jiném levelu, přilévá pomyslný olej do ohně.

O hitové “Píšu ti švabachem” a taneční “Bioprodukt podsvětí” už řeč byla, takže ještě vypíchnu šlapavou “Základy zla”, s podivným zvukem kosmických kláves a “Ďábel pode mnou”, jež působí jako nejtemnější položka alba. Těžko říct, jestli za to můžou hororové klávesy v refrénu, nebo jakoby-doomově zvrácená sloka, v níž Poly opustí svůj přirozeně řízný vokál, ale píseň je to velmi povedená. Vzhledem k tomu, že většina skladeb má nepopiratelný hitový potenciál, je na místě otázka, zda funguje novinka pouze jako soubor jednotlivých písní poskládaných vedle sebe, nebo dává smysl i jako celek. Sám za sebe volím druhou možnost, protože jsem neměl sebemenší problém album otočit i několikrát za den, aniž bych se musel upínat na těch několik nejsilnější fláků, jež vyčnívají.

“Zapal dům poraž strom…” bych nejjednodušeji popsal jako zábavnou metalovou desku, které však nechybí nadhled, takže neznalí se nemusí bát prvoplánových textů a průhledného hudebního základu. Přemýšlel jsem, ale takhle z hlavy mě vážně nenapadá tuzemská kapela, k níž by se Insania dala přirovnat, což je dobře, protože tak můžu s klidným srdcem říct, že je to parta originální, hudebně neotřelá, jíž lze doporučit všem posluchačům, kterým naše středněproudová rocková scéna leze krkem. Takhle příjemnou záležitost jsem vlastně ani nečekal, takže proč to neříct – Insania mě mile překvapila, tudíž slušná sedmička jí budiž odměnou.

Další názory:

“Zapal dům poraž strom…” pro Insanii rozhodně není nějakým přelomovým počinem, který by tvorbu kapely posunul nějak výrazněji dopředu, spíš bych řekl, že album více či méně pokračuje na úplně stejné vlně předchozích desek jako “Kult hyeny” nebo “Rock’n’Freud”. Na druhou stranu ale “Zapal dům poraž strom…” nastavenou laťku rozhodně nepodlézá a odpovídá kvalitativnímu standardu těchto brněnských harcovníků, jenž také není zrovna malý. Jenže i přesto, že novinka od minula nepřináší nic nového, pořád je to setsakra zábavné a veškerá esa, která má Insania v rukávech, tu opět jsou. Tím mám na mysli parádně chytlavou, ale ne prvoplánovitou muziku v nezaměnitelném a jen těžko zařaditelném stylu, klasicky hodně povedené texty a charakteristický vokál Petra “Polyho” Pálenského. A i když třeba na první poslech nemusí člověku sednout úplně každý song, hodně brzy se ze všech vyklubou hitovky. Například hned úvodní klipovka “Božská komedie” mě napoprvé příliš neoslovila, ale postupem času se pro mě stala jedním z nejzábavnějších kusů. Mezi další pecky, které mně osobně šmakují nejvíce, bych pak dále zařadil songy “Nejsvětější trojice”, “Píšu ti švabachem”, “Základy zla” a závěrečnou “Neprojdou!”.
H.