Země: Nizozemsko Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 28.9.2018 Label: Eisenwald / Haeresis noviomagi Tracklist: 01. Vlakte 02. Regnum 03. Verban 04. Heriwalt Hrací doba: 44:44 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Sure Shot Worx / Carcosa PR

Nizozemský borec Omar K., dost často vystupující spíše jen pod jménem O (osobně mám pro tyhle jedno-písmenkové zkratky fakt pochopení), se tu v našich recenzích v relativně nedávné době objevil již dvakrát. Jedná se totiž o jednoho z těch činorodých muzikantů, kteří mají na triku větší množství různých projektů.

Konkrétně jsme se tu bavili o debutu „Fertile Descent“ projektu Solar Temple a také o splitku „De oord“ mezi kapelami Turia a Fluisteraars, z nichž O hraje v té první jmenované. Vedle toho má v portfoliu i další kapely jako Galg, Lubbert Das (první řadovka „De plagen“ vyšla loni v zimě), Nusquama (debut „Horizon ontheemt“ je venku od března – minimálně ten plánuji také ještě napsat) anebo Iskandr.

Jak vidno, většina jeho projektů má za sebou debutová alba, která navíc vyšla v docela krátkém časovém horizontu. Iskandr je společně s Turia jediná skupina pana O (jedno písmenko je sice cool, ale skloňovat se to kurva nedá), která má těch dlouhohrajících počinů na kontě víc. Ale ne o moc. Loňská nahrávka „Euprosopon“ je totiž druhou velkou deskou Iskandr, které předcházel debut „Heilig land“ a EP „Zon“ (obě věci pocházejí z roku 2016).

Od „Heilig land“ se hudba Iskandr hodně posunula. Debutová placka nabízela relativně syrový sound black metal s hypnotickými pasážemi, jenž neměl zas tak daleko třeba k takovým Urfaust… tedy svou formou, nikoliv přímo kvalitou, poněvadž Urfaust jsou přece jenom dost jinde a výš. Čímž ale neříkám, že by „Heilig land“ bylo špatné.

„Euprosopon“ má oproti tomu blíž k… no, třeba k novějším věcem Turia nebo k Solar Temple. Při pozorném poslechu lze sice postřehnout jisté analogie mezi debutem a druhým albem například v melodiím, ale obecné směřování „Euprosopon“ ke standardnímu pojetí atmospheric black metalu je evidentní. V zásadě jde o dobrou desku, která nabízí vydařenou atmosféru a jejíž poslech mě baví, ale mám tak trochu pocit, že O nasměřoval i svůj další projekt do podobných vod, což mi přijde jako škoda.

Všechny tyhle personálně propojené formace vydávající pod Haeresis noviomagi znějí v jádru vlastně dost podobně a víc než hudebně je navzájem odlišuje skladba hudebníků, jaká je v té které kapele zrovna namíchaná. Třeba v případě Iskandr je na to O úplně sám, ale zas tak zásadní rozdíl to neudělá. Kór když je sám spíš formálně, protože bicí na „Euprosopon“ mu jako host nabouchal Mink Koops, s nímž tvoří Solar Temple. Nehledě na skutečnost, že Mink dále hraje – pozor, bude to zcela překvapivé – v Galg, Nusquama a Fluisteraars.

Celá tahle podobnost trochu smazává rozdíly mezi určitými projekty a snad jim i lehce škodí. Vezmeme-li ovšem „Euprosopon“ samo o sobě a bez širšího kontextu (ponechme nyní stranou, nakolik je přehlížení takového kontextu rozumné), jedná se o vydařenou nahrávku, což už jsem ostatně výše naznačoval. Najdete tu vkusně zahraný atmospheric black metal, jemuž neschází náladotvornost a který v jistých pasážích nápadně připomene ukrajinské Drudkh (když si tak uvědomím, kolik desek mi někde připomene Drudkh, říkám si, že vliv téhle ukrajinské veličiny na tuhle specifickou odnož black metalu je skutečně obrovský). Nejde popřít, že za nahrávkou takových kvalit jako „Euprosopon“ se skrývá určitý talent. Přítomnost skladatelského umu i smysl pro náladotvornost Iskandr upírat nelze, poněvadž určité momenty „Euprosopon“ jsou fakt dobré. Jen si říkám, že by tomu možná nezaškodila snaha o víc vlastní ksicht, a to jak v rámci vlastní tvorby, tak obecně.

Uznávám nicméně, že je trochu paradoxní tohle říkat zrovna u „Euprosopon“, jelikož z těch tří nedávno recenzovaných počinů mi právě tahle deska přijde asi nejlepší, ačkoliv i „De oord“ a „Fertile Descent“ se mi zdály přinejmenším fajn. Každopádně, pokud tomuhle druhu black metalu nebo zmiňovaným asociacím holdujete, Iskandr vás s dost velkou pravděpodobností bude bavit také.