Země: USA Žánr: death metal Datum vydání: 10.4.2012 Label: Metal Blade Records Tracklist: 01. Children of Deceit 02. Nourishment Through Bloodshed 03. Imperium Wolves 04. Tongueless and Bound 05. Black Discharge 06. The Manipulation Stream 07. The Deity Misconception 08. Fearmonger 09. Tarnished Gluttony Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: facebook / twitter

Pětice z Arizony, Job for a Cowboy, se relativně rychle vypracovala v mladé “hvězdy” death metalové scény. Hned debut “Genesis” se umístil na 54. místě albového žebříčku Billboard. Novinkové “Demonocracy” (87. místo Billboard 200) je jejich třetí album a již první uvolněné ukázky dávaly tušit, že bychom měli mít co do činění s kvalitní porcí hudby. A tu nám taky Job for a Cowboy na novém albu servírují v plné míře. Již po několika prvních posleších jsem měl jasno a pasoval “Demonocracy” na jasně nejlepší počin v kariéře kapely, zvláště vezmu-li v potaz předchozí nepříliš povedené “Ruination”.

O produkci se stejně jako minule postaral Jason Suecof, který je již delší dobou známkou kvalitně odvedené práce a zvuk novinky tento fakt jen potvrzuje. Zvuk se pročistil a zpřehlednil ještě o něco více než minule. Job for a Cowboy se s každým albem trošku vyvíjí, a přestože není posun mezi “Demonocracy” a “Ruination” tak patrný, jako tomu bylo naposledy, borci se trošku více posunuli k techničtějšímu pojetí death metalu s občasnými melodickými vyhrávkami a skvělými sóly Tonyho Sannicandrose (jedná se o jeho první album v řadách skupiny) a Alana Glassmana. Když už jsme u otázky personálního obsazení, tak je vhodné zmínit dalšího nového člena kapely, basáka Nicka Schendzielose, který odvedl rovněž skvělou práci. Díky práci Suecofa si jeho umění vychutnáte dvojnásob, protože basa není nesmyslně utopená za kytarovou hradbou.

Aby však nedošlo k nějaké mýlce, když jsem mluvil o melodiích a čitelnější produkci, Job for a Cowboy se s ničím nemazlí, o čemž svědčí hned úvodní skladba “Children of Deceit”, která začne tak brutálně, jak jen to jde. Dostatečně chytlavý otvírák, při kterém si fanoušci na koncertě jistě zlámou vazy. Hodně se povedla druhá polovina skladby, kdy skupina zničehonic zvolní a za přítomnosti dlouhého kytarového sóla skladba pomalu plyne k opět již brutálnímu závěru. Milovníci ultrarychlých bicích (Jon “The Charn” Rice je neskutečné zvíře) si zaručeně přijdou na své. V předposlední “Fearmonger” se dokonce dočkáme něčeho, čemu by se dalo s pořádnou dávkou nadsázky říct krátké bicí sólo. Tuhle skladbu celkově řadím mezi nejpovedenější na albu, spolu s poslední rozmáchlou “Tarnished Gluttony”, která s délkou něco přes 6 minut získává epičtější rozměr, a dokážu si představit, že by se tímto směrem mohli Job for a Cowboy v budoucnu vydat.

Musím říct, že ačkoli jsem to po minulých zkušenostech nečekal, docela mě zaujal projev Johnyho Davyho, nebo abych byl přesnější, jeho zpěv mi nelezl na nervy. Není žádným tajemstvím, že Davy nedisponuje nijak oslnivým hlasovým rozsahem, variabilitou či originální barvou hlasu, svým nasazením však tento nedostatek dokáže umně zakrýt. S tím jsem měl na prvních dvou albech trošku potíž, prostě jsem se ho rychle přejedl. Přesto, i na novince jeho projev občas sklouzává k jisté monotónnosti, pak naštěstí přijde skladba jako “Black Discharge”, “Nourishment Through Bloodshed” nebo již zmíněná “Tarnished Gluttony”, kterými si okamžitě napraví reputaci.

Když tak nad tím přemýšlím, tak album nemá žádné vyloženě slabé místo, nenarazíte ani na nepovedenou skladbu, stopáž je tak akorát. Osobně bych viděl “Demonocracy” jako jedno z těch alb, přes které se lze snadno dostat k death metalu. Pokud jste mu nikdy neholdovali, tak právě sbírka devíti relativně chytlavých vypalovaček je ten správný začátek, jak se dostat ke klasikům žánru. Přesto albu k dokonalosti něco chybí. Nevím, jak to vysvětlit, ale takové to pověstné “něco”, co vás donutí album sjíždět od začátku do konce znovu a znovu. To jsem si tam nedokázal najít. Z tohoto důvodu 7,5/10.

Další názory:

Nářez – těžko lze asi “Demonocracy” vystihnout lépe. V případě Job for a Cowboy model 2012 bych už se docela zdráhal hovořit o deathcoru, jak tomu bylo v případě starších počinů, “Demonocracy” již definitivně spadá do hájemství death metalu v hodně moderním hávu, což je ale vcelku formalita, hlavní je to, že novinka Job for a Cowboy je vskutku drtící materiál, jehož hlavní předností je opravdu brutální tah na bránu, sem tam ozvláštněný nějakou technickou finesou nebo zajímavou melodií. Z mého se jedná o docela slušné překvapení, jelikož předcházející alba mi nic moc neříkala, kdežto “Demonocracy” je dle mého názoru opravdu povedená věc. Snad jedinou výtku bych směřoval k tomu, že se deska v druhé polovině stane trochu jednotvárnou, což by alespoň částečně šlo odbourat tím, kdyby kapely nezařadila poněkud netypickou, ale skvělou “Tarnished Gluttony” až na samotný závěr, ale někam do středu nahrávky. Nicméně, líbí se mi to, o tom žádná!
H.