Kaleikr - Heart of Lead

Kaleikr – Heart of Lead

Kaleikr - Heart of Lead

Země: Island
Žánr: progressive black metal
Datum vydání: 15.2.2019
Label: Debemur Morti Productions

Tracklist:
01. Beheld at Sunrise
02. The Descent
03. Of Unbearable Longing
04. Internal Contradiction
05. Neurodelirium
06. Heart of Lead
07. Eternal Stalemate and a Never-ending Sunset

Hrací doba: 47:57

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Debemur Morti Productions

Na poslech „Heart of Lead“ jsem se docela těšil. Vždyť kdo by neočekával něco zajímavého od alba s tak parádním obalem, jakým se může pochlubit prvotina islandských Kaleikr. Když k tomu přihodíte, že desku vydavatelsky zaštítil label formátu Debemur Morti, tak už lze prostě předpokládat, že výsledek nebude žádná kokotina. Což ve finále ani není, přesto mám pocit, že jsem od „Heart of Lead“ dostal mnohem méně, než v co jsem doufal.

Přesně si ale musíme ujasnit jednu věc. Kaleikr se sice na první pohled tváří jako docela nová formace, ale to je pravda jen zčásti. Formace vznikla z popela Draugsól, kteří v roce 2017 vydali svou debutovou řadovku „Volaða land“, aby koncem loňska ohlásili svůj rozpad a zároveň s ním i pokračování právě v Kaleikr. Do nového působiště „přestoupili“ dva ze tří členů Draugsól, bubeník Kjartan Harðarson a Maximilian Klimko, jenž se stará o vše ostatní; chybí tedy Axel Jóhannsson, který v Draugsól zastával pozici zpěváka, ale dále jej můžete znát třeba z Mannveira.

Věřím, že „Volaða land“ většina z vás zachytila. Nejednalo se sice o album, které by na scéně vyloženě udělalo bordel a nechalo davy posluchačů v němém úžasu, ale svoje publikum si určitě našlo, obzvlášť s ohledem na to, jakého výsadního postavení si black metal z Islandu v posledních letech užívá. Mě osobně ale „Volaða land“ moc nezaujalo. Přišlo mi to jako relativně obyčejná deska s pár solidními momenty, ale celkově vzato žádný zázrak. Zanedlouho to zapadlo a vesměs jsem zapomněl.

„Heart of Lead“ v jistých ohledech na „Volaða land“ navazuje, není zas takový problém určitou kontinuity slyšet, ale stejně tak přináší i posun a v mnohých aspektech je o kus dál. Zvuk je čitelnější, což koresponduje s laděním nového materiálu do ještě progresivnějších vod. Pokud byste se těšili na další dávku typického chladného islandského black metalu, „Heart of Lead“ vás nejspíš zas tak moc neuspokojí. Namísto chaotických kejklí nabízí kolikrát spíš melancholičtější nálady. Víc než k formacím typu Misþyrming jsme kolikrát blíže ke skupinám jako třeba norští In Vain. Ostatně i třeba z toho, jak se Kaleikr prezentují na fotkách, je cítit, že nejspíš nechtějí hrát nějaký zlo black metal, nýbrž inteligentní moderní „hipsterskou“ podobu žánru.

Nic z toho samo o sobě není samozřejmě špatně, přesto mě „Heart of Lead“ příliš nebaví. Z formálního hlediska na něm není vlastně hloupého nebo nedotaženého. Skladby jsou poskládané chytře, jsou dostatečně variabilní, nabídnou zvraty i dobře vymyšlené melodické linky a celkově si myslím, že pojmenování „progresivní“ lze v případě Kaleikr bez větších problémů obhájit, byť je tím myšlen víc odklon od tradičních podob žánru než skutečné hudební vizionářství a/nebo inovátorství.

Kaleikr

Celkově vzato mě to ale nijak nebere. Snad i díky zvuku, který je na můj vkus zbytečně uhlazený. Mnohdy jsem si totiž uvědomil, že se mi třeba konkrétní pasáž čistě po hudební stránce vlastní líbí, ale i přesto to se mnou nic moc nedělá. Kam jinam tu vinu v takovém případě svalit než právě na zvuk? Například ve druhé „The Descent“ nebo v páté „Neurodelirium“ se v určitých chvílích ozvou melodie, které by měly být odzbrojující – ale nic. Když s člověkem nehnou ani pasáže, v nichž vykoukne tak krásný nástroj jako viola, s níž do třech songů přispěl hostující Árni Bergur ZoëgaÁrstíðir lífsins a Carpe noctem, také to zamrzí. Sice se na „Heart of Lead“ nechají najít o chvíle, které hudebně nejsou zas takový zázrak, a také vokál mi přijde zbytečně obyčejný, nicméně dobrých nápadů je tu moc na to, aby mohlo album takhle neškodně prošumět okolo.

Vzato kolem a kolem je pro mě „Heart of Lead“ docela rozporuplná nahrávka. Na jednu stranu slyším, že není vůbec špatná, ale nedokážu si ji moc užít. Navzdory vynaložené snaze mě to minulo, tudíž Kaleikr odložím a vracet se nebudu.


2 komentáře u „Kaleikr – Heart of Lead“

  1. Tohle je docela výstižná recenze. Za poslední týden jsem to projel zhruba 10x tam i zpět a mám úplně stejné dojmy. Formálně je vše v pořádku, instrumentální složka super, líbí se mi příjemně zastřený zvuk, jenže ve chvílích, kdy nahrávka podává své nejsilnější části, tak to není odzbrojující, ale neutrální a prošumí to kolem. Nakonec jsem zjistil, že mě na tom nejvíc baví asi ta komplikovanost a možnost rozplétat, než samotná hudební náplň.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.