King Gizzard and the Lizard Wizard - Infest the Rats' Nest

King Gizzard and the Lizard Wizard – Infest the Rats’ Nest

King Gizzard and the Lizard Wizard - Infest the Rats' Nest

Země: Austrálie
Žánr: thrash / stoner metal
Datum vydání: 16.8.2019
Label: Flightless / ATO Records

Tracklist:
01. Planet B
02. Mars for the Rich
03. Organ Farmer
04. Superbug
05. Venusian 1
06. Perihelion
07. Venusian 2
08. Self-Immolate
09. Hell

Hrací doba: 34:51

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp / instagram

„Infest the Rats’ Nest“ je nová, v pořadí patnáctá studiová fošna melbournských rodáků King Gizzard and the Lizard Wizard založených roku 2010. Po náročném roku 2017, kdy vydali pět alb, včetně zásadního „Flying Microtonal Banana“, si dali celkem oprávněně rok odpočinek, aby letos opět mohli potěšit příznivce ujetých hudebních výtvorů novou porcí muziky. Prvním chodem bylo v dubnu vydané „Fishing for Fishies“, na nějž jsem se těšil, ale nakonec mě docela minulo, takže i z plánované recenze sešlo. Tak alespoň krátce – přestože jde dost možná o nejsnáze poslouchatelné album King Gizzard and the Lizard Wizard, moc mě to rybaření ve stylu ztripovaného blues-boogie nevzalo. Bylo to vtipné, zprvu i zajímavé, ale po pár protočeních poslech omrzel.

Ještě před vydáním „Fishing for Fishies“ však přistál na internetu singl „Planet B“, který zněl naprosto jinak. Žádné rybičky, šumící potůček a zpívající ptáčkové, naopak, konec toho všeho a mohutné varování, že „THERE IS NO PLANET B!“. Jediné, co vytanulo na mysli, bylo: co to kurva je a jsou to vůbec oni? Není to jen nějaký vedlejšák toho šílence Mackenzieho? Samozřejmě, že to byli King Gizzard and the Lizard Wizard. Později přišlo oficiální info o dalším albu a také další singly, čímž se stvrdilo, že borci nyní budou hrát metal.

Metal, přesněji řečeno thrash metal, je tedy novou parketou v už tak obšírném rejstříku King Gizzard and the Lizard Wizard. Stylová obměna je tím pádem víc než znatelná. Rozdíl je však také v estetice celého „Infest the Rats’ Nest“, potažmo přístupu kapely k dílu. King Gizzard and the Lizard Wizard byli vždy o posouvání hranic, o experimentech, o využívání neznámých postupů. Kromě netradičních hudebních spojení se jednalo například také o využití iPhonů jako mikrofonů na debutu „12 Bar Bruise“, natočení westernové audioknihy v podobě „Eyes Like the Sky“, stvoření nikdy nekončící „Nonagon Infinity“ nebo mikrotonální „Flying Microtonal Banana“ a také labelům a posluchačům volně poskytnuté „Polygondwanaland“ ke stažení, vydání, prostě čemukoliv. „Infest the Rats’ Nest“ působí na poměry King Gizzard and the Lizard Wizard poněkud obyčejně. Nic inovativního se tu totiž nenachází. Víc než cokoliv připomíná novinka spíše složenou poctu danému žánru. Ale je to nutně špatně? Nemyslím si, i když je tento fakt asi tím nejslabším ohledně celé nahrávky. Na druhou stranu, už ta samotná radikální stylová změna je něčím, co je těmto Australanům vlastním, a koneckonců, nejdůležitější je nakonec prosté – baví/nebaví. A „Infest the Rats’ Nest“ rozhodně baví.

Gizzardí, Lizardí, Wizardí thrash spočívá především ve vzývání jeho prvotní podoby, tak jak ji známe z debutů Metallicy, Overkill nebo Slayer. Občas neurvalé kopáky a jednotlivé rozjezdy připomínají časy před-thrashové, tedy Motörhead. Zpěv svým frázováním připomene i Hetfielda, což v kombinaci s klasickým projevem Mackenzieho zní skvěle. Není to ale jenom o thrash metalu. King Gizzard and the Lizard Wizard si naštěstí zachovali svoji tvář, která se nejvíce projevuje v pomalejších, stonerových kouscích. Tato transformace z psychedelického rocku do stoner metalu dává smysl a funguje bez chyb.

Rovněž tak produkce celé desky sedí výborně, kdy ten archaický, tvrdý a zastřený zvuk dobře doplňuje jak skladby samotné, tak i textovou náplň, takže to eko-zelené poselství o ochraně planety skrze veškerý ten plíživý dým a létající hobliny od kytar dobře vynikne.

Na „Infest the Rats’ Nest“ se tak nachází ryze thrashové ataky jako už zmíněná hitovka „Planet B“ se skvělým refrénem, ale i stonerové, v případě „Superbug“ až doomové skladby. Mojí nejoblíbenější se brzy stala druhá „Mars for the Rich“, která má v sobě sedmdesátkového ducha a několik neuvěřitelně silných motivů. Neméně zábavné jsou také oba party „Venusian“ nacházející se na druhé straně desky, jež pojednává o obsazování Venuše, ale i všechny ostatní zářezy, snad jen s výjimkou slabší „Perihelion“. Singlovky „Organ Farmer“ a „Self-Immolate“ představují ten nejklasištější thrashový kvapík, určitě mohlo dojít k větší nápaditosti, ale i tak jednoduše baví, stejně jako závěrečná „Hell“.

Věřím, že některým fanouškům King Gizzard and the Lizard Wizard může přijít „Infest the Rats’ Nest“ možná až hloupé. Žádné velké rozmýšlení ani pokusy se někam posouvat, prostě jen vzít kytary a namlátit to tam. Spousta mániček je však jistě spokojena. Vlastně se jim povedlo stvořit jednu z nejzajímavějších a nejzábavnějších thrashových nahrávek za poslední dobu, kterou navíc výborně oživuje stonerový závan. Není bezchybná, není výjimečná, ale vím, že se k ní budu rád vracet.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.