 |
| Země: USA Žánr: avantgarde / technical black metal Datum vydání: 30.9.2015 Label: Avantgarde Music Původní vydání: 30.7.2015, selfrelease Tracklist: Hrací doba: 35:29
|
Ačkoliv Krallice, čtyřhlavé těleso ze Spojených států, za sebou nemá ani deset let existence, rozhodně ho lze pokládat za etablovaný a stabilní článek tamější black metalové scény. Vlastně bych se ani nebál jít do tvrzení, že Krallice jsou jednou z nejzásadnějších black metalových kapel ze zámoří. Samozřejmě, že věhlasu Wolves in the Throne Room, Agalloch neřkuli Deafheaven, tahle čtveřice nedosáhla a patrně ani nedosáhne, nicméně svým originálním black metalovým pojetím přesáhla americký rybníček a vytvořila jistý chaotický protipól k francouzské scéně.
Kapela eponymně debutovala v roce 2008 a dá se říct, že právě tato nahrávka zůstává dodnes tou nejzásadnější. Zde Američané představili svou unikátní black metalovou vizi založenou na technicky náročném kytarovém chaosu, jenž se jen hemžil změnami temp a ostrými zvraty. Už to samo o sobě vyžadovalo velkou posluchačskou otevřenost. Krallice navíc sázeli na dlouhé celky a skladby kolem deset minut nepředstavovaly výjimku, ale pravidlo. K posluchačské otevřenosti bylo třeba ještě velké dávky vytrvalosti a touhy komplikované kompozice rozkrývat a postupně si je osvojovat. To samé lze říct i o dalších nahrávkách, které debut věrně následovaly a vycházely s jednoročním, případně obročním rozestupem. Dělo se tak až do roku 2012. V tu chvíli měli Krallice odslouženo pět let a jejich podpis šlo nalézt hned pod čtyřmi řadovými nahrávkami. Další dva roky však novou desku nepřinesly a s dlouhohrající novinkou kapela vyrukovala až v loňském, čerstvě ukončeném roce.
Tvorbu Krallice jsem vždy respektoval. Pozdával se mi ten svojský přístup a poukázání na fakt, že i chaotický black metal jde hrát jinak než pomocí vyjadřovacích prostředků francouzského exportu. Výsledek necílil ani tak na okultní atmosféru, ale na intenzitu a až mathcore evokující chaos. Byl hádavý, avšak rozhodně ne neohrabaný a roztříštěný. I přesto jsem se do Krallice nikdy vážněji nezaposlouchal, klouzal po povrchu jednoho dvou poslechů a snad jen debut jsem protočil víckrát. Pádným důvodem byla i dlouhá stopáž pokaždé přesahující jednu hodinu, což mi s přihlédnutím k povaze hudby přišlo vždy přestřelené a odrazující.
Novinku vnímám jako jistý zlom hned ze dvou pohledů, z pohledu kapely i z toho mého posluchačského. Začnu hamounsky optikou mou. „Ygg huur“ jsem bral příležitost, jak se do tvorby Američanů dostat hlouběji, a proto jsem se okamžitě přihlásil o recenzi. Jinak bych se k zevrubnému poslechu zkrátka nepřinutil a říkám vám, litoval bych. Přístup navíc změnili i samotní Krallice. Nejenže deska vyšla s (pro aktéry) rekordním odstupem tří let od poslední „Years Past Matter“, ale zásadních obměn doznal taktéž samotný výsledek. Zásadní skutečnosti prozrazuje jen tracklist – desetiminutové skladby pryč, hodinová stopáž alba jakbysmet. což v řeči Krallice znamená mimo jiné ještě větší intenzitu a nápaditost. To, že Američané na desku vměstnali z šesti stop hned čtyři se shodnou délkou, je už jen taková pro výsledek nepodstatná třešinka.
I když se možná může zdát, že díky sražení stopáže se stali Krallice přístupnějšími, pravda je to pouze (stejně jako délka alba) poloviční. Vzhledem k oné zvýšené intenzitě vyletěl minimálně pocitově nahoru i akcent na techničnost, což znamená další posluchačské komplikace. Víc tónů na strávení, víc zvratů, víc hudební zvrácenosti. V případě Krallice však takový krok s potěšením schvaluji. Nehledejte samoúčelnost, jen divoce oscilujícící struny tepající pro celek. Kapela své dílo techničností nekouskuje, ale využívá ji pro kompaktnost a po poctivém (po poctivém!) počtu poslechů jde „Ygg huur“ už solidně strávit. Zprvu těžko uchopitelné nápady začnou být zřetelnější a vzhledem k 35minutové stopáži na ně člověk dokáže být soustředěný až do úplného konce. Ve skvělém světle se představuje nejen kytarový teror, ale také nemocné vokály a hlavně excelentní zvuk. Zvučit tohle prase, tak po minutě vypínám.
I přes změny nemůže být řeč o výrazném vybočení z diskografie a opuštění charakteristického výraziva. Stále jsou cítit ozvy předešlé tvorby a stále to jsou ti svojští Krallice, jen méně výpravní a mnohem více soustředění na koncentrovaný úder. Dlouhodobí příznivci zklamáni nebudou a ti doposud nepoznamenaní by měli „Ygg huur“ dát alespoň šanci. Na dennodenní otáčení to, přiznám se, nevidím, ale jednou za čas proč ne. Nosných nápadů je tu přehršel, takže pokud toužíte objevovat neotřelé, s chutí do toho.
Podobné články
4.10.2012 Krallice – Years Past Matter Recenze
10.6.2011 Krallice – Diotima Recenze
16.6.2015 Imperial Triumphant – Abyssal Gods Recenze
17.10.2014 Thantifaxath – Sacred White Noise Minirecenze
14.6.2013 Altar of Plagues – Teethed Glory and Injury Recenze
19.11.2015 Leviathan – Scar Sighted Recenze
Já mám Krallice v oblibě. Vše je cajk, pohoda, ale … děte už do prdele se slovem svojský, zřejmě jste s H. ťuklí na hlavičku!
Tak u tohoto borce je to asi jedno, panč už sem nepíše. Proč tě ale to slovo tak sere? :D
Protože je to paskvil nahraditelný lepšími slovy. Jak už jsem psal, vaše stránky a recenze, paráda, ale pokud v kompaktním textu (a to je kvalita jednoho každého z vás) uvidím svojsky, svojský, je to taková špína … To je můj problém… Ale proč se o tom zase nezmínit, i když je to pičusovina … Hlavně však pište, lezu k vám každý den. Mějte se dobře.
Musím souhlasit. Taky sem lezu skoro každý den, hlavně kvůli recenzím a novinkám, objevil jsem díky tomu spoustu skvělé muziky. Ale když někde vidím slovo svojský tak se mi chce zvracet. Fakt je to děsný.
Mě se teda zvracet nechce, to slovo je takové.. správně svojské :) Není to žádný debilní newspeak ani novotvar, běžně se užívá v hovoru i textu.
svébytné… svojsky mluví jihopolská pakáž nepletu-li se
Pražský píčus ? :)
Svojské spíše pochází z čobolštiny. A jako člen jihopolské pakáže mi nepřijde, že by se svojské používalo víc jak svébytné, čecháčci zkurvení pičo. :))))
A všimli jste si borci, přes ty vaše vybroušené svébytné svéhlavé svojskosti, že Krallice vydali novou fošnu? :)))
Ne, o čem a kom to píšeš ? :D
Nebýt to v novinkách, tak jsem ten Ho! ani nevlezl a není tu kroužek lingvistiky pro svojské a svojštější.
Ale, občas s tím prudí. Dycky mu do toho kecám :)
jen oprava: “sem” místo “jsem”
S ohledem na diskuzi nahoře bych rád napsal, že já zase grcám ze slova “fošna”. Ale jinak v pohodě.
Mně připadá odporné třeba slovo “libůstka”. Svojský mi nevadí, sama to nepoužívám, hádala bych, že vzešlo z nářečí… jestli to je patvar, neřeším. Jazyk, pokud není mrtvý, se vyvíjí a každé slovo bývalo patvarem.
Slovo “grcám” je též děs :D
Grcat, svojský i fošna jsou v pohodě. Mě zas brutálně vysírá slovo “progresivci” :D
Ho, tomu říkám debata! Jste jiná generace … Najděte a pusťte si raději tvorbu projektu (jeden člověk, asi?) Windham Hell – podle mého skromného úsudku jde o kvalitu 10/10. Já to tak nedokážu popsat a vyhodnotit, ale kdyby třeba támhle H. (neberte jako parafrázi na Švejka – Rampa) či někdo jiný z pánů napsal text třeba do rubriky minulost (ten frajer či frajeři čaroval(i) 1988-1999) … Jednak doporučuji všem, ale hlavně bych si chtěl počíst v názorech právě redaktorů ze Sicmaggot. A naposled si neodpustím další bodnutí: “Jsem stále hluboce přesvědčen o tom, že všechny formy slova svojský a preventivně připojuji slovo prudit jsou takovou špínou, zparchantělostí … Mějte se dobře a ať žije Windham Hell.
Ty vole, tady je to samej boomer.
Aha. Tak to potom jo. Jsem špinavec, parchant, k tomu šedivej chlap před padesátkou a na základě tvého tvrzení se opovažuji tvrdit, že dle mého neskromného názoru jsi vůl. Jak anděl :)
Mám pět křížů na krku, Milane. Sám jsi nad sebou vyřkl soud.
Dědkové se dou v diskuzi pod americkou alternative technical death metalovou kapelou řezat o to, kdo má větší pleš, what a time to be alive!
Je vedro, mladej :) A určitě já, páč si ji poctivě pěstím, mažu vonnými olejíčky a mastičkami na dětský prdýlky :)
Ježišmarjá. Co jen budu dělat ?
Windham Hell? To zní jako sousta příležitostí naflákat do recky slovo “progresivisté”, to berte všema deseti!
Mám taky ráda různá alba dávno zaniklých kapel (asi každý tady), třeba Vinterland a jejich Welcome My Last Chapter, ale vím, že hoši nestíhají ani to, co zrovna vyšlo a taky bych se mohla dozvědět, že poslouchám sračky, což by mi možná pokazilo poslech. (Takže se aspoň v komentáři nenápadně pochlubím, že něco poslouchám, s věkem se radši chlubit nebudu, protože se stejně chovám jak dilino.)
…a progresivisté jsou trochu jiné slovo než progresivci…
to je fakt, progresivisté přijdou na řadu až se začne řešit gender lídra polských Biesy (mimochodem nová deska je super) :)) samozřejmě jsem myslel progresivce :)
Album cislo 16!
https://krallice.bandcamp.com/album/demonic-wealth
Isolation recording sessions:
Drums recorded at the Mouth 3 on a phone
Vocals recorded in the car by the swamp
Bass recorded.
Guitars, keyboards, other bass, reamping, mixing, mastering at Menegroth the thousands cave.
Zrovna jsem o tom psal novinku, haha.