Ljosazabojstwa - Sychodžańnie

Ljosazabojstwa – Sychodžańnie

Ljosazabojstwa - Sychodžańnie

Země: Bělorusko
Žánr: death metal
Datum vydání: 30.6.2017
Label: Hellthrasher Productions

Tracklist:
01. Pozirk u biezdań
02. Zhuba
03. Piekła
04. Šliach na Miehida
05. Sychodžańnie
06. Zabojstwa ljosu

Hrací doba: 32:03

Odkazy:
bandcamp

K recenzi poskytl:
Hellthrasher Productions

Běloruská formace s krkolomným názvem Ljosazabojstwa patří k těm, jejichž hudbu nějakou chvíli poslouchám, ale pořád se nemohu rozhodnout, nakolik se mi to vlastně líbí. A protože už jsem dospěl do stádia, kdy si myslím, že nemá smysl, abych se s nejnovějším počinem „Sychodžańnie“ dále trápil a zkoušel si dál ujasnit svůj názor, rozhodl jsem se předložit vám tento počin v recenzi i navzdory určité rozpolcenosti ve svých pocitech. Tedy samozřejmě myšleno v pocitech z nahrávky. Deníček ve stylu populárních blogerek tu z toho dělat nehodlám. Aspoň zatím.

Aniž bych chtěl kohokoliv z vás jakkoliv podceňovat, dovolil bych si předpokládat, že o  Ljosazabojstwa většina z vás prozatím neslyšela. Takový stav věcí očekávám především z toho důvodu, že běloruský projekt je teprve na začátku své cesty a rozsáhlou činnost za sebou ještě nemá. První vlaštovkou tvorby se stal demosnímek „Staražytnaje licha“, jenž vyšel na sklonku roku 2015 digitálně a v roce následujícím se dočkal reedice na audiokazetě i kompaktním disku. Ve druhém jmenovaném případě už nosič zaštítili polští Hellthrasher Productions, pod jejichž dohledem šlo do světa i letošní minialbum „Sychodžańnie“.

Říkám minialbum, ale zas až tak mini to ve skutečnosti není. Ljosazabojstwa nabízejí (anebo jen nabízí… čert ví) lehce nad půlhodinu materiálu, což už je stopáž, jakou se mnohé jiné kapely nebojí označit za dlouhohrající. Evidentně jde tedy o dostatečnou porci muziky, aby si posluchač o kvalitách Ljosazabojstwa mohl udělat obrázek. K poslechu hodně láká i skvělá obálka „Sychodžańnie“, jež naznačuje, že mohlo jít o zajímavý kus extrémní muziky.

Když se nad tím zamyslím, technicky vzato mě nenapadá mnoho věcí, jaké bych mohl Ljosazabojstwa vytýkat. „Sychodžańnie“ nabízí chorý a hrubý death metal. Žádné melodic pseudo-death sráděry pro náctileté smrady a předplatitele Sparku, nýbrž zlovolný metal smrti. To je super. S tím se pojí i další atributy jako třeba patřičně zašpiněný sound anebo humusný záhrobní murmur. Obojí je rovněž super.

K tomu navíc přidejte, že Ljosazabojstwa není synonymem pro bezhlavou rubanici, která člověku při prvním poslechu rozmrdá palici na kaši, ale z dlouhodobějšího hlediska ji začne zlobit jednotvárnost zabraňující trvanlivému prožitku. Mnohé riffy „Sychodžańnie“ páchnou hnilobnou atmosférou, což v tomto případě nemyslím jako standardní klišé pojmenování stavu, že to je „metal, píčo“ – skutečně tím mám na mysli, že z muziky táhne určitá nálada. Důkazem budiž třeba finální „Zabojstwa ljosu“. Tomu ostatně odpovídají i další elementy jako třeba občasné atmosférické vsuvky anebo že tu a tam vykouknou klávesy. Ani nemluvím o některých kytarových sólech – třeba to v songu „Zhuba“ je kurevsky dobré, a kdo tvrdí opak, ať táhne masturbovat nad fotkou Joakima Brodéna!

Ljosazabojstwa

Na druhou stranu, „Sychodžańnie“ má tu nemilou vlastnost, že… dobrá, možná bych to neměl vydávat přímo za vlastnost nahrávky, třeba je to jen můj osobní problém, každopádně jsem měl zpočátku velké obtíže se na muziku soustředit. Bylo znát, že v tom něco je a že se nejedná o bezduchou píčovinu, ale ne a ne do toho proniknout. Tím chci naznačit především to, že není moudré zahodit Ljosazabojstwa po prvním poslechu, pokud tento nezaujme. Vím, že je to těžké při dnešním přetlaku hudby, kdy neboduje ten, kdo nedokáže útočit na první signální, ale někdy to prostě jinak nejde.

Ve finále jsem si v „Sychodžańnie“ určité zalíbení našel a pozitivní dojmy z počinu jednoznačně převažují. Je mi sympatický přístup Ljosazabojstwa, který je dostatečně nekompromisní a metalově „zlý“, ale nechybí mu určitá vize a dokáže se vyhýbat prvoplánovým řešením. Ocenit lze i určitou náročnost, ačkoliv je pro výsledek víc určují animálnost než techničnost. Nicméně vím, že se k „Sychodžańnie“ nebude vracet pravidelně, spíš jen výjimečně, jestli vůbec, protože náš čas bohužel není nekonečný. Nakonec jsem ovšem rád, že jsem to slyšel a další fošnu Ljosazabojstwa si pustím také. Za vyzkoušení myslím stojí.


2 komentáře u „Ljosazabojstwa – Sychodžańnie“

  1. Tak jsem si to nakonec koupil a musím říct, že jak je přední obálka dobrá, zbylá grafika je docela na lejno…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.