Země: Nizozemsko Žánr: industrial Datum vydání: 30.11.2019 Label: Terratur Possessions Tracklist: 01. Luciferian Abyss 02. Satanic Infiltrator 03. Negative Space 04. Reptilian Side of God 05. Infected Human Slaves 06. Vortex 07. Torrents of Ungodliness 08. Astral Sleep Projection 09. Invocating the Adversary Hrací doba: 39:17 Odkazy: – K recenzi poskytl: Sure Shot Worx

Urfaust jsou fantastická kapela. Psal jsem to tady už někdy? Jestli si dobře vzpomínám, tak už několikrát. A jsem si docela jistý, že to ještě mockrát napíšu, poněvadž jejich hypnotický nihilistický black metal mě zkurveně baví. A jak už tomu bývá u hodně oblíbených skupin, člověk rád očíhne i další vedlejší aktivity jednotlivých členů. Což je také případ Meth Assassin (nebo také M3†H ΔSSΔSSIN, vyhovuje-li vám to takhle víc), jejichž prvotina „Reptilian Side of God“ se vynořila ke konci loňského roku pod značkou norských Terratur Possessions.

Ze současné sestavy Urfaust se v Meth Assassin angažuje hlavní mozek IX, jenž má v novém projektu na starosti vokály. O kompozici a nástroje se postaral Dolen, jenž se v Urfaust mihl po krátkou dobu čtvrt roku v úplných začátcích, pravděpodobně někdy v období mezi prvním demosnímkem „Urväterlicher Sagen“ (2003) a první řadovkou „Geist ist Teufel“ (2004).

V Meth Assassin se tedy Dolen a IX opět shledali a navázali na dávnou spolupráci ještě z dob, kdy Urfaust začínali v ambientních sférách. „Reptilian Side of God“ nicméně není ani ambientem, ani black metalem. Meth Assassin se vrhli na pomalou atmosférickou a temnou elektroniku. Do kotle nasypali oldschool industrial odkazující na seskupení jako Skinny Puppy, k němuž přidali i modernější přísady jako witch house.

Na papíře to zní sakra lákavě, ale samotný průzkum „Reptilian Side of God“ bohužel přinesl značné rozčarování. Když byla vypuštěna první ukázka „Satanic Infiltrator“, osobně jsem se necítil odrazen, ačkoliv třeba někteří kolegové v redakci už tehdy okamžitě hlásili, že jim to připadá fest slabé. Já jsem si počkal na poslech celé desky a nakonec musím uznat, že měli pravdu. Album nezaujme na první poslech a nevyroste ani na ty následné. Naopak čím víc roste počet pokusů a počet minut strávených po boku „Reptilian Side of God“, tím víc se nahrávka propadá k nudě a postupně odhaluje, že skutečně je… vlastně docela slabá.

Jeden z velkých nedostatků v „Reptilian Side of God“ vidím v jednotvárnosti. Základní hudební formule sice na první pohled může vypadat docela slibně, ale Meth Assassin jedou prakticky to samé po celých čtyřicet minut. Všechny songy jsou vystavěny dle jednotné šablony pomalých beatů (tempo se za celou dobu vlastně nezmění), táhlých synťáků a deklamačně přidušeného vokálního přednesu. Žádná skladba nedokáže přijít s nějakým rozumnějším motivem, který by ji vyzdvihl nad ty ostatní. Třeba „Infected Human Slaves“ k tomu má docela blízko, ale nakonec ani ta nedokáže předvést nic natolik dobrého, aby mělo smysl si ji zapamatovat. Představoval jsem si, že takhle nějak budou znít nejméně dobré tracky na albu, nikoliv ty nejlepší.

I přes snahu dát nahrávce šanci se nakonec stejně ukáže, že synťáky nejsou táhlé, nýbrž utahané. Marně jsem čekal na nějaký fakt silný nápad nebo alespoň rychlou pasáž, která by desce vlila trochu života do žil. Rozumím té snaze vytvořit jakýsi temný šedivý a depresivní soundtrack k postapokalyptické anarchii, ale myšlenka a její provedení jsou dvě zcela odlišné věci. A to evidentně platí i pro borce z Urfaust.

„Reptilian Side of God“ je tak dalším z dlouhé řady alb, která mě přesvědčují o tom, že metaloví muzikanti by se měli držet od elektronické muziky dál, protože jejich pokusy nedopadají zrovna uspokojivě. Podobně jako hudebníci z elektronické scény jen výjimečně dokážou smysluplně zacházet s metalovými riffy. Švec by se měl držet svého kopyta, obzvlášť jedná-li se o čertovské blackmetalové kopyto. Debut Meth Assassin je jednoduše slabota a zklamání.