Země: Belgie Žánr: black metal Datum vydání: 18.6.2018 Label: Nuclear War Now! Productions Tracklist: 01. Intro 02. Into the Black Mist 03. Oath of Malignancy 04. Pandemonial Curse 05. Ancient Spells of Darkness 06. Interlude 07. Obscured by Lunar Rites Hrací doba: 37:47 Odkazy: –

V loňském roce jste mohli zachytit belgickou blasfemii Perverted Ceremony. Kapela vydala u Nuclear War Now! Productions výborný debut „Sabbat of Behezaël“, jejž o něco později následovalo bezejmenné minialbum. První zmiňovaná nahrávka zde nakonec byla i zrecenzována, takže pro případné podrobnosti vás mohu odkázat na dobový článek kolegy Metacyclosynchrotrona.

Důvod, proč o Perverted Ceremony mluvím, je nasnadě. Jeden z jejich členů, Morbid Messiah, má v rukávu i další skupinu, o níž si něco povíme právě nyní. Na debutovou desku Moenen of Xezbeth, „Ancient Spells of Darkness…“, postupně lákalo už několik demosnímků. Z loňského „Dawn of Morbid Sorcery“ se na řadovce vrací jeden song „Obscured by Lunar Rites“ a druhé demo „Album Advance Tape“ z letošního března, jehož prostřednictvím jsem se s Moenen of Xezbeth potkal prvně já osobně, už bylo přímo ochutnávkou alba, jak ostatně napovídá i jeho název a přebal, který je výsekem přebalu „Ancient Spells of Darkness…“. Pro úplnost ještě můžeme dodat, že minulý měsíc také vyšlo sedmipalcové EP „Forever Rotting Winter“ se dvěma exkluzivními songy „Cursed by Rotting Winter“ a „Forever into the Beyond“.

Jako první se určitě nabízí mluvit o rozdílech mezi Perverted Ceremony a Moenen of Xezbeth, když obě kapely dle prvního letmého poslechu produkují špinavý, syrový a sírou ušpiněný black metal značně podzemního ražení. Rozdíly zde ovšem jsou, což je jedině dobře, protože jinak by moc nedávalo smysl tříštit skladatelské nápady mezi dva odlišné projekty, které by si byly podobné jako vejce vejci.

První a největší rozdíl je slyšet velice záhy – u Moenen of Xezbeth se prakticky vůbec nesype. Celé „Ancient Spells of Darkness…“ plyne ve středních tempech a k nějakým zvěrským blastbeatům vůbec nemá potřebu se uchylovat. Rychlejších momentů jako třeba ve střední pasáži „Oath of Malignancy“ je minimum. Což ovšem neznamená, že by snad deska byla méně kacířská! Pořád je to rouhačské a rouhavé až běda a to je jedině dobře. Jestli totiž hudba Moenen of Xezbeth něco uctívá, je to jedině první vlna black metalu. Zrovna to ale myslím bude vadit málokomu z nás.

Velkou roli na „Ancient Spells of Darkness…“ hrají i klávesy, což je asi nástroj, jejž byste na takhle syrové nahrávce možná nečekali jako jeden z výrazných prvků. Melodické teplo-sračky sice možná devalvovaly spojení kláves a black metalu, nicméně i přesto stále platí, že jsou-li užity s rozumem a použity jako nositel atmosféry, bude to fungovat. A to je naštěstí přesně případ Moenen of Xezbeth. Klávesy zpoza riffů vystupují dost často, ale nikdy takovým způsobem, aby rozbíjely blasfemickou aura celého alba. Jestli něco, tak ji spíš ještě podpoří.

„Ancient Spells of Darkness…“ jakožto celek nejspíš není deskou, jejíž poslech by vás posadil na prdel, určitě není na místě mluvit o nějakém geniálním počinu. Nicméně jde o kurevsky poctivou práci, z níž je cítit oddanost černému umění ve vší jeho prohnilosti. Má to svoje nesporné kouzlo a pro fans prastaré blackmetalové magie by mělo jít o nahrávku, kterou chcete slyšet.