Morgue Son - Impure Speculum Replete with Eeriness

Morgue Son – Impure Speculum Replete with Eeriness

Morgue Son - Impure Speculum Replete with Eeriness
Země: Česká republika
Žánr: avantgarde metal
Datum vydání: 11.9.2012
Label: Naga Productions

Tracklist:
01. God Mother Earth
02. Nightmare
03. Anorganic
04. Rat Justice and Pestilence
05. Suffering of the Blind
06. Sunset, Solitude, Sunrise
07. Hour of Staring the Distance

Hodnocení:
H. – 9/10
Zajus – 8/10

Průměrné hodnocení: 8,5/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Morgue Son

Musím se přiznat, že až doposud jsem tvorbě Morgue Son pozornost nevěnoval. Když kapela před dvěma lety vydala svůj debut “Decadance”, který nějakou pozornost na scéně vzbudit dokázal, samozřejmě jsem to zaregistroval a po jméně si Morgue Son zapamatoval, nicméně samotný poslech se z mé strany jaksi nekonal. Není moc důvod zakrývat fakt, že by to nějak podobně dopadlo i s “Impure Speculum Replete with Eeriness”, nebýt okolností, kterých jste si – pokud jste Sicmaggot minulý týden alespoň jednou navštívili – nejspíš všimli. Musím ovšem uznat, že kdyby se tak nestalo, byla to velká škoda, neboť se Morgue Son podařilo natočit desku bez sebemenšího přehánění úžasnou. Netvrdím sice, že pokud by mne někdo už teď začal nutit do tvorby nějakých žebříčků, že by “Impure Speculum Replete with Eeriness” vyhrálo první místo v rámci české kotliny a letošního roku (však konkurence je také obrovská, stačí vzpomenout pár klenotů ze začátku roku), nic to však nemění na faktu (ano, opravdu si to dovolím nazývat faktem), že se jedná o album velice výrazné a svébytné – do té míry, že na něj člověk jen tak nezapomene a když na to přijde, pustí si jej velmi rád i za delší čas (což samozřejmě vzhledem k datu vydání vyzkoušené nemám, avšak vzhledem ke kvalitě se to nebojím předpokládat).

A co že to tedy Morgue Son hrají? Inu, těžko říct – ale právě v tom je jedno z kouzel “Impure Speculum Replete with Eeriness”. Jedná se totiž o dost neotřelou a v podstatě nezařaditelnou kombinaci částečně vlastní tváře a částečně různých stylů a vlivů, z nichž žádný zde není přítomen natolik, aby se dalo říct, že převládá. Firma kapelu častuje přídomkem hard rock/metal/psychedelic, ale třeba já osobně (už jen z toho důvodu, že třeba psychedelii si v hudbě představuju trochu jinak, ale to už je asi o osobním pohledu) bych volil spíše poněkud abstraktnější škatulku avantgardní extrémní metal. Myslím ale, že si pro naše potřeby plně vystačíme s tvrzením, že je to výborná muzika – a to je samozřejmě to nejdůležitější.

Hlavní síla “Impure Speculum Replete with Eeriness” tkví v tom, že jde o desku, která doslova přetéká skvělými nápady. Až by se dalo říct, že jimi Morgue Son doslova plýtvají – což je myšleno jako pochvala, jelikož pro posluchače to znamená jediné, a sice že nudit se rozhodně nebude, naopak že bude mít dost prostoru proto, aby v muzice pořád hledal něco nového. Sice to je jedno z největších recenzentských klišé, ale právě u alb jako “Impure Speculum Replete with Eeriness” lze naprosto bez obav použít takové to rčení, že v jedné písni je tolik nápadů, že by to jiné kapele vystačilo třeba na celou desku. Na druhou stranu jsou ale i případy, jimž se tímhle stylem podařilo si vylámat zuby a po pár dobrých skladbách jim došel dech, jenže Morgue Son tímto případem naštěstí nejsou a vysokou laťku, všechna čest, drží od prvního songu do posledního.

Morgue Son ale nejen z motivů, na nichž by se daly klidně vystavět celé písně, dělají pouhé pasáže v rámci mnohem většího celku, jejich hudba v sobě navíc v nejednom případě ukrývá ještě ony pověstné vrstvy, které náročnější posluchači s takovou oblibou postupně odhalují. Na “Impure Speculum Replete with Eeriness” takovou úlohu tvoří většinou kláves, jež jsou trochu schované pod výraznými a skvěle napsanými kytarovými linkami nebo mnohdy vytaženou baskytarou (což oceňuji – osobně se mi výrazná baskytara v hudbě vždy líbila), ale v tom to právě je – na první poslech to člověk třeba ani nevnímá, ale jak se do té muziky postupně dostává a najednou to uslyší, vyklouzne mu takové to udivené “no ty vole” a hned se na danou skladbu dívá zase o trochu jinak. A to, že “Impure Speculum Replete with Eeriness” lze tímto způsobem krok po kroku pomalu odkrývat po opravdu mnoho poslechů, je něco, co z té desky dělá velice trvanlivou záležitost. A nevím jak vy, ale třeba já mám právě tohle obecně v hudbě hodně rád. Dalším plusem je v neposlední řadě také to, že “Impure Speculum Replete with Eeriness” i přes zmiňovanou rozmanitost a množství motivů stále drží pohromadě a rozhodně nepůsobí jen jako slepenec velkého počtu nápadů, což se ne vždy povede vybalancovat – zde se to ovšem povedlo na jedničku

Z výše řečeného asi nepřímo plyne, že zároveň lze jen těžko určit nějaký vrchol “Impure Speculum Replete with Eeriness”. Všechny skladby do jedné jsou co do kvality velmi vyrovnané a navíc ještě skvělé. Spíše bychom se mohli bavit o vrcholech v rámci jednotlivých kompozic, ale v některých případech – třeba když se délka pohybuje okolo deseti minut – by i tohle bylo nefér vzhledem ke zbytku dané písničky, protože vyzdvihnutím jednoho momentu automaticky snižujete význam těch ostatních, což by však u nahrávky jako “Impure Speculum Replete with Eeriness” byla obrovská škoda. Morgue Son totiž – jak již bylo zmíněno – výtečné nápady doslova sypou z rukávu až s neuvěřitelnou lehkostí a přirozeností. Těch opravdu výborných pasáží je na “Impure Speculum Replete with Eeriness” tolik, že probírat je v recenzi všechny prostě není možné, ani kdybych chtěl – jednak by vás to nebavilo číst, jednak bych stejně nějakou vynechal, protože o ní možná nyní nevím a všimnu si jí třeba za týden. Co se tedy jednotlivých písniček týče, i v tomto případě mohu pouze posloužit další otřepanou recenzentskou frázičkou, že všechny bez výjimky jsou vážně výborné – nicméně, je to prostě tak. Byť Morgue Son na podporu své novinky vyslali “Anorganic”, rozhodně to neznamená, že by tenhle kus ty ostatní převyšoval. Úplně stejně by mohla posloužit téměř jedenáctiminutová “Rat Justice and Pestilence”, nebo závěrečná instrumentálka “Hour of Staring the Distance”.

Na druhou stranu je ovšem nutné zmínit, že to vše má za následek poněkud větší náročnost materiálu – dostat se do desky trvá ještě déle, než si zapamatovat její krkolomný název, a to může leckoho odradit, ale co si budeme povídat, to už není problém skupiny, nýbrž samotných netrpělivých posluchačů. Ode mne má však “Impure Speculum Replete with Eeriness” velké doporučení všem, kteří mají rádi inteligentní a nápaditou muziku. Právě takovéhle desky jsou jasným důkazem toho, že každý, kdo považuje domácí scénu za méněcennou oproti zahraničí, je prachsprostý ignorant. Možná, že vám to celé zní až přespříliš dokonale, ale fakt, že třeba já jsem od alba před poslechem nečekal vůbec nic a že jsem ve výsledku tak nadšený, asi hovoří sám za sebe. Z mého pohledu naprosto zasloužená 9/10.

Morgue Son


Další názory:

Pod názvem, který asi v životě nezapamatuji, se skrývá jedno z nejzajímavějších alb domácí produkce letošního roku. Morgue Son mě svou novou deskou řádně zaskočili. Kombinaci všemožných metalových žánrů dělá kdekdo, ale jen málo kapel dokáže ono skloubení provést tak elegantně. Sedm skladeb si drží vysokou úroveň bez jediné výjimky, ovšem pokud bych měl jmenovat dvě nejoblíbenější, jistě by šlo o skvělou “Anorganic” a hned následující “Rat Justice and Pestilence”. “Anorganic” ve své první části staví na pomalém tempu a depresivním čistém zpěvu, aby následně okolo poloviny dala vzniknout sice velmi jednoduchému, ovšem jinak naprosto skvělému kytarovému sólu. Kytarový motiv, který ji následně provází až do úplného konce, pak patří mezi ty nesmírně nakažlivé, které vám v hlavě budou znít ještě dlouho po konci skladby. “Rat Justice and Pestilence” následně boduje pomalu houstnoucí atmosférou a nečekaným akustickým závěrem. Obecně lze říci, že pokud Morgue Son umějí něco opravdu precizně, tak jsou to kytary a atmosféra, již budují. To však není zdaleka jediný tahák alba, protože “Impure Speculum Replete with Eeriness” je nejvíce zdařilé jako celek. Doufám, že Morgue Son se svou novinkou uspějí u fanoušků nejen ve své domovině, ale také v zahraničí, protože i mezi tvrdou zahraniční konkurencí obstojí.
Zajus


1 komentář u „Morgue Son – Impure Speculum Replete with Eeriness“

  1. Skvělá recenze, naprosto souhlasím se vším co autor napsal, Impure Speculum Replete With Eeriness je pro mě nejlepší deska roku. Tolik pasáží, které dokáží navodit husí kůži žádná kapela nemá. Morgue Son držím palce a věřím v to co děláte ;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.