Nefandus - Reality Cleaver

Nefandus – Reality Cleaver

Nefandus - Reality Cleaver
Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 30.4.2014
Label: Daemon Worship Productions

Tracklist:
01. Verses from the Chaoverse
02. A Single Second of Clarity
03. Qayin’s Hunt
04. Redeemer of Fire
05. Reality Cleaver
06. Reborn as Wolf
07. From the Great Deep
08. Scorn of the All-Mind

Hodnocení: 5/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Transcending Obscurity PR

Nefandus patří do té nekonečné sorty kapel, o nichž bych nejspíš nikdy neslyšel, kdyby nám to někdo neposlal do redakce na recenzi, o nichž by nejspíš neslyšelo ani dost z vás, kdyby nám to někdo neposlal na recenzi a my to nezrecenzovali, a o nichž dost lidí nejspíš nikdy v životě neuslyší, i když to zrecenzujeme. Čímž netvrdím, že musí nutně jít o nějaké amatérské přizdisráče, co neumí hrát, jen říkám, že ne všichni můžou mít věhlas jako Metallica, i kdyby byla jejich tvorba sebelepší.

A přitom zrovna Nefandus nejsou žádní párci, co si před třemi měsíci koupili z kapesného první kytaru, před dvěma měsíci si našetřili na barvy na svůj první paint a před měsícem se vyloupli na scéně. Ve skutečnosti jméno Nefandus existuje již od roku 1993 a působí zde zkušení borci (myšleno zkušení v hudebních záležitostech… nevím, co jste mysleli vy), kteří za sebou těch smeček zanechali víc. Například zpěvák a multiinstrumentalista Michayah Belfagor se angažuje třeba i v Ofermod, jejichž dva roky stará fošna “Thaumiel” byla setsakra zajímavou záležitostí. Výchozí pozici tedy Nefandus vlastně nemají vůbec špatnou… otázkou je, zdali se to na novince “Reality Cleaver” povedlo zúročit.

Předně se to projevuje v tom, že je z “Reality Cleaver” na první poslech cítit, že to opravdu natočili zkušení (opět myšleno hudebně) muzikanti, kteří umí vzít za své nástroje (myšleno hudební) a mají to takříkajíc v ruce (myšleno ty hudební nástroje, nevím, co jiného vás pořád napadá). Vše je zahrané naprosto s přehledem a pomyslný standard poslouchatelnosti tak Nefandus naplňují bez zaváhání, což je dozajista příjemné a rozhodně je to první krok k opravdu dobré nahrávce, ale nemůže to být všechno, když onu “míru poslouchatelnosti” dnes naplňují tisícovky skupin.

Aby si vaší muziku někdo opravdu zapamatoval a ideálně se k ní ještě vracel, je nutné přidat i něco “málo” navíc. A v tomto už si nejsem tak úplně jistý, jestli na to “Reality Cleaver” má. Nefandus drhnou black metalový nášup ve středním tempu, jemuž nechybí nějaká ta melodie a tu a tam třeba závan větru od deathového nebo thrashového rybníčku (byť se nejedná o nic tak velkého, abyste měli potřebu přemýšlet o žánrové příslušnosti Švédů). Až sem to je v naprostém pořádku, ale nezdá se mi, že by se na “Reality Cleaver” nacházel tak silný materiál, aby s ním Nefandus opravdu vystupovali ze zástupu dalších obdobných uskupení.

Atmosféra je na “Reality Cleaver” tak minimální, až se pořádně ani nemá cenu o nějaké bavit, takže by tu nahrávku měly dopředu táhnout alespoň dobře napsané skladby, což se ovšem ukazuje jako problém. Nefandus sice dali dohromady obstojné songy, které se poslouchají úplně v pohodě a rozhodně neurazí váš vytříbený hudební apetit, ale jinak to nejsou žádné zázraky. Tomu moc nenapomáhá ani fakt, že je většina písní v podstatě na jedno brdo, díky čemuž mezi sebou dost splývají. Zejména první polovina “Reality Cleaver” je trochu hluchá a nenabízí nic, kvůli čemu byste se k desce měli chtít vracet. Snad jedině docela chytlavá “Redeemer of Fire” není úplně marná, ale to je všechno.

Trochu zajímavější (ale ne o moc) věci se začnou dít až ve druhé půli alba, a čím víc se “Reality Cleaver” blíží svému konci, tím je to lepší. “Reborn as Wolf” má slušný odpich a je ještě chytlavější než “Redeemer of Fire”, nehledě na fakt, že se trochu výrazněji přihlásí o slovo i baskytara, což je pro mě plus vzhledem k tomu, že drtivá většina kapel na tenhle nástroj poslední roky trochu zapomíná, i když ho má v sestavě. Jako nejlepší položka z těch klasických skladeb se však jeví předposlední “From the Great Deep”, jíž zdobí především povedený riff.

Nicméně je to až závěrečná “Scorn of the All-Mind”, která přinese to, co se mělo objevit už dávno a co “Reality Cleaver” potřebovalo jako prase drbání – oživení, něco svěžího, co si posluchače zapamatuje. Tahle píseň je totiž oproti zbytku mnohem rozvážnější a nese se v odlišném duchu, Nefandus ustoupí z black metalového riffování, poprvé se dá hovořit o nějaké atmosféře, vokály jsou čisté a po většinu stopáže dokonce ženské. Netuším, jestli “Scorn of the All-Mind” působí takhle dobře jen v kontextu zbytku “Reality Cleaver”, nebo vážně jde o tak povedenou věc, ale rozhodně je to to nejsilnější, co na albu najdete. Bohužel ale skladba díky zařazení na samotný závěr působí spíš jako delší outro… tenhle kus se měl objevit dříve a ideálně tam mělo být víc podobných.

Je pravda, že teď to asi úplně pozitivně nevyznívá, proto musím opětovně připomenout to, co už jednou padlo – nějakou (a ne špatnou) úroveň “Reality Cleaver” rozhodně má, poslouchá se bezproblémově a v jádru to vyloženě špatné album není, jen je trochu nevýrazné. Když to však všechno sečtu dohromady, pořád mám z toho dojem, který je víc pozitivní než negativní. Je pravda, že čistě na základě první půlky alba bych nejspíš volil ještě o půl bodu horší známku, ale závěrem desky si Nefandus spravili reputaci, ten celkový dojem lehce vylepšili a posunuli hodnocení do aspoň průměrných hodnot…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.