Země: Polsko Žánr: black metal Datum vydání: 8.5.2020 Label: Godz ov War Productions Tracklist: 01. Schadenfreude 02. Rzeczom 03. W godzinie wilka 04. …twoją rzecz też 05. Długa 24 06. Świt opowiadaczy 07. Młot na małe miasta 08. Najkrótsza z wieczności 09. Bempo 10. Ja nie stąd Hrací doba: 53:36 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Godz ov War Productions

První pohled (Dantez):

Polský blackmetalový zvuk je stále širší a svéráznější kapitolou. Není přitom řeč o největších jménech žánru. Kapely jako Mgła nebo Behemoth se sice na blackmetalovém vyznění dneška podepsaly, nezní ale na první dobrou vyloženě jackovsky.

Opravdu polský zvuk se vyvíjí pod zemí. První experimenty lze datovat zpět ke jménům jako Furia popřípadě Morowe – ke kapelám s blackmetalovým základem, na kterém se prokládají elementy ze vzdálenějších žánrů. Hudba chvíli zavání alternativním rockem, jindy post-punkem nebo neofolkem.

Na vývoji specifické větve se dnes podepisují zejména Gruzja nebo Biesy s odhodláním k ještě větší experimentaci. Hudbě už nejsou cizí pouze zmíněné žánrové kejkle, do receptu se přimíchávají new wavem inspirované syntezátory a rytmika nebo ostřejší elektronika. Avantgardnější přístup zvyšuje úroveň nápaditosti, ale i ráznější sklony ke spádu k demenci. Tracklisty novinek proto občas vyznívají jako pokus/omyl.

„Rzeczom“ není výjimkou. Odraza zde, při srovnání s debutem, více propouští uzdu fantazii, ne vždy ke svému dobru. Ortodoxnější blackmetalové části jsou konzistentně kvalitní, důkazem budiž silný, hned trojskladbový výkop. „Schadenfreude“, který, po vzoru Furia, drží novátorské tendence na únosné úrovni, se valí s agresí přímo úměrnou vokálu Stawrogina. Stejně drtí i titulní věc, kde nevadí ani sofistikovanější struktura, zejména pak v návykovém finále. „W godzinie wilka“ naváže bryskním drivem připomínajícím vzdálenější kolegy Kriegsmaschine.

Skladební trojice dokazuje, že když Odraza experimentují v rozumných limitech a zvukem navazují na kapely s podobným zvukem, vše funguje bez zakopnutí. Jakmile se pouští za hranice kočírované experimentace (a vlastně i ty geografické), dochází k pitvořivým pičovinám. „…twoją rzecz też“ působí jako tristní take na avantgardní Pensées nocturnes, už chybí jen klaun s trubkou na jednokolce. Následující „Długa 24“ je snad ještě vyjebanější – v tomto případě se sabotuje hipsterskými tendencemi a nulovým citem pro patos. V podobně ublíženém duchu se nese i „Najkrótsza z wieczności“, která jde s ufňukaností tak daleko, že se dotýká i pozdějších emo výkyvů Kvarfortha. Dojímavost s agresivnějším tahem na bránu lépe vyvažuje jen „Ja nie stąd“, možná ale jen díky absenci vokální linky. I bez finálního instrumentálu by ale deska plynula lépe. Podobné momenty nad přímější a agresivnější polohou nepřevažují – stvrzuje to šestá a sedmá skladba, obě kvalitou i rázem snadno navazují na silný úvod. Celkový dojem z desky ale stejně výrazně kurví.

„Rzeczom“ tak představuje nevybalancovaný žánrový labyrint s důstojným jádrem, ve kterém lze najít hodně fungujících výstupů, ale i několik slepých uliček. Když deska tne do živého, tne hluboko a nutí si od plic odfrknout příznačným kurwa. V momentech, kdy ortodoxie naráží na uondané povzdechy, si ale říkám, co je tak špatného na blackmetalové primitivitě s obligátním Hail Satan na vrchu.

Druhý pohled (H.):

Trochu mě překvapuje, kolik hejtu kolega na druhou desku Odraza poslal. Myslím si, že takhle odmítavé stanovisko si „Rzeczom“ nezaslouží, přestože v lecčems s ním musím souhlasit.

Předně mi také přijde, že „Rzeczom“ není až taková pecka, jak jsem doufal, což může být jednoduše dáno přespříliš vysokými očekáváními. Faktem nicméně zůstává, že s novinkou nemám potřebu trávit tolik času jako kdysi s debutem „Esperalem tkane“ nebo následujícím ípkem „Kir“. Stejně tak musím uznat, že ze všech těch polských „hipster“ blacků, které vyšly v cca stejné době jako „Rzeczom“ (Kły, Biesy), mi počin Odraza přijde nejméně zajímavý. Což také nutně neimplikuje jeho nekvality, spíš jen poukazuje na sílu aktuální konkurence.

Nepřijde mi ovšem, že by se na na albu dělo něco špatně. Odraza i k nasypanějšímu black metalu přistupují relativně invenčním způsobem a zvládnou jej podat tak, aby to bavilo. Nejvíc mě ale baví ty otevřenější a méně konvenční části. S přehledem vede titulní věc, avantgardnější dvojice „…twoją rzecz też“ a „Długa 24“, též se mi hodně líbí „Młot na małe miasta“ a závěrečná osmiminutová instrumentálka „Ja nie stąd“.

Dobré to tedy je, poslech byste tomu věnovat měli, zvlášť jestli vám tenhle druh kapel chutná. Bezbřehého blaha jsem se ovšem osobně při poslechu „Rzeczom“ nedočkal. Mně osobně by k dosažení takového stavu pomohla přesně opačná věc než kolegovi: nechal bych si líbit ještě víc avantgardy a podivností. Přesto všechno se podle mě jedná o nadprůměrnou záležitost, jež Polákům ostudu nedělá. Jednu ruku na srdce a druhou ruku na ptáka – co bychom dali za to, kdyby taková alba vydávaly české kapely?