Overpower - Greatness Within

Overpower – Greatness Within

Overpower - Greatness Within
Země: Chorvatsko
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 7.4.2014
Label: Geenger Records

Tracklist:
01. Paid Trip to Nightmare
02. Final Laughter
03. Conqueror
04. Life in a Lie
05. Gratness Within
06. Roulette
07. Monster
08. Outro

Hodnocení: 4/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Přestože thrashové retro je aktuálně v plném proudu a frčí snad všude na světě, tak Overpower si řekli, že se přidají k těm, kteří to dělají trošičku jinak. Pochopili, že cpát se mezi nespočet stejně znějících part nemá žádný smysl, takže si prošli seznam svých oblíbených interpretů a vedle Metallicy se jim začaly objevovat party jako Pantera, Machine Head a třeba i pozdější Sepultura. Tedy spolky, které svůj vrchol zažily v 90. letech a které svým způsobem předurčily nástup nu-metalového hnutí, když začaly hrát takový pomalejší a zemitější thrash metal, pro nějž se velmi rychle ujalo označení groove metal. Kraťoučký výlet do historie mi odpusťte, ale přišlo mi to jako nejjednodušší způsob, jak hned v úvodu uvést potenciálního posluchače do děje hry jménem “Greatness Within”, kterou rozehráli Overpower.

Ještě předtím, než se na “Greatness Within” mrknu podrobněji, tak si dovolím představit vám tuhle čtveřici, protože nevěřím, že by někdo z vás měl to potěšení. Overpower pocházejí z chorvatského Záhřebu, a přestože vznikli už v roce 2006, tak debutové album vychází až letos. Co se dělo oněch osmi let a jak moc aktivní kapela ve skutečnosti byla, opravdu netuším, nicméně když řeknu, že na debutové album znějí dosti vyhraně, tak předpokládám, že se asi nenudili. Je fakt, že kdejaká parta už dnes z desky zní jako ostřílení profíci, ale u Overpower nemám dojem z rychle seskládané rychlokvašky. To, že mi jejich materiál není vyloženě po chuti, už je něco jiného.

Overpower na to teoreticky nešli vůbec špatně. Vždyť hudba výše uvedených kapel frčí dodnes, takže proč by to nemělo vycházet i jiným… A tady narážíme na kámen, který láme pověstnou kosu. Overpower jsou sice techničtí hudebníci, kteří svou albovou prvotinu vyzdobili tím nejlepším možným zvukem, na němž je mi hodně sympatické vytažení baskytary do popředí, ale to, co je v hudbě nejdůležitější, tedy samotná hudba, je v jejich podání celkem obyčejný groove/thrash, který postrádá jakoukoli vlastní myšlenku a kterému bohužel schází takové to něco, co by posluchače ohromilo. I když, ohromilo je silné slovo, nečekám zázraky, takže přinejmenším na přiměřenou dobu zabavilo. A pokud nemůžu o desce říct alespoň toto, tak je něco špatně.

Naproti tomu hraje Overpower do karet fakt, že vlastních skladeb je na “Greatness Within” pouhých sedm kousků (nepočítám závěrečné “Outro”), díky čemuž se z poslechu nestala záležitost jen pro otrlé. Ony totiž ne všechny kompozice jsou vyloženě špatné. I bez většího nátlaku nemám problém s úvodní natlakovanou jízdou jménem “Paid Trip to Nightmare” a jsem ochotný skousnout relativně odlehčenou “Life in a Lie”. Rychlovka “Roulette” je zase dosti živelná jízda, jíž jsem si zpočátku při poslechu užíval. Zpěvák Frane Velčić je pro tuhle hudby skvěle stavěný (myslím hlasově), takže jeho hrubě agresivní zpěv, jenž není úplně po celou dobu bezútěšným řevem a nebojí se občas sáhnout po melodičtější lince, padne k hutným kytarám a přesné rytmice jako prdel na hrnec.

Bohužel na každou dobrou skladbu připadá i jedna slabší, jíž jsem navzdory veškeré mé snaze (věřte, že jí nebylo málo a albu jsem dával šanci formou snad jedné desítky poslechů) nepřišel na chuť. Chronologicky je to zejména utahaná “Conqueror”, která je postavena na příliš průhledné kytarové lince, jež je při všem tom opakování na téměř pět minut dlouhou skladbu nevhodná. Dále titulní “Greatness Within” a nakonec i to zbytečné “Outro” jsou na poměry materiálu, který se mi k rukám donesl, příliš obyčejné a nezajímavé.

To “Monster”, kterou jsem jako jedinou vynechal, je tak trochu stranou všech skladeb. První půle je veskrze akustická a přesto je v ní cítit spousta energie, která jako by měla každou chvíli explodovat. Samozřejmě se tak stane, takže někdy ve třetí minutě opustí Frane příjemnou melodickou polohu, která mu fakt sluší a přejde do útoku se svým hlasem, jenž zní jako kříženec HetfieldaMetallicy a AnselmaPantery. Tohle je pro mne nejlepší věc celé desky, na níž je vidět, že to jde i trochu jinak než klasickým riffováním na ploše čtyř minut, proti kterému nelze v zásadě nic namítat, ale i to se musí dělat s grácií a nejen spoléhat na to, že to nějak dopadne.

Kdybych měl “Greatness Within” nějak rozumně shrnout, tak řeknu, že se nachází někde pod linkou, jež označuje hranici průměru. Neříkám, že všechno, s čím se Overpower na svém debutu vytasili, je špatně, ale pro člověka, který už má posluchačsky něco za sebou, nebude mít tahle placka vlastně žádný náboj a důvod, proč se k ní vracet. Přeci jen, v dnešní uspěchané době, kde je možné si během několika kliknutí najít zajímavější alternativu, je tohle vcelku obyčejný a místy bohužel velmi nezáživný groove metal s melodickými kořeny, kvůli kterému jsem si na zadek nesedl.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.