Země: Česká republika Žánr: black metal Datum vydání: 1.2.2014 Label: selfrelease Tracklist: 01. Do chladných sfér komorní temnoty 02. Astrální kóma 03. Vděk tmám 04. Pohřbeno v šedi 05. Zapálil jsem svíce napuštěné jedem 06. Kde vyhaslé duše tančí verše noci 07. Černý mrak Hodnocení: 7/10 Odkazy: web / facebook K recenzi poskytl: Pergamen

Pergamen v tom českém black metalovém rybníčku sice plavou už nějaký ten pátek (byť část této doby pod lehce delším názvem Pergamen Luciferian), ale mezi úplně nejznámější jména na scéně zrovna nepatří. Což jim ovšem nikterak nebrání v tom, aby ve víceméně pravidelných intervalech zásobovali posluchače poctivými a rozhodně ne špatnými deskami. Ta předchozí se jmenovala “Per somnum”, vyšla na sklonku roku 2011 a nyní se objevuje její pokračování s názvem “Nuber atra”…

V jistých ohledech “Nuber atra” vcelku přesně pokračuje v tom, co bylo již na jejím předchůdci. Jedna z těchto věcí je zřejmá hned na první pohled… a opravdu myslím pohled, nikoliv poslech. Stejně jako “Per somnum”, i novinka vychází v podobě netradičního A5 sešitu na šířku a stejně jako posledně, i nyní se jedná o velice pěknou práci, jež je sympatická už jenom svou neotřelostí. Samotná grafika, kterou má opětovně na svědomí český grafický matador Jaromír “Deather” Bezruč, rovněž skvělá, o tom nemá cenu vůbec pochybovat.

Další věcí, v níž jsou “Nuber atra” a “Per somnum” téměř jako jednovaječná dvojčata, je zvuk obou desek. Na novince se rozhodně neděje takový skok, jaký se svého času udál mezi “Per somnum” a jeho předchůdcem “Nechutné divadlo poetického komba Pergamen”, v podstatě se jedná o tentýž sound. Což není negativum, jednoduše to tak je a oběma albům ten zvuk docela sedne, takže proti tomu nic.

Takže to tedy vypadá, že je “Nuber atra” v podstatě jenom kopírkou předešlé nahrávky? Na tuto otázku je velmi jednoduchá odpověď – i přesto, co bylo řešeno výše, v žádném případě ne. Novinka totiž nabízí výraznou změnu co do povahy samotného materiálu a skladeb. Svého času jsem v recenzi na “Per somnum” prohlásil, že Pergamen na tom albu mají vážně dobrý tah na bránu, doslova jsem napsal, že “jedna z nesporných předností ‘Per somnum’ je fakt, že materiál má prostě odpich”. A právě v tomto ohledu je “Nuber atra” jiná, jelikož přináší materiál, který dává přednost spíše střednímu a pomalejšímu tempu. Samozřejmě, asi se ani nemá cenu zmiňovat, že sem tam se objeví i nějaká ta rychlejší pasáž, nicméně jich je o poznání menší množství.

“Nuber atra” je velice silná především v jednom ohledu – je jím sólová kytara, jejíž melodie a vyhrávky jsou prostě takřka ve všech případech naprosto skvělé a vždy skladbu vykopnou směrem kupředu v jejím vývoji a směrem nahoru v zajímavosti. Neobjevují se sice po celou hrací dobu (což je možná i dobře, aspoň se jich posluchač nepřejí), ale i tak jich tam je více než dost, tudíž nemá cenu ukazovat konkrétní příklady, jelikož se objevují v každé písničce hned několikrát. Hodně povedený je taktéž řev hlavního mozku Benyho, jemuž je opět i přes extrémní vokál rozumět naprosto každé slovo, čehož si osobně cením, protože jsou to právě velice neotřelé abstraktní texty v českém jazyce, které patří k jedné z největších zbraní Pergamen.

Hned na začátku Pergamen vytáhnou asi nejméně záživný kus nahrávky, “Do chladných sfér komorní temnoty”, jež nenabízí nic jiného než vcelku obyčejné střídání rychlejšího a pomalého tempa, přičemž v tom pomalém je song poměrně utahaný. Naštěstí hned následující “Astrální kóma” velice rychle vyspraví náladu s několika výtečnými motivy. Parádně funguje jak krátké zvolnění v prostředku, po němž se song začíná rozjíždět zase od nuly, tak i skvěle vygradované finále. Zcela právem jde o jeden ze dvou vrcholů “Nuber atra” – tím druhým je pak titulní “Černý mrak” (“Nuber atra” = “Černý mrak” v latině) v samém závěru desky. Právě tenhle kus je podle mě úplně nejsilnější, má hutnou atmosféru a množství velice povedených nápadů a podobně jako “Astrální kóma” přímo ukázkovým způsobem graduje do působivého konce. Všechny zbylé čtyři písničky jsou rovněž docela povedené a určitě mě baví, i když na vrcholné duo “Astrální kóma” a “Černý mrak” nemají… na druhou stranu, úvodní “Do chladných sfér komorní temnoty” překonávají bez problémů.

Hned v prvním odstavci jsem prohlásil, že Pergamen své posluchače zásobují poctivými deskami – a o “Nuber atra” to zcela jistě platí rovněž. Osobně se přiznám, že mi u téhle kapely sedělo o něco více agresivnější “Per somnum”, přesto nemá cenu pochybovat o tom, že si novinka zaslouží nadprůměrnou známku, protože s výjimkou trochu slabšího rozjezdu v podobě “Do chladných sfér komorní temnoty” se totiž rozhodně jedná o dost povedenou záležitost, v jejímž čele stojí dvě výše zmiňované pecky. Samozřejmě se tu nikdo nebaví o nějakém albu roku, ale i tak rozhodně dobrá věc.