Prong - Carved into Stone

Prong – Carved into Stone

Prong - Carved into Stone
Země: USA
Žánr: thrash / industrial metal
Datum vydání: 24.4.2012
Label: Long Branch Records (SPV)

Tracklist:
01. Eternal Heat
02. Keep on Living in Pain
03. Ammunition
04. Revenge… Best Served Cold
05. State of Reebellion
06. Put Myself to Sleep
07. List of Grievances
08. Carved into Stone
09. Subtract
10. Path of Least Resistance
11. Reinvestigate

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

Dlouhých pět let trvalo, než se HC/thrash/industriální Prong odhodlali natočit nové album. Po podprůměrném “Power of the Damager” jsem, abych byl upřímný, od novinky nic moc nečekal. Přece jen, Prong mají svá nejlepší léta již dávno za sebou a od “Rude Awakening” vaří pánové z vody víc, než je zdrávo. Přičemž na začátku devadesátých let spolu s několika dalšími vyvolenými začali udávat nový směr vývoje tvrdé hudby, v tomto je jejich vliv jistě nepopiratelný, o pozdější tvorbě už toto tolik neplatí. Je to škoda, protože kapela postavená především na charismatu Tommyho Victora má jistě na víc. Jsem rád, že můžu s klidným srdcem říct, že novinka “Carved into Stone” je o poznání povedenější než poslední alba. Přibylo thrashových momentů, trošku více se sóluje a kupodivu se dočkáme melodičtějšího vokálu. “Carved into Stone” si vzal pod svá producentská křídla Steve Evetts, dvorní producent The Dillinger Escape Plan, který na scéně už něco znamená. Na novince Prong odvedl jako vždy skvělou práci, možná jednu z nejlepších v kariéře. Zvuk je takový “chladně” agresivní, čímž nemyslím nasáklý industriálními samply a “umělými” bicími. Naopak, jednotlivé nástroje znějí dostatečně živelně a uvěřitelně, dokážu si představit, že přesně takhle bude novinka znít i na koncertech.

Album odstartuje rychlá “Eternal Heat”, která jede po celou dobu v thrashovém tempu. Ve spojení s relativně melodickým Victorovým vokálem to dohromady funguje. Na úvod vypalovačka jak bič. Dvojka “Keep on Living in Pain” je klasická skladba Prong z období první poloviny 90. let. Ani rychlé, ani pomalé tempo, chytlavý refrén, dostatek HC sborových vokálů, přesně tohle jsem na kapele kdysi miloval. S následující skladbou přichází první průšvih, a sice “Ammunition”, která ve mně zanechala dojem nepředstavitelně nudné, skoro až zbytečné skladby. Netřeba ji nijak dál rozpitvávat.

Jdeme dál, a sice k singlové “Revenge… Best Served Cold”, která se povedla, ostatně videoklip taky. Chytlavý riff spolu s vynikající vokální Victorovou linkou staví v mých očích tuto skladbu nejvýše z celé novinkové kolekce. “Revenge… Best Served Cold” obsahuje asi nejvíce industriálních momentů z “Carved into Stone”, skoro až taneční rytmus vás rozhodně nenechá chladným. Celé skladbě vévodí mimořádně chytlavý refrén. Jsou to sice trošku “měkčí” Prong, než jsou fanoušci zvyklí, ale já to chápu jako jistý vývoj, nikoli snahu o přístupnost širšímu publiku, takže tohle je v pořádku. “State of Rebellion” je další skladba ve středním tempu a bohužel neobsahuje žádný nosný nápad, který by ji dokázal vytáhnout někam výš než zbytek tvorby Prong na posledních třech albech. Tommy Victor se nikdy v minulosti netajil svým obdivem ke starým HC/punkovým kapelám, dokonce kdysi pracoval ve slavném CBGB, jistým výsledkem tohoto jeho obdivu k dané scéně, je skoro až punková “Put Myself to Sleep”. Zařadil bych ji někam mezi Ministry a Danzig, pro někoho možná zvláštní spojení, ovšem na druhou stranu – proč ne, poslouchá se to dobře.

Doposud jsem mluvil pouze o Tommy Victorovi, což je samozřejmě pochopitelné, ale na novince se obklopil silnou sestavou a jsem si jist, že právě spojení s basákem Tonym Camposem a bicmenem Alexeiem Rodriguezem může za sílu nového materiálu. Posledně jmenovaného sice moc neznám, ale hned na svém prvním albu u Prong se uvedl skvěle. Například v úvodní “Eternal Heat” či “List of Grievances” jede jako nabroušená pila. Druhá jmenovaná je taktéž dost agresivní a rychlá vypalovačka, na koncerty jak stvořená. Závěr alba obstarávají tři z nejmelodičtějších skladeb na albu, bohužel nutno říct, že taky jedny z nejslabších. Titulní “Carved into Stone” je ještě v pořádku. Pomalejší píseň, která plní funkci jistého odpočinku a zvolnění, proč ne. Shodou okolností by se totéž dalo říci i o “Path of Least Resistance”, jen s tím rozdílem, že ta už zní spíše jako nedokončené demo. Úplný závěr má na starosti přímočará, rockově-industriální “Reinvestigate”, která je podbarvená klávesy a samply, bohužel ani ta nedokáže zaujmout a závěrečná čtvrtina alba je tak o něco slabší než jeho zbytek.

Minulou studiovku “Power of the Damaged” jsem na samém úvodu označil za podprůměrný materiál a je dobře, že na svém novém albu Prong dokázali, že stále umí. Přestože je na albu zařazeno i několik slabších skladeb, je “Carved in Stone” konečně přesvědčivým důkazem, že jsou životaschopní i v 21. století. Původně jsem uvažoval nad 7/10, ale nakonec jsem se rozhodl přidat osmý bodík za “Revenge… Best Served Cold”, kterou si budu prozpěvovat ještě pěkně dlouho.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.