Země: Španělsko Žánr: occult black metal Datum vydání: 31.10.2019 Label: BlackSeed Productions Tracklist: 01. Via Sincretica Obscura 02. Yee Naaldlooshii 03. Neenia Ataecina 04. Deo Aironis Hrací doba: 42:08 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Sure Shot Worx

Qayin Regis je dalším přírůstkem do už tak početné rodiny okultního black metalu, a pokud si potrpíte na pořádné klišé, tak tohle španělské trio ho rozhazuje plnými hrstmi. Toužíte po zakuklených fotkách u oltářů, lebkách, okultních symbolech? Buďte v klidu, Qayin Regis všechno mají, a dokonce i něco navíc…

U svého debutového alba „Doctrine“ totiž borci docela slušně vyhrotili die hard edici. Kromě barevného vinylu a cédéčka k ní totiž přidali taky hromadu dalších píčovin jako třeba nějaký okultní rukopis sepsaný zpěvákem Sublime Tirannus of Vedma (odmítám skloňovat), svícny, černé zrcadlo nebo hřbitovní zeminu. A také cypřišovou tinkturu z listů nasbíraných na třech hřbitovech. A také malý katafalk, který byl údajně posvěcen krví zpěváka a živicí z Judeje a následně byl po padesát nocí pohřben v hrobě pramatky bubeníka (a opět vám seru na skloňování) Patriarch Venerable Saturn.

Jako nevím, tohle už mi skoro přijde spíš směšné, a to tím spíš, jestli je to fakt pravda. Moc se mi tomu ale nechce věřit. Obzvlášť humorná mi přijde představa zakopávání krabiček do hrobu. I kdyby se náhodou stalo, že babička zaklepala bačkorama v příhodné době, aby se to mohlo pohřbít rovnou s ní, beztak by jí frajeři museli za těch padesát dnů vykopat, aby si ten poklad zase vyzvedli, což by se správci hřbitova ani úřadům asi moc nelíbilo, a těžko by mohli argumentovat tím, že to je umění a že hrajou strašně zlý black metal. Ale třeba poctivě vrátili všechny konve na místo, takže to správce hřbitova nechal plavat za úplatek jedné tinktury. Nebo tak něco. Anebo hoši na tom kapelním Facebooku trochu kecají, aby vypadali zajímavěji a/nebo se jim lépe tahaly prachy z metalových fetišistů.

Mnohem lépe by trio Sublime Tirannus of Vedma, Patriarch Venerable Saturn a Sovereign Pontiff Aheraaz udělalo, kdyby vymýšlelo méně kokotin okolo a věnovalo méně času vynalézání krutých přezdívek, a namísto toho radši pořádně zamakalo na hudební stránce věci. Netvrdím, že je „Doctrine“ prachbídná mrdka, ale s klidem si dovolím tvrdit, že výsledek není tak hluboký a transcendentální, jak by si Qayin Regis asi přáli.

Na desce se nechá nalézt několik vydařených pasáží, to skupině upírat nemohu. Za všechny bych jmenoval třeba závěr „Deo Aironis“. „Yee Naaldlooshii“ a „Neenia Ataecina“ jsou také s občasnými výhradami v pohodě a některé momenty mají něco do sebe, a to včetně povinné ambientní pasáže na začátku druhé jmenované. Nejméně se podle mě povedla úvodní „Via Sincretica Obscura“, kde Qayin Regis v první části zbytečně a po pár posleších navíc i otravně vždy na chvíli zabrzdí tempo; zajímavá začne být až poslední třetina.

Možná vás napadne, kde je tedy nějaký zásadnější problém, když tři skladby ze čtyř jsou přinejmenším ok a ta poslední taky není skrz naskrz hloupá. Potíž tkví v celkovém výrazu. Skladatelsky je to sice ucházející, ale Qayin Regis strašně chybí nějaký vlastní ksicht. Jejich sound i pojetí zní úplně stejně jako jakákoliv jiná standardní occult-BM smečka, která začala hrát v posledních letech. Jakkoliv se „Doctrine“ samo o sobě poslouchá vlastně fajn a nemám pocit vyloženě promarněného času, Qayin Regis znějí příliš zaměnitelně na to, aby měl jejich debut šanci obstát v delším časovém horizontu. Nehledě na to, že ani ty nejsilnější momentz nejsou skutečně odzbrojující, na něco takového aspiruje prakticky jen jediná pasáž na desce (už zmiňované finále „Deo Aironis“).

„Doctrine“ je tedy pohodová jednohubka pro fandy stylu, jimž nevadí si sem tam pustit i kapely druhého kvalitativního sledu. Pokud okultnímu black metalu nějak zásadně neholdujete, debut Qayin Regis můžete klidně přejít a to místo v přehrávači si schovat pro působivější nahrávky.