Země: Česká republika Žánr: harsh noise Datum vydání: 26.2.2021 Label: Noisequanoise Tracklist: 01. 201229_01 02. 201229_02 03. 201229_03 04. 201229_04 05. 201229_05 06. 201229_06 07. 201229_07 08. 201229_08 Hrací doba: 56:41 Odkazy: –

Pod prapodivným názvem _R_K_ se ve skutečnosti neukrývá nikdo jiný a nikdo menší než sám Radek Kopel, matador, pilný tvůrce a neúnavný pěstitel noisu v české kotlině. Svoje hluky vyrábí již někdy od poloviny devadesátých let a nic nenasvědčuje tomu, že by s tím někdy hodlal seknout. Což je vlastně dobře, protože kdo má zájem si potrápit uši muzikou, již většina lidí za muziku nepovažuje, tak ví, kam sáhnout, protože Radkovy projekty bývají sázkou na jistotu.

Těch projektů a kapel, dá-li se to tak nazvat, má Radek na triku víc, ale jeho o jeho nejznámějších atentátech na ušní ústrojí náhodných kolemjdoucích asi netřeba dlouho přemýšlet. Býval členem Napalmed, které lze na domácí noisové scéně označovat za kult… tedy za bohorovného předpokladu, že si nějaké hlukové zvěrstvo vůbec může sáhnout na kultovní status, protože jak známo, jedná se o produkci určenou jen úzkému okruhu vyvolených. No, Napalmed každopádně roku 2014 skončili a Radek dal společně s dalšími podobně zvrhlými individui dohromady jinou hlukovou masáž známou buď jako Eine Stunde Merzbauten případně jako milion dalších roztodivných variací na tahle tři slova.

_R_K_ pravděpodobně nelze ani považovat za nějaký regulérní projekt, spíš si Radek jen tak blbnul se svými hlukovými mašinkami a vyšlo mu z toho „Harshvec Noise“. Žádné sraní s mladou paní. Frajer tuhle zhůvěřilost nahrál 29. prosince 2020 (nápověda: právě zde hledejte klíč k rozluštění významu názvů stop) od 8:15 ráno do 9:50 ráno, asi tak za pět minut (mně by to déle netrvalo) k tomu barevnými fixami a propiskou načmáral obal a poslal to mezi lidi jak naprostý pán. Prostě umění.

No, to samé se dá asi docela v pohodě říct i o celém „Harshvec Noise“. Písničky? Leda tak ve snu. Kompozice? Sotva. Muzika? Jen stěží. Umění? Stoprocentně!

„Harshvec Noise“ patří přesně k těm počinům, které budou pro většinu lidí nestravitelné. To sice můžete říct o technical death metalu, který bych si já osobně teda nepustil, kdybych vyloženě nemusel, ale tak nějak zhruba chápu, co se na tom někomu líbí. No, dovolím si tvrdit, že u noisu asi jen málo lidí pochopí, jak a hlavně proč někoho tohle může bavit, ale děje se to, jsme tady. Fandů noisu sice bude méně než reptiliánů na vysokých politických postech, ale existují.

Zástupci tohoto ohroženého druhu se v případě „Harshvec Noise“ mohou těšit, jak už název napovídá, na harsh noise v čistém extrémním podání bez dronových nebo industriálních příkras. „Harshvec Noise“ samozřejmě neplatí za ten největší extrém, co jste kdy slyšeli, protože se tam pořád něco málo děje a subsubžánr harsh noise wall dokáže v extrému zajít ještě o kus dál, ale i tak není nutno se strachovat. Radek Kopel zde jede improvizovaný bordel, který pořád dokáže ušní bubínky zodpovědně pozlobit. Prostě a jednoduše – máte-li to rádi hlučně, „Harshvec Noise“ poslouží a palici vám vypláchne.

Nemusíme se nicméně tvářit, že by toho nahrávka nabízela o moc víc. Vždycky je super si nějaký podobný brajgl občas vpálit, má to svoje velké kouzlo. Pro „Harshvec Noise“ to platí taktéž. Nachází se v tom ale nějaká dlouhodobá hodnota? Bude mít smysl se k albu vracet i zpětně? No, odpověď ponechám na vašem důvtipu…