Scorpions - Return to Forever

Scorpions – Return to Forever

Scorpions - Return to Forever
Země: Německo
Žánr: hard rock / heavy metal
Datum vydání: 20.2.2015
Label: Sony Music

Tracklist:
01. Going Out with a Bang
02. We Built this House
03. Rock My Car
04. House of Cards
05. All for One
06. Rock ‘n’ Roll Band
07. Catch Your Lucky and Play
08. Rollin’ Home
09. Hard Rockin’ the Place
10. Eye of the Storm
11. The Scratch
12. Gypsy Life

Odkazy:
web / facebook / twitter

Scorpions měli celé to své padesátileté muzicírování dávno pověsit na hřebík a užívat si zaslouženého odpočinku. Ne proto, že by v současnosti hráli tak otřesně a v hudební branži pro ně nebylo místo. Spíše proto, že je tomu již více než pět let od prohlášení, že už nás čeká jen jedna deska, následné několikaleté turné a pak prostě šmitec. A realita? Zatím se očividně nikdo nikam nechystá. Rozumím, že se dědulům ještě nechce opustit koncertní prkna a euforickou přízeň fanoušků, ale dříve nebo později prostě přijde čas skončit. Scorpions tento fakt oddalují co to jde, a důkazem je zbrusu nová deska jménem “Return to Forever”, na kterou logicky navazuje další koncertní turné. Stojí to ještě za to?

Musím říci, že stojí. Je tedy potřeba uvědomit si, že s muzikou Scorpions se to má stejně jako třeba u hard rockových kolegů AC/DC. Je posledních několik desetiletí naprosto totožná, a pokud čekáte obrat o 180 stupňů libovolným směrem, měli byste po loňském Silvestru už konečně vystřízlivět. Přeci jen, proč měnit něco, co dlouhodobě funguje a fanoušci jsou téměř bezvýhradně spokojeni? Komu se tento přístup nelíbí, nemusí Scorpions poslouchat. “Return to Forever” je tedy pravidelnou dávkou škorpioních rockových vypalovaček a především pomalejších balad (co si budeme povídat, právě díky nim se Němci proslavili). Překvapilo mě, jak se Scorpions i po více než pěti dekádách fungování dokázali vypořádat s vlastní bohatou minulostí a nahráli desku, která sice není jejich nejlepším opusem, ale přinejmenším mu šlape na paty.

Když jsme u té minulosti, je potřeba podotknout, že podstatná část “nových” písniček vznikla v době nahrávání alb “Blackout”, “Love at First Sting”, “Savage Amusement” a “Crazy World”. Z různých důvodů se na finální nahrávky nevešly nebo zůstaly nedokončeny a donedávna zapomenuty. Scorpions tedy vzali prastarý odpadkový materiál, pokusili se zachovat jeho zaprášený feeling s tím, že bylo potřeba vymyslet velkou část hudebních partů a dopsat většinu textů. Na to, že jde de facto z velké části o recyklát dříve nechtěného, je výsledek překvapivě dobrý. Osobně si nepamatuji, kdy mě nějaká z posledních nahrávek Scorpions oslovila tolik jako “Return to Forever”. Úroveň zábavnosti by se dala přirovnat k poslechu kultovního “Blackout” z roku 1982, na jehož kvalitu sice “Return to Forever” nedosahuje, ale velmi se jí blíží.

Novinka sestává z dvanácti skladeb o délce necelých 50 minut. Mezi různými edicemi se dá dohledat ještě dalších sedm bonusů, takže výsledné číslo 19 kusů by bohatě vystačilo na dvě nadprůměrné desky. Úvod patří bluesem ovlivněné rychlejší písni “Going Out with a Bang” připomínající klasiku typu “Rock You Like a Hurricane”. Druhé místo si pro sebe zabrala klipová “We Built this House” reflektující více než padesát let existence Scorpions, jejich filozofii a zkušenosti, ke kterým během své kariéry přišli. Obě písně vznikly jako novinky exkluzivně pro “Return to Forever”. “Rock My Car” je první ze staršího výběru a skutečně z něj cítíte staré dobré osmdesátky. Předností tohoto kusu jsou bezesporu odpich a drajv. Přichází první pomalejší píseň “House of Cards” a přiznám se, že od klasiky “Winds of Change” jsem od Scorpions neslyšel lépe postavenou baladu. Následují “All for One” a “Rock ‘n’ Roll Band”, kousky rychlejší a spíše klasického střihu.

Druhá půlka desky začíná výbornou “Catch Your Luck and Play”. Byla napsána pro “Savage Amusement” z roku 1988 a kytarista Rudolf Schenker jen připravil nový refrén. Ten je vynikající, velice chytlavý, a pokud se jedná o střednětempé písně, těžko byste v historii Scorpions hledali lépe napsanou skladbu. Dále je na pořadu dne další balada “Rollin’ Home” a poměrně průměrná “Hard Rockin’ the Place”. “Eye of the Storm” je píseň původně navržená pro album “Humanity: Hour I” z roku 2007, na němž ale nakonec nevyšla, protože podle kapely tehdy prostě neseděla do celkového konceptu. “The Scratch” oplývá bravurní kytarovou linkou a “Gypsy Life” je pomalou tečkou za více než nadprůměrnou deskou.

Abych řekl pravdu, nejdříve jsem k “Return to Forever” přistupoval trochu s despektem a nevěřil jsem, že zkostnatělá padesátiletá banda dokáže ještě nahrát solidní fošnu. Naštěstí mě Scorpions přesvědčili o tom, že do starého železa ještě nepatří a naservírovali mi vyváženou desku plnou promyšleného a zábavného materiálu. Baladické písně nejsou kupodivu moc patetické nebo umělé a rychlejší songy nepostrádají patřičnou šťávu a grády. Ještě vypíchnu excelentní hlasový výkon téměř sedmdesátiletého Klause Meineho, výborné ozvučení a v neposlední řadě i kvalitní songwriting. Lepší symbolické zakončení za úspěšnou kariérou by si nikdo nemohl přát. Paráda.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.