Země: Kanada Žánr: black metal Datum vydání: 29.2.2016 Label: Obscure Abhorrence Productions Tracklist: 01. Passage au-delà des glaciers noirs 02. (To the) Snow-Crowned Mountains 03. La noirceur éternelle 04. Storming from Beyond 05. Dawn of the Apocalypse 06. North 07. Witchcraft [Obtained Enslavement cover] 08. Rites of the Black Moon Hrací doba: 53:19 Odkazy: facebook / twitter / bandcamp

Kanadský projekt Sorcier des glaces jsem měl v paměti vždycky zaškatulkovaný jako kvalitní kapelu, která má v rámci undergroundu vybudované nějaké jméno a která nedělá ostudu proslulé frankofonní blackmetalové líhni v Quebecu, odkud pochází. I přesto jsem však tuhle bandu vždycky víc ignoroval, než sledoval. Měl jsem tohle kanadské duo v povědomí, něco málo jsem slyšel a již v minulosti jsem tedy měl představu, o čem jejich muzika cca je, ale že bych jejich fošny nějak zodpovědně protáčel a znal tu tvorbu podrobněji… to vážně ne.

Vlastně to tedy bylo až předcházející album „Ritual of the End“ z března 2014, jemuž jsem dopřál nějakou zvýšenou pozornost. Nebudu vám kecat – od doby, co jsem tu nahrávku odložil po napsání tehdejší minirecenze, jsem „Ritual of the End“ už nikdy znovu neslyšel, takže zas až taková šleha, abych měl potřebu se k tomu vracet, to zjevně nebyla. Přesto to mám v paměti uložené jako vcelku povedenou desku, jež nabízela poctivý syrový black metal lehce nadprůměrných kvalit s několika horšími momenty, ale i několika velmi dobrými momenty. Jinými slovy, zanechalo to ve mně dojem, který mě nijak neodrazoval od dalšího poslechu Sorcier des glaces. Když si tedy quebecké duo na letošek připravilo další počin s všeříkajícím názvem „North“, neměl jsem důvodu si to neposlechnout…

Člověk nemusí být zrovna génius, aby dokázal odhadnout, oč půjde v tvorbě kapely, jejíž název zní Sorcier des glaces a jejíž debut nese název „Snowland“ – ostatně, i proto jsem název novinky „North“ označil jako všeříkající. Samozřejmě je hlavní tematickou náplní tvorby Sorcier des glaces zima – ne však zima z pohledu sáňkování, aby bylo jasno. Asi by bylo naivní očekávat něco jiného než blackmetalový chlad a mrazivé vichřice. S tímhle jsem do poslechu „North“ vlastně šel i já sám, a tudíž mohu potvrdit, že tento předpoklad je jistě správný. Jeho splnění však ještě nezaručuje i to, že výsledek bude kvalitní.

Abych řekl pravdu, trochu jsem očekával, že „North“ bude ještě mrazivější a hlavně syrovější. V některých chvílích je totiž nahrávka relativně melodická, ale s tím žádný velký problém nemám. Jakkoliv mi sice mráz po zádech neběhal, ta zima z toho cítit pořád je a třeba hned druhá skladba „(To the) Snow-Crowned Mountains“ onu tezi bezesporu potvrzuje. S takovou by to mohlo vypadat, že prohlášení, že je ta deska chladná, ten výsledek chválí, nicméně bohužel musím říct, že „North“ je chladné i v tom negativním slova smyslu – nechává mě docela chladným a nevzbuzuje ve mně žádné velké emoce.

Hudebně je „North“ jistě příjemné, o tom se nijak nepřu. Poslouchá se to vesměs v pohodě, úroveň to má a sem tam vykoukne i dost slušný nápad. Dobrými momenty disponuje především titulní „North“, jež překvapí i vkusně provedenými čistými zpěvy, a finální „Rites of the Black Moon“. Vzato kolem a kolem se ovšem nejedná o nic zvláštního. Originality to také příliš nepobralo a očekávat od Sorcier des glaces nějaký specifický sound je poměrně zbytečné. Jednoduše, jde o poslouchatelnou, leč nepříliš výraznou nahrávku, která se snaží posluchače zmrazit, ale ani zdaleka se jí to nedaří s takovou silou, aby byl člověk ochoten odpouštět nedostatky.

Aby toho náhodou nebylo málo, ony nedostatky se nenesou jen v té abstraktní pocitové rovině, že „to prostě není tak dobré“ – vidím zde jeden velký neduh, jenž v mých očích „North“ sráží ještě níž. Nemůžu si pomoct, ale místy mě strašně sere blackmetalový vokál. Nepamatuji si, že bych měl takový problém na „Ritual of the End“, ale co se novinky týče, tak v některých momentech je to z mého pohledu fakt na hraně. Možná vám to bude znít divně, ale způsob, jímž Sébastien Robitaille krákorá, mi strašně připomíná „zpěv“ z nějaké YouTubové parodie na black metal. Což někomu může vůči Sorcier des glaces připadat nefér, ale mě to při poslechu fakt krutě iritovalo.

Nechci zase vzbudit dojem, že je „North“ nefalšovaná sračka. To není a tvrdit něco takového by realitě úplně neodpovídalo. Na druhou stranu, nehodlám chválit něco, co mě nijak zvlášť nezaujalo, jen kvůli tomu, že je pod tím podepsaná v rámci undergroundu relativně známá kapela. Jak jsem již řekl, na předcházející počin mám vcelku pozitivní vzpomínku, ale co se novinky týká, nemohu na stůl vyložit lepší verdikt než – obyčejný průměr.