Země: Bělorusko Žánr: melodic death metal Datum vydání: 1.4.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Another Day 02. Eyes in the Eyes 03. The History Pages Hodnocení: 6,5/10 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: Stormhold

Bělorusko vskutku není tradiční zemí pro metalové kapely. Stačí si vzpomenout, jaká aféra vznikla zakázáním koncertu německých Rammstein. Tento postoj garnitury k mírně perverznímu vystoupení kapely však nic nemění na tom, že i v zemi, v níž prakticky vládne diktatura, vznikají metalové celky velmi slušné úrovně – a to jak skladatelsky, tak i technickým zázemím. Dnes recenzované ípko “Eyes in the Eyes” od Stormhold do této kategorie zapadají na výbornou. A jak konkrétně? To by vám snad měly objasnit následující řádky.

Šestičlenná smečka původem z Gomelu drhne cosi na způsob melodického death metalu. Bylo by ale chybou očekávat placku podle posledního střihu, spíše naopak. V rámci tří skladeb vám Stormlord představují tři poněkud odlišné tváře své tvorby. Nebo spíše představili, neboť tento drobný zářez do pažby přibyl do diskografie na začátku loňského dubna. Všechny tři se vyznačují několika styčnými plochami: skvěle snoubí drsný nášup s melodickými pasážemi, přitom ale nezapomínají ani na techničtější stránku hudby a některé party zní docela progresivně. Za “progovější” zvuk zčásti může i výrazná baskytara v podání Alexnadra Chernouse, který si v úvodním songu “Another Day” střihne sympatické basové sólo. Ale ani zbytek písně rozhodně nezaostává a hned zkraje snoubí nálady obou následujících skladeb. Druhá titulní “Eyes in the Eyes” je skladbou plnou rychlých sypaček i pěkných melodií. Pro mě asi nejpovedenější píseň alba. Závěrečná “The History Pages” pak nabízí spíše valivější tempo a hutnější riffy, mimo nich ale i výraznější zapojení kláves. Vyzdvihnout musím hlavně solidní melodie, které jsou asi nejzajímavější položkou většiny skladeb. Jsou chytlavé a rozhodně táhnou EPčko kupředu. Obecně ale EP nabízí na relativně krátké hrací době několik velmi dobrých a zapamatovatelných momentů.

Co se muzikantských výkonů týče, musím ještě jednou zmínit především vynikající baskytaru. Bylo by ale značně nefér vynechat oba kytaristy, Vyacheslava Gasakova a Dmitrie Michailova. Alex Gasakov pak odvádí za mikrofonem spíše průměrnou práci – jeho growl by mohl být o poznání lepší. Vedle precizní hry nástrojů docela zapadává, což je trochu škoda. V neposlední řadě by jeho projevu prospělo i lepší frázování, především v titulní skladbě. Když jsme u těch negativ, největším škraloupem je pak asi samotný zvuk, který občas působí opravdu hodně nevyváženě a občas se stane, že se zvuk jednoho nástroje utopí ve zbytku ostatních, nebo dostatečně nevynikne hra jedné ze dvou kytar. Tady je nutno podotknout, že místy mdlý Alexův výraz není způsoben jen jím samým, ale v některých případech právě nevyváženým zvukem. Jedinou stabilní položkou je vážně jen omílaná baskytara a ani v jejím případě to neplatí stoprocentně. Od kapely, která už má debut dávno za sebou bych osobně čekal produkci a mastering zvládnutý o poznání lépe – na druhou stranu ale pochopím, že v jejich domovině je nejspíše není tak jednoduché zajistit dobré nahrávací podmínky. Obzvlášť když uvážím, že některým kapelám se to nedaří ani v naší kotlině.

Pozitivní dojmy však nakonec převládají, hlavně z dobře zvládnuté skladatelské stránky. Pestrá struktura skladeb, rozmanitost jednotlivých kusů, chytlavé melodie, úderné riffy. To všechno můžete od Stormhold očekávat na tomhle krátkém EP očekávat. Především ale mám z téhle party Bělorusů dojem, že do svojí hudby dávají skutečně sami sebe, což ve spojitosti s dalšími kvalitami posouvá desku ještě o nějaký ten půlbodík do nadprůměru. Ostatní nedostatky už nějak zkousnout dají, zejména jste-li fanoušci žánru. Otevřenou otázkou pak spíše zůstává, co Stormhold předvedou na připravovaném albu “The Lost World”…