Země: Španělsko Žánr: death / black metal Datum vydání: 10.5.2019 Label: Clavis Secretorvm / Sentient Ruin Laboratories Tracklist: 01. Crown of Chaos 02. Boundless Waters 03. Antithesis of Time 04. The Crimson Void Hrací doba: 39:00 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Narazit na španělské Suspiral už s jejich debutem „Delve into the Mysteries of Transcendence“ nebyla úplně výzva, a to nejenom kvůli tomu, že album sdílelo tentýž obal s vinylovým vydáním „Όλεθρος“ od slovenských Goatcraft (jedná se o prakticky stejný výřaz obrazu „Toteninsel“ německého malíře Karla Wilhelma Diefenbacha (1851–1913)). Možná jste si mohli všimnout i díky vydání pod značkou I, Voidhanger Records, což je label, jehož počínání se vyplatí přinejmenším po očku sledovat. Ze všeho nejvíc ale platí, že „Delve into the Mysteries of Transcendence“ byla výborná deska, a třebaže nešlo o vyloženou raketu, která by na scéně udělala vítr a okamžitě vystřelila na povědomí „běžných uživatelů metalu“, svůj prostor v éteru dostala, a kdo sleduje, ten jistě zachytil.

Suspiral se svým debutem přišli v době, kdy byly v kurzu chaotické deathmetalové formace s vlivy black metalu. Španělé sem zdánlivě spadli a na první pohled mohli působit jako další z těch, kdo se chtějí svézt na aktuální vlně. Osobně si ale myslím, že by bylo poněkud zkratkovité Suspiral vnímat tímto způsobem, byť společné znaky s tímhle pojetím death / black metalu nepochybně sdíleli. Jejich přístup ovšem nebyl a stále není tak bestiální a chaotický. Což může na první pohled znít spíš jako mínus, právě animálnost a neprostupná černota patří k velkým lákadlům daného stylu, ale Suspiral to vyvážili promyšlenějším přístupem ke kompozici a vrstevnatější strukturou skladby.

Jinými slovy, v jejich podání nejde o neustálý tlak, byť samozřejmě i oni dokážou takříkajíc zahoblovat a zajebat nějakou zběsilou pasáž. Primordiální nespoutanost se v jejich hudbě objevuje také, ale ke skutečně chaotickým spletitým kytarám se Suspiral neuchylují. V čemž mohou někteří spatřovat spíš plus, pokud už v onom chaotickém konceptu spatřují jistou vyčerpanost. Každopádně se však nemusíte bát, že bychom v případě Suspiral měli co do činění s nějakou vyměklou chcánkou, špína v tom nesporně je a na letošní novince „Chasm“ jí nahrává i o něco hrubší a „huhlavější“ sound než na „Delve into the Mysteries of Transcendence“. Debut sice zněl o něco syrověji, ale to už je otázkou vkusu, co vám sedí víc. Mně znějí obě desky fajn a oba přístupy k soundu mi u Suspiral dávají smysl.

Stejně jako na „Delve into the Mysteries of Transcendence“, i na „Chasm“ na posluchače čeká menší počet delších písní. Tentokrát jsou tu čtyři a s radostí mohu prohlásit, že vysoko nastavenou laťku Suspiral nepodlezli. Naditá minutáž není pouhým honěním trika, Španělé ji využívají smysluplně, takže v konečném důsledku se jim daří držet posluchače v hrsti. V rychlých pasážích je to uspokojivě intenzivní, v pomalejších dostatečně hnilobné a celkově se „Chasm“ může pochlubit výstavní atmosférickou stránkou.

Abych řekl pravdu, hudba Suspiral mi v určitém smyslu vlastně imponuje. Jsem naladěn na stejné vlně a Španělům se daří rozvibrovat něco v podvědomí. Cítím v jejich v tvorbě něco hlubšího a působivějšího, což cením hodně. Něco podobného nemůžu tvrdit o dalších projektech zúčastněné dvojice, ať už jde třeba o Arkaik Excruciation nebo Sheidim, ani třeba o Altarage, kteří debutovali ve stejném roce a za tu krátkou dobu si vysloužili o dost větší fame. Suspiral mi však přijdou o hodně výš, jejich muzika má charisma a zabírá to na mě fakt dost.

Asi vám nepovím, jestli mi přijde lepší „Chasm“ nebo „Delve into the Mysteries of Transcendence“. Obě alba jsou trochu jiná, a přesto lze poznat, že pocházejí od téže kapely. Obě se mi ale líbí prakticky stejně. Z čehož přímo vyplývá, že i letošní novinka se hodně povedla. V mém osobním žebříčku se Suspiral pomalu šplhají docela vysoko, a jestli se jim podaří dát dohromady ještě jednu takhle kvalitní desku, která však nerezignuje na progres a vlastní ksicht v rámci diskografie, už budu moct pomalu mluvit o velmi oblíbené skupině. Za slyšení to ale rozhodně stojí už teď, takže otálet byste neměli.