Země: Francie Žánr: post-black metal Datum vydání: 27.5.2016 Label: Debemur Morti Productions Tracklist: 01. Sortez vos lames, que nous perdions nos poings 02. Aussi féroces que nous repentons 03. Derrière-nous, la lumière 04. Un instant dans une torche 05. Contre terre 06. Nous blâmons la tempête de nous avoir laissés en plaies 07. A cette chute Hrací doba: 31:37 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: Debemur Morti Productions

První pohled (H.):

Již mnohokráte se mluvilo o tom, že Francouzi patří v současné době v rámci black metalu ke světové špičce. Je to klišé tím začínat recenzi, bezesporu ano, ale když člověk poslouchá nahrávky jako „Derrière-nous, la lumière“, jen těžko se lze takovým velkohubým prohlášením ubránit. Ačkoliv se totiž jedná o debutovou desku a vůbec první nahrávku projektu Throane, buďte si jistí tím, že rozhodně jde o záležitost, jíž se vyplatí věnovat velkou dávku pozornosti. A nebuďme tak skromní, nedržme se tak při zemi – serte na Dark Funeral a podobné vyčichlé moče, protože to nejzajímavější, co black metal v letošním roce nabízí (a snad i obecně současný black metal, nejen ten letošní), najdete právě ve formacích typu Throane.

Při představování Throane ovšem nelze vynechat jednu důležitou věc. Již padlo, že „Derrière-nous, la lumière“ je vůbec první hudební prezentací projektu, a navíc tato vychází pod renomovanou značkou Debemur Morti Productions, což je label, jehož jméno na nosiči jistou úroveň zaručuje. Na otázku, jak se někdo k takové firmě dostane bez předchozího materiálu, je jednoduchá odpověď – samozřejmě sestava.

Jediným členem Throane je totiž jistý Dehn Sora. Tenhle chlapík má na kontě hned několik projektů – z těch nemetalových se jedná o Treha Sektori a Sembler Deah. Rovněž je členem nové sludge/post-metalové kapely Ovtrenoir, jíž letos v lednu vyšlo debutové EP „Eroded“, a krátce byl k vidění i v Glaciation. Hlavně má ale dost slušné jméno na poli metalové grafiky – namátkou v jeho portfoliu najdeme obaly pro Code, Otargos, Vorkreist, Ad hominem a v neposlední řadě i mocné Blut aus Nord.

Již od začátku šlo očekávat, že kvality materiálu na „Derrière-nous, la lumière“ nebudou nízké. Dehn Sora už v minulosti ukázal, že audio tvorba mu nejde o nic méně od ruky než vizuální tvorba a že jeho hudební choutky se směřují k atmosféře a hloubce. Prostřednictvím Throane toto opětovně potvrzuje. Od nahrávky rozhodně nečekejte vzývání bohů 90. či snad dokonce 80. let. Jedná se o – v tom nejlepším slova smyslu – moderní black metal. „Derrière-nous, la lumière“ se ovšem nesnaží o progresi či avantgardu, míří spíš na intenzitu prožitku. A výsledek ukazuje, že je to zcela jistě dobrá cesta.

Jednotlivé skladby se mezi sebou vlastně příliš neliší, snad až na výjimky, jakou je třeba z větší části darkambientní „Contre terre“. V tomto případě to však vůbec nevadí, jelikož síla tkví v celku a ta jednolitost tomu ohromně sluší. Celou deskou prostupuje sugestivní a nervní atmosféra; hlavně se ale hned od úvodní „Sortez vos lames, que nous perdions nos poings“ až do úplného konce daří držet posluchače v šachu a v nepolevujícím napětí. Ačkoliv formálně se nejedná o nejextrémnější záležitost, jakou jste kdy slyšeli, a místo pro agresi tu moc není, tak „Derrière-nous, la lumière“ hypnotizuje konstantním a neutuchajícím tlakem. A nakonec i díky dosti krátké stopáži (nemůžu tvrdit, že bych si nenechal líbit i víc), jež jen lehce přelezla půlhodinku hrací doby, se jedná o velmi intenzivní a koncentrovanou záležitost.

A tohle všechno jsou samozřejmě věci, jichž je nutno si cenit. Možná by se mohl najít někdo, kdo si bude stěžovat na skutečnost, že se hudba Throane místy až povážlivě blíží pomalejším kompozicím od již jmenovaných Blut aus Nord, ale upřímně – to už je vlastně hledání negativ za každou cenu. Dle mého tohle nijak nevadí a popravdě řečeno, celkově vzato nevidím žádné neduhy. Působivost a síla „Derrière-nous, la lumière“ totiž vše předčí a zbude jediné – vysoce poutavé dílo.

Stejně jako na začátku a i v dalším průběhu recenze, ani na jejím konci není nutné šetřit superlativy a skrývat nadšení, které je zde skutečně na místě. Opětovně musím zopakovat, že „Derrière-nous, la lumière“ patří k tomu nejpůsobivějšímu a nejzajímavějšímu, co šlo v letošní blackmetalové sezóně doposud slyšet. A to rozhodně není málo. Stojí to za poslech? Jednoznačně ano. Stojí to za dlouhodobé poslouchání? Jednoznačně ano. Stojí to i za koupi? Jednoznačně ano!

---

Druhý pohled (Skvrn):

Jakkoliv se projekt Dehna Sory skví novotou, založení Throane nelze považovat za krok výrazně překvapivý. Je pravdou, že co do hudby se tenhle Francouz pohyboval hlavně ve vodách dark ambientu, nicméně svou výtvarnou činností s black metalem již nějaký ten rok otevřeně koketoval. A nikterak v té koketérii netroškařil, nebo jsou snad obaly pro Blut aus Nord nebo Archgoat málo? Odpovím si sám: ne, málo to není. Přesto se s rolí blackmetalového přihlížitele – byť ne ledajakého – Sora nespokojil a započal příběh jménem Throane. Hezky stylově, sólo. „Derrière-nous, la lumière“ mě zaujalo okamžitě, na první poslech, a to přestože jsem okolnosti jeho vzniku neznal. Teprve až poté, co jsem zjistil, kdo za materiálem stojí, překvapení (nikoli radost poslechu) opadlo.

Debut Throane vychází přibližně ze tří základních přísad. Úplný základ odkazuje na monotónní black metal stojící na minimálním počtu riffů, jež stojí na mohutném, všeobklopujícím zvuku. K tomu se přidal silný post-metalový vliv především v otázce intenzity a údernosti, což slibuje také velkou potenciální nadstavbu při případném servírování živě. Až na proklamovanou monotónnost by tu tedy byla dnešní moderní škola francouzského post-blacku. Jenže je tu ještě jedna, nezanedbatelná ingredience – ambient, téměř mrtvé plochy, dozvuky metalu a chvíle příprav na další výjezdy.

A jak že s těmito složkami projekt pracuje? Velmi dobře, i když ne bez výhrad. Důležité je, že celé „Derrière-nous, la lumière“ zní kompaktně a od první minuty jasně přichází s tím, co se po další půlhodinu bude dít. Na absenci silných momentů si není třeba stěžovat, i přestože jsou budovány povětšinou velmi podobě a bez náznaku větších obměn. První příklad je k mání hned na počátku, v podobě „Sortez vos lames, que nous perdions nos poings“. Šťávu ale deska neztrácí, třeba „Un instant dans une torche“ je rovněž parádní zásek uprostřed nedlouhé stopáže. Ale jak jsem řekl, úplně bez výhrad to nebude. Možná by šlo ukázat na malou variabilitu, nicméně 32minutová hrací doba byla volena pravděpodobně právě jako lék na možnou únavu podobným. Občas mi spíš vadí nadužívání darkambientních ploch, tedy pasáží, kde by měl být Sora nejsilnější. Skrze tyto party se dění nikterak neposouvá, spíše jde o pauzy, kterých je pro zdůraznění intenzity možná až přespříliš.

„Derrière-nous, la lumière“ je ale jinak velmi dobrým post-black metalovým dílem plné silných momentů a atmosféry opírající se o vydařený zvuk. Throane má za sebou výborný start, tak teď jen pokračovat a vydat se třeba i cestou koncertní. Kousky z „Derrière-nous, la lumière“ naživo nemůžou zklamat.

---