Thy Catafalque

Thy Catafalque – Naiv

Thy Catafalque - Naiv

Země: Maďarsko
Žánr: avantgarde metal
Datum vydání: 24.1.2020
Label: Season of Mist

Tracklist:
01. A bolyongás ideje
02. Tsitsushka
03. Embersólyom
04. Számtalan színek
05. A valóság kazamatái
06. Kék madár (Négy kép)
07. Napút
08. Vető
09. Szélvész

Hrací doba: 47:03

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp / bandcamp 2 / instagram

Thy Catafalque je unikátní kapela a Tamás Kátai je fenomenální skladatel, jehož cit pro působivé nápady, při nichž se posluchačovi rozlije blaho po celém těle, si jen těžko hledá konkurenci. Důvody – byť nezastírám, že ve velké míře subjektivní, ale o subjektivním vnímání přece recenze jsou, že jo – už jsem zde uváděl nejednou v několika různých recenzích. Ať už na desky samotné skupiny Thy Catafalque nebo v kritikách Kátaiovu sólovku „Slower Structures“ či desku elektronického projektu Neolunar. Stejně tak i jeho další aktivity, některé z nich již dlouho mrtvé nebo snad dnes i polozapomenuté, mají vysoké kvality a zaslouží si poslech.

Z toho všeho vyplývá, že každá další nahrávka Thy Catafalque (a Tamáse Kátaie obecně) budí velká očekává. Novinka „Naiv“ na tom nebyla jinak. Musím se ale přiznat, že i když jsem byl jako vždy fest zvědavý, s čím tenhle talentovaný Maďar zase přijde, trochu jsem obával, že tentokrát to bude trochu „slabší“. Jasně, i „slabší“ alba z jeho tvorby, například „Meta“ z roku 2016, jsou z obecného hlediska stále skvělá a dokážou nabídnou fantastické momenty, ale trochu kolísává ta úroveň je.

Každopádně jsem měl dojem, že „Naiv“ bude po excelentní „Geometria“ opět patřit k tomu „horšímu“ z katalogu Thy Catafalque (byť uznávám, že mluvit v případě Thy Catafalque o tom, že je něco „slabší“ nebo „horší“, je čistá rozežranost, protože celá diskografie projektu patří přinejmenším do vysokého nadprůměru). Jednak mi obal novinky použitím červené barvy trochu připomínal už zmiňované „Meta“, jednak mě z v předstihu zveřejněných ukázek – „Szélvész“, „Embersólyom“ a „Tsitsushka“ – posadila na prdel jen jediná, a sice ta třetí zmiňovaná.

„Naiv“ nicméně ukazuje, jak mohou být prvotní dojmy klamné a jak mohou být předčasná očekávání mylná. A také jak rozdílně mohou některé skladby fungovat samostatně a v rámci kontextu vyššího celku – desky. Potom, co jsem si album vpálil celé a poslouchal jej dost intenzivně nějakou dobu, si totiž nemám na co stěžovat. Netvrdím, že „Naiv“ překonává stěžejní veledíla jako „Tűnő idő tárlat“ nebo „Róka hasa rádió“, ale zrovna Thy Catafalque je kapela, u níž takové srovnávání nemá smysl, poněvadž upřednostněním jedné nahrávky na úkor jiné by člověk ponižoval význam té druhé, přičemž v diskografii Thy Catafalque není jediný počin, jenž by si něco takového zasloužil. Po „Naiv“ to platí stále. I proto, ale nejen proto si dovolím bez váhání tvrdit, že také novinka je excelentní deska, kterou byste měli bez keců slyšet.

Dokonce i ty songy, u nichž jsem výše řekl, že mě v předstihu nijak zásadně nevzaly, tedy „Szélvész“ a „Embersólyom“, na samotném albu fungují prakticky bezchybně. Až si skoro říkám, že jsem snad tehdy musel poslouchat prdelí, ne ušima. „Embersólyom“ je krásně vystavěná atmosférická perlička a „Szélvész“ celé „Naiv“ uzavírá ve víc než uspokojivém duchu. Navíc hezky předvádí, jak plynule dokáže Kátai přecházet mezi přívětivými melodickými chvilkami s čistým zpěvem a až nečekaně ostrými riffy. Třetí již jmenovaná, „Tsitsushka“, je hravá metalová avantgarda. Mysleli jste si, že jazzový nádech a saxofon už se v kombinaci s metalem vyčerpal? „Tsitsushka“ předkládá důkaz, že to pořád může znít svěže.

Thy Catafalque

I nad rámec tří omílaných singlů „Naiv“ nabízí hodně zajímavého k poslechu. Třeba „A valóság kazamatái“ a „Kék madár (Négy kép)“ ukazují, jak variabilním skladatelem Kátai je a s jakou samozřejmostí dokáže skloubit tři různé světy jako metal, elektroniku a folklórní nádech. Vezměte si druhou jmenovanou instrumentálku – první polovina má folkový nádech a flétnu, aby se skladba ve druhé části vydala k subtilní elektronice a zírání na hvězdnou oblohu. Působí to naprosto přirozeně, jako by k sobě tyhle věci odjakživa patřily. Stejně jako má obal „Naiv“ raketku i vlaštovku, obě poletující okolo květiny vyrůstající z hlavy kosmonauta.

Mimo jiné právě ve zcela organickém a logickém propojení zdánlivě nesouvisejících kontrastů a z toho plynoucí nevšední atmosféry tkví unikum Thy Catafalque. „Naiv“ s tímhle konceptem pracuje na stejně vysoké úrovni jako starší alba, a přitom má stejně jako předešlé počiny svůj osobitý nádech v rámci celé tvorby Thy Catafalque. Jak by člověk mohl být za takového stavu nespokojen nenadšen?


4 komentáře u „Thy Catafalque – Naiv“

  1. Naprostá paráda. Při poslechu se mozek bere dovolenou, docela Tě obdivuju, že jsi to dokázal tak pěkně shrnout. Za mě prostě vynikající deska. Z posledních několika maďarových mě baví nejvíc.

  2. Rovněž jsem spokojen a v dost bodech souhlasím. Hlavně s tím, jak album působí pohromadě daleké líp, než ze singlů. Tak nějak cítím, že mě brzo bude Naiv bavit víc jak Geometria, což jsem si před vydáním fakt nemyslel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.