Země: Argentina Žánr: black metal / ambient Datum vydání: 15.4.2014 Label: Dusktone Tracklist: 01. Acute Radiation Sickness 02. 30 Kilometer 03. Those Who Refused to Leave 04. RadXplosion Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Dusktone

Svět je vlastně malé místo a občas se dějí zajímavé náhody. Někdy v půlce loňského roku jsem čirou náhodou narazil na argentinský jednočlenný projekt Inexistence a jeho tehdy aktuální stejnojmennou druhou řadovku. Sice to nebyla žádná extra pecka… nebo spíš lépe řečeno, i přes neoddiskutovatelné objektivní kvality mě to nebavilo až tak moc, jak by papírově mělo, nicméně není sporu o tom, že ta kombinace atmosférického black metalu a post-rocku něco málo do sebe měla, což bylo vlastně dost na to, abych si jméno Inexistence zapamatoval.

Uběhl další rok a mezi desítkami alb, která nám chodí do redakce na recenze, se nacházel i počin “Zone of Alienation” od nějakých Trübe. Na první pohled jeden další bezejmenný kousek z mnoha… ale na ten druhý se ukázalo, že i zde se jedná o jednočlenný projekt z Argentiny. A shodou náhod za Inexistence i Trübe stojí jeden a ten samý člověk, Gabriel Loco. Trübe je úplně nové jméno v jeho portfoliu, protože “Zone of Alienation” je vůbec první nahrávkou, jež pod hlavičkou tohoto projektu vyšla, a na nás teď je, abychom se jí podívali na zoubek. Abych vás ale nenapínal jak kšandy (vtip), rovnou řeknu, že z mého pohledu je to o třídu výše než Inexistence.

Kapela Inexistence se postupně vyvinula od klasického depresivního black metalu až do již zmiňované kombinace atmospheric black metalu s post-rockem. Mimoto ještě Gabriel Loco hraje v Abolition of Impediment, což už není jeho jednočlenný projekt, ale regulérní skupina, jež se pohybuje v hájemství brutal death metalu. Jak je na tom žánrově Trübe? Podobně jako v případě Inexistence se jedná o black metal, jeho pojetí (zvláště v porovnání s posledním albem “Inexistence”) je ovšem docela jiné. Jedná se spíše o trochu náročnější záležitost s dlouhými monotónními plochami a znatelným závanem ambientu. pokud bych to měl k někomu přirovnat, nejednou jsem si během poslechu vzpomenul na švýcarské kosmické bohy Darkspace – Trübe sice není až takový chaotický a zničující nápor (a snad i proto se ani zdaleka nejedná o tak fascinující záležitost jak v případě Švýcarů), ale jistá podobnost zde jistě je.

I atmosféra “Zone of Alienation” mi v některých momentech přijde taková kosmická, ale podle všeho je to v tomto případě jen můj pocit, jelikož Gabriel Loco se v rámci Trübe na vesmír opravdu nezaměřuje. Hlavním tématem jeho nového projektu je totiž Černobylská jaderná elektrárna na Ukrajině, jejíž havárie v roce 1986 je dodnes nejhorší jadernou havárií (společně s havárií Fukušima I v Japonsku v roce 2011 jde o jediné případy, které byly vyhodnoceny jako nejvyšší stupeň – tj. velmi těžká havárie – na mezinárodní stupnici jaderných událostí). Osobně se mi sice čistě jenom na základě hudby Černobyl zrovna nevybavil, ale možná to bude vina u mě… ale na druhou stranu, to není chyba, protože pořád jsem si v tom našel zase něco jiného a nějakou atmosférou to na mě rozhodně působí.

Už jsem letmo zmínil, že i co do kvality se nejedná o špatnou záležitost… jednoduše řečeno, za Trübe nestojí žádná trübka, protože výsledná podoba “Zone of Alienation” je více než dobrá. Středobodem nahrávky jsou podle všeho první a poslední skladba. “Acute Radiation Sickness” dosahuje téměř 17 minut, což už je dost dlouhý čas, ale i přes zjevnou monotónnost po většinu její hrací doby mě nijak nenudí. Po krátkém ambientním rozjezdu nastoupí black metal à la Darkspace v lehce stravitelnějším vydání, navíc doplněný o lehce zastřenou kytarovou melodii na pozadí (plus samozřejmě nechybí ani ambient). Píseň postupně pokračuje tím způsobem, že po nějaké době vždy nastoupí další ambientní pasáž nebo jiné krátké zvolnění a následně přijde třeba lehce odlišný riff, jenž si na nějakou dobu vezme slovo. Je to jednoduché, ale zcela funkční a má to atmosféru. Opravdu výraznější předěl se nachází až okolo desáté minuty, protože zde se dostaneme až do hájemství dark ambientu. Zbytek tracku se dále nese v +/- obdobném duchu, akorát si speciální zmínku zaslouží jeden moment začínající na úplném konci 14. minuty, kdy na chvíli hlavní roli přeberou klávesy a kytarové melodie a působí to dost osvěžujícím dojmem.

Závěrečná “RadXplosion” se sice na první pohled nese v obdobném duchu, ale je ještě monotónnější a zároveň méně tradiční, protože pocitově v ní black metal hraje menší roli. Každopádně, stále se jedná o zajímavý poslech a třeba jedna pasáž ke konci pouze s bicími (automat, předpokládám) a ambientními zvuky je hodně povedená. K “Acute Radiation Sickness” má o něco blíž spíš třetí “Those Who Refused to Leave”, což je další black metalový kus s podobnou strukturou, byť nedosahuje takové délky a chybí mu nějaká vyloženě překvapivá pasáž jako výše zmiňované klávesy (ačkoliv v závěru se také nachází ne nezajímavé kytarové “sólování”). “30 Kilometer” je pak jediná nemetalová kompozice, která se nese čistě v monotónním (dark) ambientním duchu s jakýmsi “čvachtáním”, nicméně ani zde se z nastavené kvalitativní laťky nepolevuje.

Výsledek je pro mě vcelku jasný – vzhledem k tomu, že já osobně mám tento druh black metalu rád a že v Trübe kvalita zcela jistě je, nemám jinou možnost než prohlásit “Zone of Alienation” za povedenou desku. Není to prázdné, je v tom výborná atmosféra, poslech mě baví a nějak to na mě působí, což je to hlavní, protože přesně takhle by podobná muzika měla fungovat. A tím pádem mi z toho vychází i hodně dobrá známka…