Země: Finsko Žánr: black metal Datum vydání: 17.5.2016 Label: World Terror Committee Tracklist: 01. Intro 02. Come the Colorless Dawn 03. The Light Goes Out 04. Cinereous 05. The Ring-Pass-Not 06. Downwards the Serpent Spiral 07. Strange Shaded Sky 08. The Sectile Shadow 09. Eyes of the Cadaver 10. Into the Tomb of Her Mirror 11. Outro Hrací doba: 48:31 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: World Terror Committee

Vydávat novou desku po dlouhé době je vždy spojeno s velikými očekáváními. Už po pětileté pauze se mnozí ptají, co se děje, natožpak když mezera mezi dvěma alby trvá dekádu nebo více. A právě v takovéto pozici jsou nyní finští True Black Dawn, jejichž předchozí dlouhohrající nahrávka „Blood for Satan“ vyšla v roce 2001 a předchozím počinem jakéhokoliv typu je split „O.B.C“ z roku 2005, kde se objevili po boku personálně spřízněných formací Enochian Crescent a O. Jistě se shodneme na tom, že více jak deset let bez jediné nové skladby je prostě hodně.

Očekávání je pak v případě True Black Dawn o to větší, že se kapela navzdory své sporadické aktivitě v některých kruzích těší kultovnímu statusu. „Blood for Satan“ možná nebyla vysloveně geniální deska, ani se nejedná o počin, jenž by výrazněji promluvil do vývoje žánru, ale i přesto má tento kousek své právoplatné místo v mnoha sbírkách. Obzvláště pak původní a dnes již velmi raritní vydání ještě pod originálním názvem Black Dawn (k přidání „True“ došlo v roce 2002 kvůli sporům s americkou heavymetalovou skupinou téhož jména).

Nemáte-li toho ještě dost, pak lze zmínit, že pro člověka neznalého „Blood for Satan“ by očekávání mohla vzbuzovat i samotná sestava. Zde totiž najdeme muzikanty nejen z již jmenovaných Enochian Crescent (i když ti už jsou nyní také nefunkční) a O, ale třeba i současné či bývalé členy formací jako Archgoat, Baptism, Jess and the Ancient Ones (byť ti jsou žánrově jinde) či Alghazanth. Ani nemluvě o tom, že i v bývalých sestavách True Black Dawn bychom našli zajímavé lidi.

Řečeno stručněji, „Come the Colorless Dawn“ rozhodně nemá lehkou výchozí pozici. A výsledkem není deska, jež by dokázala zničit vše, co jí stojí v cestě, a před jejímž majestátem by se každý příznivec black metalu musel pokorně poklonit. Přesto dle mého názoru True Black Dawn obstáli se ctí a nahráli album, za nějž se vůbec nemusejí stydět. „Come the Colorless Dawn“ není výjimečné, ale rozhodně je dobré a nadprůměrné.

Na „Blood for Satan“ kapela nabízela nekompromisní anihilaci a animální agresi bez náznaku slitování. Není tedy žádným překvapením, že i na novince se True Black Dawn drží ortodoxního podání černého kovu. Je ovšem nutno zdůraznit, že „Come the Colorless Dawn“ není až taková ultimátní zběsilost. Finové tentokrát k ortodoxnímu black metalu přistupují poněkud inteligentněji, aniž by sami sebe vykastrovali o auru zla. Jistě, skladby jsou agresivní, nekompromisní a „pravé“, o tom není sporu, nejsou ale složeny bezmyšlenkovitě a mají nějaký vývoj. Zejména kytarová stránka je vysoce propracovaná a celé to táhne kupředu. Svůj vysoký standard si ovšem odvádí i ďábelský Wrath, jenž svými hlasivkami umí vzývat samotné peklo, ale i přesto si musím postesknout, že v avantgardnějších Enochian Crescent, kde nebyl svázán pravověrným soundem a mohl se více vyřádit, jsem jej měl ještě radši.

Co do skladatelské stránky vlastních písní tedy nelze True Black Dawn vytýkat mnoho, neboť síla – a ne zrovna zanedbatelná – v tom jistě je. Menší výhrady by však asi šlo mít k dramaturgii celého „Come the Colorless Dawn“. Jednotlivé songy lze mezi sebou rozeznávat poměrně těžko, protože se všechny nesou v +/- obdobném duchu a žádný neobsahuje natolik vybočující nápady, aby ho to odlišilo od ostatních. Snad jen některé motivy z „Eyes of the Cadaver“ a „Strange Shaded Sky“ mi v hlavně utkvěly. Toto by nemuselo vadit, pokud by se stopáž zastavila dříve než na bezmála 50 minutách, což se nestalo. Na druhou stranu ale musím přiznat, že žádného adepta na vyřazení nevidím a že se nejedná o tak výrazný neduh, aby to dojmy z „Come the Colorless Dawn“ pohřbívalo.

Musím ovšem ocenit, že True Black Dawn během dlouhého období nevydávání nezamrzli v čase, tudíž novinka není jen nostalgickým vzpomínáním na to, jak black metal vypadal na přelomu tisíciletí. „Come the Colorless Dawn“ je nahrávka, která není ani retro, ani zpátečnická; neztratí se ani v soudobé konkurenci a dává smysl i v roce 2016. Právě toto byla jedna z věcí, jichž jsem se já osobně před poslechem bál nejvíce, takže mě těší, že se mé obavy nevyplnily.

Vzato kolem a kolem jsem s „Come the Colorless Dawn“ spokojen. Ne nadšen, ale rozhodně spokojen, ve finále mě ta deska vlastně dost baví. V jejích útrobách je stále zloba a zlo, ale ne v tak primitivním pojetí jako na „Blood for Satan“, což lze dle mého považovat za dobrý krok. Rozhodně se jedná o důstojný manifest formace, jejíž jméno v severském podzemí něco znamená. Na pokorné uctívání to není, ale stojí za to vynaložit nějaký čas na poslechové seance a stojí to i za koupi.

Závěrem bych připojil už jen dvě malé poznámky. Zaprvé bych si dovolil bych tvrdit, že „Blood for Satan“, jakkoliv mám tu zvířecí půlhodinu rád, bylo pokořeno. A zadruhé si myslím, že True Black Dawn jsou i přes několik jmenovaných výtek jsou stále přesvědčivější než třeba krajané Behexen na svém letošním albu „The Poisonous Path“.