Země: Itálie Žánr: hardcore / thrash / groove metal Datum vydání: 15.11.2014 Label: Sliptrick Records Tracklist: 01. Revenge 02. No More 03. About World 04. Mad for Hate 05. Soldiers of Pain 06. First Angel 07. Biotech Is Godzilla [Sepultura cover] 08. Slaughterhouse 09. This is my Life 10. My Land 11. Dead Man Walking 12. Hate for All 13. V-Anger Hrací doba: 42:27 Odkazy: web / facebook / twitter K recenzi poskytl: Sliptrick Records

Nebudu chodit kolem horkých pokrmů a hned v úvodu prohlásím, že tímhle albem mi V-Anger udělali fakt radost. Tahle parta z italského Milána se na scéně pohybuje pouhé tři roky a na svém debutovém albu „In Shovel We Trust“ zní jako ostřílení mazáci, kteří studiové placky sekají jako Baťa cvičky za minulého režimu. A proč mi udělali pánové radost? Ono při pohledu na žánrové zaměření, jímž se V-Anger zabývají, je vcelku jasné, že není vhodné očekávat nějakou osvětu, ale ta deska je tak příjemně vlezlá a chytlavá, že se jsem jí propadl hned na první poslech.

„In Shovel We Trust“ je z jistého úhlu pohledu tou nejnaivnější sázkou na jistotu, kterou začínají kapela může nahrát. Jak jinak se dívat na skoro až laciné míchaní osvědčených postupů profláknutých jmen jako Hatebreed, Sepultura, Pantera, Fear Factory. A tímhle ten výčet nekončí, protože při dalším poslechu bych si dost možná vzpomněl i na pár dalších, ale tyhle jsou z tvorby V-Anger patrné na první pohled. Pokud si myslíte, že jsou to kapely, jejichž kombinace dohromady nemůže tak úplně fungovat, tak vězte, že tahle italská čtveřice ukazuje pravý opak. Vezměte si vokál, který je někde na pomezí Jameyho Jasty z Hatebreed a Björna ze Soilwork (na ty jsem málem zapomněl), sborové zpěvy prvně jmenovaných, rytmy s groovem staré Sepultury, riffy s nádechem Pantery a občasné zasekávačky ukradené od Fear Factory a voilà… je tady „In Shovel We Trust“.

Tím bychom si tak trochu odbyli představení hudební náplně „In Shovel We Trust“, ale kdo že za tím vším stojí? Ani jedno z jmen sice není běžnému posluchači známé, ale je slušnost borce alespoň v rychlosti představit. Alex Dominizi za mikrofonem, kytarista Max Maestrelli a rytmická dvojice Danilo Cordaro a Rex. O jakémsi vyznění instrumentálního přispění prvních dvou již padla řeč, ale o rytmice se toho dá říct asi tolik, že nijak nevyčnívá a vkusně doplňuje kytarově orientovanou nahrávku, na níž se nachází 13 skladeb, což je dost, ale díky kratší hrací době, jež se obvykle pohybuje někde kolem tříminutové hranice na píseň, neztrácí nic z papírové údernosti, již V-Anger slibují.

A je tomu tak. V-Anger se s tím nijak nepářou a hned úvodní vál „Revenge“ je jako úder do ksichtu. Agresivní, naštvaný a testosteronem nacpaný mix výše citovaných ingrediencí je v jejich podání dostatečně uvěřitelný. A takhle se pokračuje napříč celým „In Shovel We Trust“. Já vím, že vypadám jako debil, protože často na podobné kapely, které si slepě půjčují místy i celé pasáže, nadávám až na půdu, ale znáte to, občas se vám líbí i to, co byste za normálních okolností slepě odstřelili. „In Shovel We Trust“ boduje i po technické stránce, protože je vyšperkované hutným, drtícím zvukem, který podtrhuje maskulinní hudební náplň, a je fakt radost tuhle desku poslouchat.

Jak jsem již uvedl výše, jsou jednotlivé skladby ve své podstatě stále se opakující variací na totéž, nicméně i tak jsou díky skočným a snadno zapamatovatelným pasážím od sebe lehce oddělitelné. S pomyslnými vrcholy nahrávky je to pak složitější, protože „In Shovel We Trust“ je vyrovnaná placka, nicméně kdybych musel, tak nejvíc se mi líbila nářezová „Revenge“, další rychlovka „About World“, „First Angel“ s vložkou kytarových sekaček v druhé polovině a parádní „Soldiers of Pain“ se špetkou death metalu v kytarových linkách.

V druhé polovině se mírně sleví z rychlého tempa a V-Anger se začnou stáčet k pomalejším a skočnějším válům jako „This Is My Life“, „V-Anger“ a „My Land“, které mě zaujaly silným hardcore metalickým nádechem Hatebreed, jejž ostatně lze cítit z celého alba. Napříč celým soupisem skladeb nemůžu najít vyloženě slabé kusy, které by mě nebavily, takže trochu zbytečně působí snad jen předělávka Sepultury, kdy si pánové zvolili „Biotech Is Godzilla“ z „Chaos A.D.“, ale s těmi necelými dvěma minutami, jejichž zařazení do středu nahrávky nechápu, jsem se naučil žít.

Přestože zní výsledek hodně trendově a svým způsobem i dost lacině, tak tou živelností, agresivním feelingem a upřímným přístupem s tím nemám zas takový problém. „In Shovel We Trust“ je album, které se docela rychle oposlouchá, to nepopírám, ale ty počátky v jeho společnosti byly natolik příjemné,  že můžu s klidným srdcem říct, že V-Anger si budu určitě pamatovat a až budu mít někdy zájem o chytlavý a nenáročně smýšlející thrash metal s HC živelností, tak tohle bude zaručená volba, jež zřejmě nezklame. Překvapivě zábavná deska určená minimálně všem těm, kteří na kapelách, jejichž jména v průběhu recenze zazněla, vyrůstali. Jako taková hezká nostalgie v současném hávu to totiž funguje.