Země: USA Žánr: black metal Datum vydání: 7.1.2020 Label: World Terror Committee Tracklist: 01. Terricula Nox 02. Atrox 03. Malaesthete 04. Souls Void Hrací doba: 22:11 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: World Terror Committee

Na závěr roku se mi nakupilo vícero nahrávek, které vyžadují bližší představení, ale čert tomu chtěl, abych prostor věnoval EP nové kapely, které vyjde na začátku ledna. Důvod je velice jednoduchý. Za ten měsíc a půl, co mám „Vaeok“ k dispozici, jsem ho slyšel opravdu mnohokrát, zdejší melodie jen těžko vyháním z hlavy a při poslechu hlavně cítím jakousi neurčitou tíhu, kterou si spojuji s black metalem opravdu vysokých kvalit.

Vaeok bude pro většinu neznámý pojem, ale kořeny kapely se táhnou až nějakých dvacet let do minulosti, když v USA vznikli Tenebrous. Jejich dvě nahrávky, EP „Arias Toward the Black Sun“ (2005) a dlouhý debut „Opus Magnum“ (2009), asi upadly ve všeobecné zapomnění, ale i když nemám páru, kdy jsem full-length slyšel naposledy, pár silných riffů si z něj vybavím bezpečně; prostě blackmetalová poctivost, která neurazí, ani nenadchne. Vůdčí postava a skladatel Tenebrous / Vaeok, M.S., se dále profiloval i jako koncertní vokalista Demoncy nebo basák Kult ov Azazel, na pódiu v Bruselu vypomáhal i Adaestuo. Čímž se dostávám k druhé, neméně významné postavě Vaeok, která ostatně také působila v Tenebrous, a to VJS, jehož blackmetalová posedlost mi poprvé vytřela zrak prostřednictvím výtečných a nezemských Incursus. VJS dále hraje a skládá v Nightbringer nebo v nejzásadnější blackmetalové entitě posledních let: Adaestuo (jestli si myslíš něco jiného, tak víš hovno, bro). Seskupení, kde přiložil více či méně zásadním způsobem ruku k dílu. by šlo jmenovat více, ale za všechny zmíním už jen Sargeist a Demoncy.

První kapela, která posluchači vytane na mysli při úvodním poslechu Vaeok, budou nejspíš Nightbringer, konkrétně poloha představená na poslední desce „Terra Damnata“, pokud si odmyslíme jejich inklinaci k nelidským blast-festům. Ječák M.S. lze přirovnat k výrazu Naase Alcametha a Onielar z Darkened Nocturn Slaughtercult, klikaté melodie se obvykle pohybují ve vyšších tóninách a celkově je přístup Vaeok k black metalu, stejně jako v případě Nightbringer, aristokratický, ve smyslu že všechny hudební aspekty jsou na vysoké úrovni a vůbec Vaeok představují žánr ve formě, jakou by měl mít, pokud jsou jeho ambice tradicionalistické a magické. Ale bylo by mylné jejich tvorbu odbýt jen jako nápodobu nějaké kapely. EP, ať už se vám bude zdát jakkoliv kvalitní či obyčejné, je také vhodné brát jako představení, nástin věcí budoucích, a i když Vaeok „uctívám“ již teď, předpokládám, že teprve dlouhé album, které je již hotové, bude doopravdy výjimečná záležitost. Snad na něj nebudu muset dlouho čekat…

Na účet „Vaeok“ mohu vznést asi jen jedinou námitku: Nevím, zda všechny klávesové kejkle (evokující norský Tartaros) a perkusivní ruchy (à la Adaestuo) jsou v hudbě skutečně nezbytné. Dále mi ještě nesedí, že jako úvodní singl byla vybrána závěrečná „Souls Void“, která je z přítomné čtveřice kompozic nejmírnější. Klasické melodie Vaeok jsou zde sice představeny, ale posluchač měl být spíše konfrontován s jedem a sírou předchozích skladeb. To ale těžko dávat za vinu kapele.

Nechci z této nahrávky dělat jakési neskutečné zjevení, ale úvodní EP Vaeok je doopravdy vznešenou obětí položenou na oltář Black Metalu. Ďábelská esence, jež prýštila z archetypálních riffů starých Emperor, Mysticum nebo Thorns, je zde s úctou a intelektem zpracována v romantický epos mrazivého chladu.